vysoká škola

Téma bezpečnosti na školách nabralo po loňské tragické střelbě na Filozofické fakultě UK (FF UK) v Praze na důležitosti. Bezprecedentní situace nutila nejen společnost zamyslet se nad tím, zda je ochrana žáků v budovách dostačující. Některé vzdělávací instituce rázně zareagovaly: přijaly nové přístupové či krizové systémy i další druhy ochrany. Nejlépe si v oblasti bezpečnosti podle expertů z Institutu mikroelektronických aplikací (IMA) vedou vysoké školy, bohužel až 75 procent základních a středních škol nedisponuje odpovídající ochranou.

Skupina vědců, vysokoškolských pedagogů a studentů varuje před činností antisemitských aktivistů na českých vysokých školách a v Akademii věd. Sepsali kvůli tomu petici, kterou rozeslali na akademická pracoviště. Na internetu se k ní může připojit i veřejnost. Aktivisté podle vědců legitimizují vyjadřování nenávisti proti Izraeli a organizují výzvy, jejichž cílem má být ukončení spolupráce českých a izraelských vysokých škol a vědeckých institucí.

Po napadení Ukrajiny Ruskem se mnohem více a vážněji zamýšlíme nad obranou vlasti. Uvědomujeme si, že vojenská služba a investice do armády jsou životně důležité pro každého občana. Roste také motivace lidí naučit se bránit. Povinná branná povinnost sice byla před lety zrušena, ale kdo se chce na obraně země podílet, může vstoupit do aktivních záloh.

Nejasnosti ohledně sestavování státního rozpočtu mě nijak dramaticky nevzrušují, uvedl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok s tím, že veřejnost v létě sledovala „hitparádu nátlakových akcí“. Ekonom se rovněž opřel do školství. Podle něj je systém přebujelý, přičemž upozornil na provoz téměř 30 veřejných vysokých škol.

Fotbalový útočník Barcelony Robert Lewandowski čelí doma v Polsku podezření, že si koupil vysokoškolský diplom. Na sociální síti ho přímo obvinila politoložka a doktorka Barbara Mroziňská, která pracovala na lodžské univerzitě. Jak poukázal slovenský web šport.sk, pětatřicetiletý kapitán polské reprezentace se k případu nevyjadřuje, protože v něm vystupuje jako svědek. Pokud by se podezření potvrdilo, kanonýrovi by hrozilo vězení od tří měsíců až do pěti let.

Pro některé ženy naprosto běžná věc, nad kterou ani nepřemýšlí, pro jiné je každá menstruace významným zásahem do měsíčního rozpočtu. Podle nového průzkumu takzvanou menstruační chudobu vnímá jako problém zhruba 40 procent mladých žen v Česku. Proto se různé organizace, například v čele s designérkou Annou Marešovou, snaží zvýšit povědomí o menstruační problematice a navrhnout potřebná řešení. Jak to lze změnit?

Univerzita Karlova je institucí, která musí být odolná. Na tiskové konferenci k půl roku od tragédie na filozofické fakultě to řekla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. Apelovala na to, aby se nejen ve školství, ale v české společnosti dbalo na psychosociální zdraví. Podotkla také, že i když byla univerzita výrazně zasažena, kráčí dál. Zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková řekla, že hodlá ve spolupráci s ministerstvem vnitra předložit vládě návrh na zlepšení psychosociální podpory.

Tři z pěti pokusů vystudovat bakalářský obor končí v Česku neúspěchem. Vysokoškoláci nejčastěji ukončují studium už v prvním ročníku. A to především kvůli velkým nárokům školy, vlastní lenosti, nespokojenosti s náplní oboru, ale i kvůli tomu, že raději upřednostní práci před studiem. Experti radí vládě, aby nelichotivou statistiku pomohla vylepšit. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) vidí šanci ve školném.

Prosincová střelba na Filozofické fakultě UK v Praze přinesla řadu otazníků ohledně zabezpečení základních, středních i vysokých škol v Česku. Ukazuje se, že mezi jednotlivými institucemi jsou značné rozdíly: Některé používají sofistikované zabezpečovací systémy, jiné spoléhají na prostý zámek na dveřích. Moderních řešení přitom existuje mnoho, jsou to například vstupní systémy s identifikátory v telefonu. Nutnost posílit úroveň zabezpečení potvrzuje i ministerstvo školství.

Na pražské Akademii výtvarných umění (AVU) vyvolala bouřlivou diskuzi plastika Krista na kříži od známého sochaře Josefa Václava Myslbeka. Dílo mělo být přesunuto z exponovaného místa na chodbě vysoké školy mezi exponáty Moderní galerie AVU. Někteří studenti i zaměstnanci školy tvrdili, že je socha děsí. Rektorka AVU Maria Topolčanská však v oficiálním prohlášení uvedla, že socha zůstane na svém místě, a následně vyzvala ke všeobecné diskuzi.

Ve věku 96 let zemřel v pátek historik filozofie Milan Sobotka, kterého v roce 2004 vyznamenal bývalý prezident Václav Klaus medailí Za zásluhy o stát v oblasti vědy. O jeho úmrtí informoval syn Tomáš Sobotka.