astronomie

O víkendu bude vrcholit každoroční meteorický roj Perseid. V noci na neděli bude možné na obloze mimo města pozorovat mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní až 80 meteorů za hodinu, z toho deset až dvacet může být opravdu jasných. Za pozorováním je potřeba vycestovat daleko od měst, do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění. Uvedl to Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Astronomové zachytili rádiové signály, jejichž původcem je tandem vesmírných objektů vzdálených 12 světelných let od Slunce. Jedná se o hvězdu YZ Ceti a kamennou exoplanetu YZ Ceti b, která podle vědců nejspíše má magnetické pole a vlastní atmosféru. Teoreticky by mohla být schopná hostit život, je ale příliš blízko hvězdě.

Hlavy vzhůru! A to doslova. Kdo se totiž hned po západu Slunce zahledí na oblohu, může spatřit hned pět planet Sluneční soustavy. Merkur, Jupiter, Venuše, Uran a Mars budou k vidění pěkně v řadě kousek od Měsíce.

I když si někteří lidé stále myslí, že mezi planety Sluneční soustavy patří i Pluto, není tomu tak. Nicméně planetární systém hvězdy Slunce možná skutečně má devět oběžnic. Vědci se vytrvale snaží rozluštit záhadu Planety X, která však také může být jen černou dírou.

Pět tisíc světelných let od naší domovské planety kolem sebe krouží dvě hvězdy, které vytváří rozsáhlé prachové prstence. Tyto narůžovělé kruhy, připomínající otisk prstu a vypadající téměř jako pouhý světelný odlesk, zachytil vesmírný teleskop Jamese Webba. Od dvojhvězdy se rozpínají do dálky přes deset bilionů kilometrů. Podle americké vesmírné agentury NASA prachové prstence ukazují plynoucí čas podobně jako letokruhy u stromů.

Kosmická loď americké vesmírné agentury se v pondělí srazí s planetkou o průměru 160 metrů. Plánovaná kolize má vesmírné těleso vychýlit z kurzu a otestovat tak nový systém planetární obrany. Experiment má prokázat, zda by vědci dokázali Zemi ochránit před možným nárazem asteroidu. Ten by totiž mohl představovat výrazné ohrožení pro lidský život. Veřejnost může srážku sledovat živě na internetu.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba objevil dosud nejstarší galaxii ve vesmíru. Zhruba 13,5 miliardy let starý systém hvězd vznikl jen 300 milionů let po velkém třesku.

Jmenuje se Sagittarius A* a astronomové konečně vědí, jak vypadá. Snímek obří černé díry, která se nachází ve středu naší galaxie, Mléčné dráhy, je podle CNN prvním vizuálním potvrzením, že tento vesmírný útvar skutečně existuje.

Vesmírná sonda New Horizons z dílny americké NASA učinila významný objev na Plutu, kde pořídila snímky ledových vulkánů. O jejich tamní existenci doposud vědci neměli ani tušení. Přítomnost vody v jakémkoli skupenství proto rozehrála debaty o tom, zda by se na Plutu nemohl vyskytovat i živý organismus.

Astronomové mají k dispozici prozatím nejprokazatelnější snímek vesmírného útvaru, jaký v kosmu objevili teprve před dvěma lety. Jde o takzvané „podivné rádiové kruhy“ – gigantické prstencové formace, které jsou viditelné pouze radioteleskopem. Útvar je tak obrovský, že velikostně 16krát přesahuje naši galaxii Mléčná dráha.

Američtí vědci zachytili záhadný vesmírný objekt. Těleso nepříliš vzdálené od Země uvolňuje obrovské množství energie a chová se zcela jinak než všechny doposud známé objekty ve vesmíru. Překvapení astronomové nejsou schopni s určitostí říct, na co přesně narazili. O neobvyklém objevu informoval web stanice CNN.

Astronomové objevili vůbec první planetární systém, který se podobá očekávanému osudu naší sluneční soustavy. Dlouhá léta si kladli otázku, co ji čeká, až Slunce za zhruba pět miliard let dosáhne konce svého života. Nyní mají „křišťálovou kouli“, která jim náš osud nastíní.