7 pádů Honzy Dědka II (3): Vémola o bílem sexu
Nejúspěšnější český zápasník smíšených bojových umění (MMA) Karlos Vémola promluvil v talkshow 7 pádů Honzy Dědka mimo jiné o svých dětech. Devítiletého syna Karlose jr. popsal jako spíše pomalejšího a měkkého. „Z toho bude spíš baleťák,“ odhaduje Vémola. „Říkám mu: ‚Hlavně nebuď teplý, nebo to z tebe vymlátím,‘“ dodal.
Karlos Vémola své dvě dcery prý k zápasení vést nechce, zato ze syna chce mít „pořádného chlapa“. „Můj kluk je měkký, z toho bude spíš baleťák. Je mu devět, ale já všem říkám, že je mu šest. Je pomalejší, to má po mámě,“ řekl sportovec na účet své bývalé partnerky, která žije v Londýně.
„Dal jsem ho na rugby, to vůbec nešlo, bylo to na něj moc drsný, tak jsem ho dal na fotbal, ale on to v sobě nemá. Chci, aby z něj byl chlap. Říkám mu: ‚Buď si šampiónem, čeho chceš, nemusíš dělat to, co já, ale hlavně nebuď teplej, nebo to z tebe vymlátím,‘“ přiblížil Vémola svou výchovu. „Když bude baleťák a přivede domů holku, bude to v pořádku. Pokud bude teplý baleťák, tak ho zabiju,“ řekl.
S bývalou partnerkou má Vémola kromě syna ještě starší dceru. Ta je podle něj drsnější, ale zápasnici z ní mít nechce. „Nechci, aby se holky rvaly,“ říká o obou svých dcerách. „Malé je šest měsíců, starší jezdí v Londýně na koních. Holka je drsná po mámě, tu by to bavilo, ale já ji k tomu nevedu, budu rád, když zůstane u koní,“ řekl sportovec.
Sbírání motýlů
Vémola o sobě v pořadu dále tvrdil, že má i jemné stránky. „Krásnou, romantickou a něžnou část v sobě mám. Od šesti let sbírám motýly,“ svěřil se. „Jsem domlácený fighter, na svůj ksicht moc holek nesbalím. Ale na sbírku motýlů ano,“ myslí si. Současnou partnerku Lelu Ceterovou, se kterou má půlroční dceru, jimi však prý neoslnil.
Vémola dále prozradil, že nejmenší dceru chce brzy vést ke sportu. „Já neměl žádné dětství, a ona ho mít taky nebude,“ poznamenal.
Vyprávěl také o tom, že žije spíš v noci a vstává v poledne. Noční život žil také jako vyhazovač v londýnském ghettu. „Zpětně si říkám, že to byl drsný život, i když tenkrát mi to tak nepřišlo. Dělal jsem v ghettu v severním Londýně – v Totthenhamu a na West Endu. To byla místa, kde nikdo nechtěl dělat. Bylo mi osmnáct a byly za to dobré peníze. Nejtěžší je vyhodit ožralé ženské. Když se začnou rvát, je to konec, nemají zábrany,“ řekl v rozhovoru s Honzou Dědkem.
