Vedro zatěžuje srdce víc, než si myslíme. Kardiolog upozornil na nejčastější mýty
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Horko a alkohol mohou srdce zatížit víc, než čekáte.
Arytmie se nemusí projevit jen bušením, ale i únavou.
Proč chytré hodinky k odhalení srdečních vad nestačí?
Horké letní dny, nedostatek spánku, alkohol, cestování nebo sportování v nevhodnou dobu. To všechno může dát srdci zabrat víc, než si běžně připouštíme, říká profesor kardiologie Tomáš Skála, spoluzakladatel služby Kardi Ai, která se zaměřuje na dlouhodobý EKG monitoring. Podle něj hraje při rozvoji potíží zásadní roli právě kombinace těchto přidružených faktorů. Ve společnosti navíc stále panují mýty, které mohou vést k podcenění zdravotních rizik.
Léto si většina z nás spojuje s odpočinkem. Pro organismus ale horké počasí odpočinkem vždycky není. Tělo se musí ochlazovat, cévy se rozšiřují, člověk se více potí a snáze ztrácí tekutiny. To všechno může ovlivnit krevní tlak, tepovou frekvenci i celkovou zátěž srdce.
ČTĚTE TAKÉ: Úmorná vedra ohrožují i volně žijící zvířata. Rozmisťujte misky s vodou, prosí záchranáři
Zdravý člověk si s tím většinou poradí. Opatrnější by ale měli být senioři, lidé s vysokým krevním tlakem, srdečním onemocněním, poruchami rytmu nebo pacienti, kteří užívají léky na tlak či odvodnění. Riziko navíc často nezvyšuje jen samotné vedro, ale kombinace okolností: málo tekutin, alkohol, horší spánek, dlouhé cestování, stres nebo intenzivní sport uprostřed dne.
V létě často vidíme, že lidé podcení součet několika zdánlivě drobných věcí. Málo pijí, hůř spí, dají si alkohol, sportují v horku nebo dlouho cestují. U citlivějších lidí se to může projevit kolísáním tlaku, zrychleným tepem, slabostí nebo pocitem nepravidelného srdečního rytmu.
Čtěte také
Kolem péče o srdce a rozpoznání varovných signálů zejména v období léta koluje řada mýtů, které mohou vést k podcenění zdravotních potíží. Jaké to jsou?
Mýtus 1: Když necítím bušení srdce, je všechno v pořádku
Mnoho lidí si poruchu srdečního rytmu spojuje hlavně s výrazným bušením srdce, tlakem na hrudi nebo pocitem, že srdce „vynechává“. Jenže arytmie se nemusí ozvat tak nápadně. Někdy se projeví únavou, slabostí, zadýcháváním, motáním hlavy nebo náhlým poklesem výkonnosti. A někdy ji člověk nemusí vnímat vůbec.
„Právě v tom může být problém. Krátká epizoda se nemusí zachytit při běžné kontrole ani při jednorázovém EKG v ordinaci. Dlouhodobá EKG monitorace Kardi Ai má význam hlavně proto, že některé poruchy srdečního rytmu se nemusí objevovat každý den. Mohou být krátké, nepravidelné a člověk je často vůbec nemusí cítit,“ vysvětlil Skála.
Mýtus 2: V létě stačí jen víc pít
Pitný režim je důležitý, ale není to celé řešení. V horku tělo ztrácí tekutiny a při větším pocení také část minerálů. Když se k tomu přidá alkohol, nedostatek spánku, dlouhá cesta autem nebo sport v poledním vedru, organismus se dostává pod větší tlak.
U citlivějších lidí se pak mohou objevit příznaky, které by neměli ignorovat: výrazná slabost, motání hlavy, bušení srdce, nepravidelný tep, dušnost nebo nezvyklý pokles výkonnosti.
Mýtus 3: Chytré hodinky mi změří tep, takže vím všechno potřebné
Chytré hodinky a měření tepu mohou být užitečná orientační pomůcka. Umí člověka upozornit, že se něco děje, například že je tep neobvykle rychlý nebo pomalý. Tepová frekvence ale není totéž, co EKG.
Samotná informace o počtu tepů za minutu ještě neříká, jaký je srdeční rytmus. EKG záznam poskytuje podrobnější informaci o elektrické aktivitě srdce a může pomoci odlišit běžné zrychlení tepu od poruchy rytmu.
Mýtus 4: Když bylo poslední vyšetření v pořádku, nemůže se nic dít
Normální nález je dobrá zpráva. Neznamená ale, že se porucha rytmu nemůže objevit později nebo jen za určitých okolností. Některé arytmie přicházejí nepravidelně: po zátěži, při stresu, po alkoholu, při nemoci, při dehydrataci nebo právě v období, kdy je tělo zatížené horkem a změnou režimu.
Proto dává smysl všímat si opakovaných změn. Jednorázové mírné bušení srdce po námaze nemusí znamenat nic vážného. Pokud se ale potíže vracejí, jsou nové, výrazné nebo se objevují v klidu, je vhodné poradit se s lékařem.
Co v horku pomáhá srdci?
„Základem je nepřidávat tělu zbytečnou zátěž. Pít průběžně během dne, nečekat až na žízeň, omezit alkohol, sportovat spíše ráno nebo večer a během největšího horka vyhledávat stín nebo chladnější prostředí. Lidé, kteří užívají léky na tlak, odvodnění nebo mají známé srdeční onemocnění, by měli být v horku opatrnější a při nejistotě se poradit se svým lékařem,“ radí kardiolog z Kardi Ai.
Čtěte také
Zpozornět je vhodné při neobvyklém bušení srdce, nepravidelném tepu, slabosti, motání hlavy, dušnosti, bolesti na hrudi nebo náhlém poklesu výkonnosti. Pokud jsou potíže nové, výrazné nebo se opakují, je namístě konzultace s lékařem.
Při akutních příznacích, jako je bolest na hrudi, výrazná dušnost, zmatenost, kolaps nebo mdloba, je třeba volat záchrannou službu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jak se ubránit komárům a klíšťatům? Pozor na nefunkční náramky i domácí repelenty
