Konečné výsledky v jednotlivých obvodech

Europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) se stále nerozhodla, zda bude v roce 2024 znovu kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu. Jedna z nejvlivnějších osob zmíněné instituce v rozhovoru pro CNN Prima NEWS – který se týkal především protiruských sankcí – zdůraznila, že se vždy na evropské úrovni snažila prosazovat liberální středovou politiku. „Nevím, jestli jde o směr, kterým se nadále chce ubírat i hnutí ANO,“ dodala Charanzová.

Volby v Česku by se mohly v příštích letech výrazně změnit. Hlasovat bychom mohli od roku 2026 chodit pouze v jeden den, snadnější má být možnost zažádat si o voličský průkaz a uvažuje se rovněž o zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Návrh, který v únoru schválila vláda, aktuálně dostávají na stůl poslanci a měli by o něm rozhodovat v rámci prvního čtení během probíhající schůze Poslanecké sněmovny. Skrze odpor opozice je však možné, že ke schválení jen tak nedojde. Podívejte se, jak by mohly v brzké době volby v Česku vypadat.

Po nedělních prezidentských volbách v Turecku stále není jasné, zda se bude konat za dva týdny druhé kolo. Pokud bude, větší šance na vítězství má prezident Recep Tayyip Erdogan, jsou přesvědčeni někteří analytici. Kandidát pravicové až krajně pravicové aliance Sinan Ogan, který se ziskem pěti procent skončil na třetím místě, se ještě nerozhodl, koho v případném druhém kole podpoří. Také on kritizoval údajné manipulace s volebními výsledky ve prospěch Erdogana, stejně jako to tvrdí zástupci opozičních stran kolem Kemala Kiliçdaroglua.

Sněmovní volby by v březnu vyhrálo podle modelu agentury Kantar pro ČT hnutí ANO s 29,5 procenta. V případě, že by kandidovala koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), skončila by na druhém místě s 27,5 procenta hlasů, a proti únoru si tak s ANO prohodila místo. Ve stranických preferencích by byla druhá ODS, kterou by volilo 20 procent lidí. Následovali by Piráti a SPD. Kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Sněmovny by skončily STAN a ČSSD. Proti únorovému modelu si pohoršily vládní strany s výjimkou Pirátů.

O úřad amerického prezidenta se podle zpravodajské televize CBS News bude ucházet i Robert F. Kennedy mladší, synovec někdejší americké hlavy státu Johna F. Kennedyho. Demokrat, který už vyřídil potřebnou administrativu, by chtěl v primárkách vyzvat současného prezidenta Joea Bidena. Šance má ale podle pozorovatelů jen minimální.

Prezident Petr Pavel vyvolal mezi politiky vášnivou debatu o tom, zda by se nemělo posunout volební právo už na 16 let. Přestože nápad odmítá například premiér Petr Fiala (ODS), jiní by nad ním uvažovali. Jaký názor máte vy? Hlasujte v naší anketě.