Posádka mise Artemis II se v sobotu po desetidenním letu úspěšně vrátila na Zemi, když její kosmická loď Orion úspěšně přistála do Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie. Přistání udělalo pomyslnou tečku za prvním pilotovaným letem k Měsíci po více než půl století.
Astronautům z mise Artemis II, kteří v noci na úterý obletěli Měsíc, se podařilo vyfotit třeba západ Země či zatmění Slunce. Snímky po několika hodinách kvůli pomalému přenosu dat dorazily do velitelského střediska v Houstonu. Zveřejnila je NASA na svých sociálních sítích, na síti X (dříve Twitter) ovšem dala přednost účtu Bílého domu.
Na ranní obloze v souhvězdí Pegase je nyní možné vidět zjasňující kometu PanSTARRS. Pozorovatelná bude přibližně do 21. dubna. Kometa každý den zjasňuje, a je tak velmi pravděpodobné, že ji zkušení pozorovatelé budou moci vidět i pouhýma očima. Méně zkušení mohou využít turistické triedry nebo divadelní kukátka, jak poznamenal astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Nejde o jedinou podívanou, na kterou se v letošním roce můžeme těšit.
Astronauti z mise Artemis II, která je za polovinou cesty ze Země k Měsíci, poslali do ústředí NASA další úchvatné fotografie své domovské planety. Podívejte se na ně v galerii tohoto článku.
Je tu první jarní den! Nebo už byl? Se začátkem jara to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Většině lidí se asi vybaví datum 20. nebo 21. března, tedy jarní rovnodennost. První jarní den se dá ale slavit až čtyřikrát; podle toho, z jakého pohledu se na roční období díváme. Jaké „druhy“ jara tedy známe? Astronomické jaro každopádně přichází v pátek 20. března 2026 v 15:46.
Astronomové v pondělí potvrdili, že objevili patnáct nových měsíců u dvou největších planet sluneční soustavy – Jupiteru a Saturnu. Jde o malé objekty, které mohou napovědět více o vzniku soustavy. Některé z nich se navíc pohybují opačným směrem, než je rotace jejich planety.
Na večerní obloze svítí v těchto dnech zvířetníkové neboli zodiakální světlo. Jde o sluneční světlo rozptýlené na částicích meziplanetární hmoty v rovině ekliptiky, tedy v rovině zemské dráhy. Částice pocházejí například z ohonů komet, drolících se asteroidů nebo planety Mars. Ve čtvrtek o tom informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Úkaz bude možné vidět do 20. března.
Vědkyně z NASA přišla se znepokojivou zprávou pro lidstvo. „Zabijáci měst mě nenechají spát,“ uvedla. Těmi zabijáky měst má na mysli středně velké asteroidy, které vědci nemají zmapované a můžou napáchat obří regionální škody.
Středem zájmu astronomů se v posledních dnech stala skupina skvrn na Slunci s označením AR4366, která je asi 15krát větší než Země. Začala se navíc otáčet směrem k naší planetě; se speciálním filtrem je tak možné ji pozorovat i pouhým okem. Slunce je aktuálně na vrcholu své aktivity, vědci tak pozorují nezvyklé množství erupcí, které mohou představovat nebezpečí například pro radiokomunikace. Letos v srpnu pak experti počítají s většinovým zatměním Slunce.
Česko rozzářila v pondělí večer polární záře. K vidění je při jasné obloze směrem na sever. Je možné použít i mobilní telefon. O nebeské podívané informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svém X.
V roce 2026 se mohou příznivci astronomických jevů těšit na řadu dechberoucích úkazů. Na „programu“ budou jasné úplňky, oslnivé meteorické roje či pozoruhodná zatmění. Kdy konkrétně však k těmto událostem dojde a jaké nebeské události bude možné letos pozorovat? Připravili jsme pro vás jednoduchý přehled.
První superúplněk nového roku bude možné pozorovat již během jeho prvního víkendu, konkrétně v noci z 2. na 3. ledna. Celou podívanou bude navíc poprvé od roku 1912 doprovázet vzácná kosmická událost známá jako perihélium, kdy bude Země nejblíže Slunci, píše web EarthSky.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
