Příslušníci tajemného archaického druhu Homo naledi, který žil před 335 tisíci až 236 tisíci lety, pravděpodobně pohřbívali mrtvé a ryli symboly na stěny jeskyní, informuje americký web CNN s odkazem na výsledky výzkumu týmu paleantropologa Lee Bergera. Nejnovější poznatky o příslušnících druhu Homo naledi, jejichž mozek byl o třetinu menší než lidský, mohou zásadně ovlivnit poznání lidské evoluce. Dříve bylo takovéto chování spojováno až s Homo sapiens a neandrtálci.
Ostatky druhu Homo naledi byly nalezeny v jeskynním systému Rising Star v Jižní Africe už v roce 2013. Tým paleoantropologa Lee Bergera pokračoval v průzkumu rozsáhlých jeskyních komplexů a jejich úsilí přineslo výsledky. Objevili ostatky nejen dospělých Homo naledi, ale i dětí. Pozůstatky nalezli v jeskynních prohlubních, byly zasypány zeminou, děti byly uloženy v prenatální poloze.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mrňavé želvušky jsou téměř nesmrtelné. Vědci toho využili pro převratný objev v medicíně
Tento objev podle vědců vyvrátil dosavadní teze, že až Homo sapiens měl dostatek soucitu a sebeuvědomění k pohřbívání mrtvých, tvrdí experti.
Během výzkumu našli vědci také řadu obrazců vyrytých na stěnách jeskyně, jejichž stáří odhadují na 241 tisíc až 335 tisíc let. Jsou to různé geometrické tvary nebo hluboce ryté křížové šrafování podobné hashtagům. Podobné symboly nalezené v jiných jeskyních vyřezávali Homo sapiens před 80 tisíci lety a neandertálci před 60 tisíci lety. Předpokládá se, že sloužily k zaznamenávání a sdílení informací, píše CNN.
„Tyto nedávné nálezy naznačují úmyslné pohřbívání, užívání symbolů a významotvornou činnost Homo naledi. Zdá se, že tento druh s malým mozkem prováděl složité obřady, jež souvisely se smrtí,“ uvedl ve svém prohlášení Berger, jeden z autorů studií zveřejněných na BIoRxiv.
Výzkum není pro slabé povahy
Tým zmapoval přes čtyři kilometry jeskynního systému. „Ten má vertikální hloubku sto metrů a rozšiřuje se na více než dvě stě metrů na délku,“ popsal labyrint vedoucí geolog studie Tebogo Makhubela. Systém navíc zahrnuje strmé srázy a úzké průchody. Ty byly dokonce tak těsné, že Berger musel zhubnout pětadvacet kilogramů, aby se mohl výzkumu účastnit.
Revoluční objev: Vědci z pardubické univerzity dávají naději pacientům se smrtelnou chorobou
Další naděje pro nemocné smrtelnou chorobou – v léčbě rakoviny slinivky břišní se snad blýská na lepší časy. Vědci z pardubické univerzity objevili už před pár lety unikátní metodu, kterou se dá tato zákeřná choroba s velkou úspěšností odhalit v raném, tedy léčitelném stadiu. Teď zahájili klinickou studii. Objev se tak blíží zavedení do praxe.
„Byl to nejúžasnější a zároveň nejděsivější zážitek mého života. Málem jsem zemřel, když jsem odtamtud vyšel, ale stálo to za to,“ dodal.
Profesor antropologie a paleoantropologie John Hawks je přesvědčen, že Homo naledi zřejmě velmi dobře znali a využívali široké části jeskynního systému.
Homo naledi
Objevený lidský druh dokázal chodit vzpřímeně, rukama manipuloval s předměty, ale měl menší hlavu, nižší postavu a byl mohutnější.
Když v roce 2015 přišel Berger a jeho tým s objevem Homo naledi, možnost, že už tento druh pohřbíval své mrtvé, se považovala za velmi kontroverzní hypotézu. Nyní se potvrdila. „Nebyl to nikdo, kdo by v prohlubni nebo díře zemřel. Bylo to celé tělo, které bylo zasypáno hlínou a pak se v hrobě rozkládalo,“ řekl Berger.
Tým i nadále pokračuje v bádání ve snaze zjistit stáří tohoto druhu nebo zda se v kostech nalezených v jeskynním systému zachovala nějaká DNA, zakončuje CNN.
