Největší hrozby pro lidstvo ve 21. století: Dvě z nich nás mohou vyhladit, varují vědci
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Odborníci identifikovali 17 hrozeb pro lidstvo.
Dvě rizika mohou vést k úplnému vyhynutí druhu.
Obezita může do roku 2050 trápit většinu dospělých.
Jak mohou lídři odvrátit ztrátu miliard let života?
Jaderný konflikt, zneužití umělé inteligence, pandemie či změna klimatu. Mezinárodní komise odborníků identifikovala celkem 17 hrozeb, které mohou do konce 21. století zásadně ohrozit zdraví a budoucnost lidstva. Dvě z nich mají podle vědců dokonce potenciál vyhladit celé lidské pokolení. Řada nebezpečí je přitom stále odvratitelná, rozhodující však bude, jak rychle začnou světoví lídři jednat, upozorňují dále odborníci ve studii publikované v odborném časopisu Lancet.
Na studii se podílela komise složená z 35 odborníků napříč obory. Vědci při hodnocení využili mimo jiné data ze studie Global Burden of Disease, která sleduje dopady nemocí, zdravotního postižení a předčasných úmrtí na světovou populaci.
ČTĚTE TAKÉ: Trump obhajoval dohodu o naftě, kterou uzavřel s Putinem. Útočil přitom na média i EU
Mezi identifikovaná rizika zařadili vedle ozbrojených konfliktů a technologických hrozeb také znečištění ovzduší, antibiotickou rezistenci, sociální nerovnost nebo ekonomické problémy. Pozornost experti věnovali také zdravotním potížím, jako jsou obezita, vysoký krevní tlak, kouření a duševní onemocnění.
Vědci při výpočtech vycházeli z takzvaných „ztracených let“. Tento ukazatel zohledňuje, kolik let zdravého života lidé ztratí v důsledku předčasného úmrtí nebo zdravotních problémů. Pokud bude současný vývoj pokračovat, mohou podle komise identifikované hrozby připravit lidstvo dohromady až o desítky miliard let zdravého života.
Dvě hrozby mohou vést k vyhynutí lidstva
Dvě hrozby navíc odborníci vyhodnotili jako potenciálně existenční. První je jaderný konflikt, který by mohl mít následky daleko přesahující samotné boje. Kromě bezprostředních obětí by mohl totiž narušit zemědělskou produkci a způsobit rozsáhlý hladomor.
Čtěte také
Druhou kritickou hrozbou je pak zneužití umělé inteligence způsobem, který by ohrozil samotnou existenci lidstva. Hovoří se například o vývoji nových biologických zbraní s pomocí AI. Další nebezpečí představuje samotná AI, která se může vymknout kontrole. Pravděpodobnost takového scénáře se však zatím nedá spolehlivě určit, jelikož zatím nemáme zkušenosti s událostí způsobenou zlovolnou AI, která by měla skutečně globální rozsah. Výpočty proto zůstávají převážně teoretické, píše CNN.
Podle komise by však případné katastrofické dopady umělé inteligence mohly do roku 2100 připravit světovou populaci přibližně o 10,4 miliardy let zdravého života.
Obezita i klimatické změny jako významná rizika
Srovnatelný dopad mohou mít ale některá další rizika, u nichž se vědci opírají o podstatně rozsáhlejší soubor dat.
Jedním z těch, jejichž následky jsou dnes již dobře zdokumentované, je obezita. Podle odhadů by do roku 2050 mohla postihovat až 60 procent dospělých a třetinu dětí na celém světě. Přispívá k ní mimo jiné nadměrný příjem kalorií a nedostatek pohybu, a souvisí s řadou dalších zdravotních komplikací.
Studie upozorňuje také na možné důsledky klimatických změn. Pokud by se globální oteplování podařilo omezit přibližně na 1,8 stupně Celsia namísto scénáře s oteplením o 4,4 stupně, mohlo by se do roku 2100 celosvětově zachovat přibližně 1,89 miliardy let zdravého života. Výpočet přitom nezahrnuje některé obtížněji měřitelné dopady, například rozsáhlá sucha nebo nucené vysídlování obyvatel.
Budoucnost závisí na rozhodnutí dneška
Autoři studie zdůrazňují, že cílem jejich práce není pouze upozornit na možná nebezpečí. Chtějí především podpořit konkrétní opatření, která by mohla jejich dopady zmírnit. „Pozoruhodný není pouze rozsah těchto hrozeb, ale také skutečnost, že lidstvo má stále možnost jednat,“ uvedl Christopher Murray, spoluvedoucí komise a ředitel Institutu pro měření a hodnocení zdraví na Washingtonské univerzitě.
Čtěte také
Podle odborníků bude zásadní zejména mezinárodní spolupráce, důvěra ve společnosti a schopnost vlád reagovat včas. Natalia Kanemová, bývalá výkonná ředitelka Populačního fondu OSN a spoluvedoucí komise, zároveň upozornila, že globální krize často nejvíce dopadají na nejzranitelnější skupiny obyvatel.
Zkušenosti z minulosti navíc podle autorů ukazují, že samotná znalost rizik ani připravené krizové plány nezaručují úspěch. Rozhodující je, zda státy dokážou včas přejít od varování ke konkrétním krokům.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump chce po sobě pojmenovat další místo na světové mapě. Tentokrát zvažuje rovnou oceán
Vystudovala literární tvorbu na Vysoké škole kreativní komunikace a následně navázala studiem médií na Metropolitní univerzitě v Praze. Od dubna 2023 působí jako redaktorka v on-line redakci CNN Prima NEWS. (Michaela.Bartosova@iprima.cz)
