Vysoká škola za dva roky? Plaga opět narazil, Havlíčkovu ministerstvu vadí zmatek v titulech
Studenti by mohli v budoucnu absolvovat speciální vysokoškolský program v délce dvou let, a to se zaměřením na profesní přípravu. Počítá s tím návrh vysokoškolské reformy ministra školství Roberta Plagy (za ANO). Na řadu údajných nedostatků návrhu ovšem aktuálně upozornili zástupci ministerstva průmyslu a obchodu. Vadí jim, že získaný certifikát „profesní specialista“ není jasně odlišen od skutečného akademického titulu. Ozval se i resort financí s tím, že takzvané „krátké cykly“ na vysokých školách by zřejmě nabízely prakticky stejné vzdělání jako vyšší odborné školy.
„Nový zákon umožní vysokým školám uskutečňovat programy krátkého cyklu terciárního odborného vzdělávání, tedy takzvané short-cycle nebo AP degree, ve standardní délce studia dva roky, které by poskytly ucelené studium v oblasti profesní přípravy s jasně definovaným profilem absolventa,“ slibuje návrh věcného záměru zákona o vysokých školách.
ČTĚTE TAKÉ: Spor v ODS. Politička chválí vládu za školní stravování. Stát má mít kontrolu, namítá Zajíčková
Náplní těchto krátkých programů má být „příprava k výkonu povolání“. Absolvent by si měl osvojit specializované dovednosti a znalosti, typické pro výkon úzce profilovaného zaměstnání. Dvouletý obor by se podle tvůrců konceptu mohl obsahově podobat „ucelené části bakalářského studijního programu“. Studující má na konci oboru obhajovat závěrečnou profesní práci, přičemž po absolvování obdrží certifikát potvrzující získání označení/titulu „profesní specialista“.
Návrh věcného záměru byl v říjnu předložen k připomínkám příslušným resortům a státním institucím. Na řadu slabých míst ohledně krátkých cyklů upozornili například představitelé ministerstva průmyslu a obchodu. Autoři by podle nich měli lépe právně ošetřit označení „profesní specialista“ a ruku v ruce s tím explicitně stanovit, že se nejedná o udělení akademického titulu.
Kritici: Hrozí záměna s akademickými tituly
Ministerstvo vedené Karlem Havlíčkem (ANO) také apeluje, aby se vyjasnilo použití tohoto označení ve jméně či podoba oficiální zkratky. Vzhledem k postavení dvouletých programů ve vysokoškolském systému je prý nutné vysvětlit veškeré právní okolnosti související s „profesním specialistou“.
Čtěte také
„Jednoznačné vymezení je důležité také pro jednotný způsob užívání označení absolventů a pro vyloučení jeho záměny s akademickými tituly,“ tvrdí zástupci ministerstva průmyslu. Po kolezích z ministerstva školství (MŠMT) také požadují, aby vyjasnili podmínky pro přijetí absolventů krátkých cyklů, kteří se rozhodnou pokračovat na oborově spřízněném bakalářském programu. Chtějí i to, aby se vzhledem k délce programu vyjasnilo, jak se budou vyměřovat poplatky za delší studium.
Podle ministerstva financí je ve věcném záměru vysokoškolské reformy zcela vypuštěno, jak zavedení krátkých programů dopadne na systém vyšších odborných škol, neboli takzvaných VOŠ, a zda se nebude tímto krokem fakticky dublovat velmi podobná nabídka vzdělání.
„Není posouzeno, zda nedojde k oslabení role VOŠ, které v řadě regionů zajišťují dostupnost terciárního (vysokoškolského, pozn. red.) vzdělávání bez nutnosti relokace studentů do univerzitních center,“ upozorňují úředníci resortu financí a poukazují také na to, že nikdo nevyhodnotil, zda se souběžný provoz obou systémů vyplatí.
Hospodářská komora chce zapojit zaměstnavatele
Vyjasnění vůči dalším druhům vysokoškolského vzdělání požaduje i Hospodářská komora ČR spolu s jasnější právní definicí označení „profesní specialista“. „(Vysokoškolský zákon) výslovně umožní uskutečňování krátkých programů také v externí formě studia a stanoví její délku a studijní zátěž,“ uvádí v připomínkách komora. Externí forma studia souvisí s dalším bodem reformy – studenti by mohli studovat buď denní formou, nebo externí (studijní náplň by v takovém případě byla rozložena do delšího časového období nad rámec standardní doby studia).
Čtěte také
Zástupci komory také chtějí, aby do pravidelného vyhodnocování efektivity dvouletých programů a jejich prvotní přípravy byly více zapojeny subjekty z praxe, tedy „relevantní zaměstnavatelé nebo profesní organizace“. Rovněž jsou pro větší provázání cyklů s nabídkou celoživotního vzdělávání tak, aby bylo možné znalosti získané z těchto kurzů uznávat v rámci dvouletých programů.
Cílem chystané vysokoškolské reformy je podle předloženého konceptu vytvoření „moderního právního rámce pro oblast vysokého školství“, ale především zefektivnění celého vzdělávacího systému spolu s důslednějším zohledněním poptávky trhu.
U krátkých programů by pak měla být mimo jiné zajištěna prostupnost s bakalářskými programy. Poskytovat tento druh vzdělávání budou moci pouze vysoké školy, které mají v nabídce obdobně zaměřené bakalářské programy.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Praha zná nové vedení. Primátorem se stane Hlaváček, bude mít pět náměstků