astronomie

Uvnitř naší galaxie byl objeven záhadný vesmírný objekt, který vysílá pulzující signál. Je tak neobvyklý, že vědci nemohou vyloučit, že pochází od mimozemské civilizace, píše britský web The Sun.

Nové snímky, které pořídila NASA pomocí teleskopu Jamese Webba, ukazují polární záře Jupiteru. Ty na největší planetě sluneční soustavy svítí stokrát jasněji než na Zemi.

Ve Sluneční soustavě by se mohla skrývat dosud neznámá planeta. Astronomové z Tchaj-wanu, Japonska a Austrálie tvrdí, že ve starých datech nalezli náznak tělesa, které by mohlo obíhat daleko za oběžnou dráhou Neptunu. Nejedná se však o planetu Devět, po které pátrají vědci již deset let.

Astronomové mají díky evropské vesmírné sondě Solar Orbiter k dispozici nejpodrobnější snímek Slunce, jaký kdy získali. Fotka v ultrafialovém spektru ukazuje úchvatné detaily sluneční koróny či protuberance, upozorňují vědci z Hvězdárny a planetária Brno. A lidem navíc připomíná mračící se smajlík.

Lidé v sobotu v planetáriích a hvězdárnách měli možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes 60 a v Karlových Varech asi dvě desítky.

Na sobotu 29. března 2025 si příroda nachystala nebeskou podívanou v podobě částečného zatmění Slunce. Jak velkou část viditelného slunečního kotouče Měsíc „ukousne“? Kdy nastane maximum v různých částech Česka a jak celý jev bezpečně pozorovat? Vše, co potřebujete vědět o zatmění Slunce.

V sobotu 29. března bude z Česka viditelné částečné zatmění Slunce. Měsíc hvězdu zakryje asi z 10 procent, informovala Česká astronomická společnost na svém webu. Naposledy bylo zatmění Slunce z Česka vidět v roce 2022.

Česko si tohle vesmírné divadlo moc neužilo, ale velká část světa v pátek ráno obdivovala zatmění Měsíce. Březnový úplněk, který se podle indiánských tradic nazývá červí, se v zemském stínu zbarvil do ruda – podívejte se na působivé snímky tzv. krvavého Měsíce. V Česku se ale pozorovatelé mohou letos těšit ještě na dvě další zatmění.

Kdy vlastně začíná jaro? Většině lidí se asi vybaví datum 20. nebo 21. března, tak jednoduché to ale není. První jarní den totiž můžeme slavit hned čtyřikrát – podle toho, z jakého pohledu se na roční období díváme. Jaké „druhy“ jara tedy známe? Připravili jsme pro vás jednoduchý přehled s vysvětlením. Astronomické jaro 2025 každopádně začalo ve čtvrtek 20. března v 10:01.

Fascinující obrázky proudí v posledních dnech na Zemi z Měsíce. Tam teď pracuje sonda Blue Ghost, která pro NASA a i evropské agentury provádí několik důležitých experimentů. Kromě úchvatných snímků východu Slunce či kotoučku Země skoro v úplňku se jí už podařilo zachytit signály z pozemských navigačních systémů.

Pozorovatelům večerní oblohy se tento týden naskytne zajímavá podívaná. Na nebi bude totiž k vidění hned sedm planet Sluneční soustavy: Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Uran i Neptun. Nejlepší podmínky pro pozorování neobvyklého jevu začaly panovat v úterý a potrvají do pátku. BBC informuje, že až do roku 2040 to bude naposledy, co se všech sedm ostatních planet na obloze ukáže současně.

V neděli večer bylo možné na obloze pozorovat zajímavý atmosférický jev. V místech s hustým oblakem typu cirrostratus se objevilo halo kolem Měsíce, což upoutalo pozornost nejednoho pozorovatele.