Protesty a násilí otřásají Francií. Kde se vzalo studentské hnutí a co požaduje?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Francii zachvátily největší studentské protesty za poslední dekády.
Žáci žádají lepší podmínky a dostatek pedagogů.
Policie zadržela přes 6 tisíc lidí, stovky jsou zraněny.
Kdo zneužívá demonstrace k rabování a násilí?
Francií v posledních týdnech otřásají největší studentské protesty za poslední dekády. Co začalo jako stávka učitelů ve škole na pařížském předměstí, přerostlo v celonárodní nepokoje, při kterých dochází k pouličním střetům mezi demonstranty a policií, zapalování aut i rabování. Studenti přitom v jádru požadují jediné – důstojné podmínky pro vzdělávání.
Počátek aktuálního vývoje můžeme vysledovat ke čtvrtku 17. září, kdy učitelé Lycea Antoina de Saint-Exupéryho na pařížském předměstí Créteil vyhlásili stávku. Důvodem byla především neutěšená personální situace na škole. „Chyběl učitel matematiky, učitel francouzštiny, učitel literatury a dějepisu, asistent učitele, zdravotní sestra byla na nemocenské a chybělo půl úvazku sociálního pracovníka,“ řekl pro Radio France učitel matematiky a zástupce odborové organizace UNSA Laurent Bessire.
ČTĚTE TAKÉ: Nahý Trump na ramenou muže. Ve Štrasburku odhalili kontroverzní sochu, má i hanlivý název
Ještě téhož večera se do stávky rozhodli zapojit tamní studenti, kteří přidali požadavek na zlepšení neutěšených materiálních podmínek ve škole a rovnost podmínek na školách. Samotní studenti podle televize TF1 během protestu rozdávali letáky, na kterých vyzývali k poklidnému průběhu protestů. 21. září se do stávky zapojily již stovky studentů. Po jednání se zástupci učitelů, studentů i rodičů místní úřady část požadavků vyslyšely a rozhodly se posílit personál školy. Koncem září byla výuka obnovena.
Čtěte také
Přestože se první stávku podařilo smírně vyřešit, pomyslná jiskra již byla zažehnuta. Zpráva se zejména prostřednictvím sociálních sítí začala rychle šířit a během posledního zářijového týdne se protesty rozšířily na další školy na pařížských předměstích, do metropole a následně i do zbytku země.
Co studenti požadují?
Jádrem protestního hnutí jsou studenti francouzských lyceí, která představují ekvivalent českých středních škol. Žáci na ně nastupují většinou v 15 letech a standardní doba studia je tři roky. Studenti si stěžují na nedostatečné financování, které se promítá do nevyhovujícího technického zázemí škol a nedostatečného personálního obsazení vzdělávacích institucí, zejména v chudých a vyloučených lokalitách.
Podle výzkumu provedeného francouzským odborovým svazem středoškolských pedagogických pracovníků SNES-FSU na 69 procentech veřejných středních i vysokých škol letos v září chyběl alespoň jeden pedagog nebo člen podpůrného personálu. Francouzské veřejné školství má méně zaměstnanců, než mělo v roce 2008, přestože vzdělává o čtvrt milionu více žáků a studentů. Důsledkem je situace, kdy 70 procent tříd na veřejných středních školách má více než 30 studentů a 20 procent má dokonce více než 35, a také vysoký počet hodin výuky, které odpadají bez náhrady.
Čtěte také
Kvalitu výuky na školách v socioekonomicky horším prostředí ovlivňuje i francouzský systém přidělování učitelů. Zjednodušeně řečeno, každý francouzský učitel získává během své kariéry body, které se odvíjejí od různých kritérií jako odpracovaná léta či náročnost prostředí, ve kterém vyučuje. Výsledkem je systém, kdy zkušení učitelé s více body odcházejí na prestižnější školy v lepším prostředí, zatímco začínající učitelé s nízkým počtem bodů musí nastoupit na hůře situované školy, typicky právě na pařížských předměstích či v severní Francii, uvádí studie statistického a analytického ústavu francouzského ministerstva školství DEPP. Na těchto školách je i kvůli tomuto systému vyšší fluktuace učitelů, protože ti mají tendenci přejít na lepší školu, jakmile nasbírají dostatek potřebných bodů.
Dalším požadavkem studentů je co nejrychlejší zlepšení podmínek ve školách, které jsou v některých oblastech v žalostném technickém i hygienickém stavu. Studentka vysoké školy Joana, která absolvovala lyceum na pařížském předměstí, popsala pro BBC, jak se po chodbách budovy proháněly krysy a další škůdci. „Do školy také zatékalo. Budovy chátrají. Některé jsou ze 70. let a nikdo je neopravuje,“ řekla.
Svorníkem výše zmíněných požadavků je obava protestujících o svou budoucnost. Studenti předměstských lyceí tvrdí, že kvůli výpadkům ve výuce i žalostnému stavu škol se jim nedostává dostatečně kvalitního vzdělávání a jsou znevýhodněni při přijímacím řízení na vysoké školy.
Dosavadní dění
Do protestů se postupně zapojili i učitelé, některé univerzity, část odborářů i další lidé. Ve čtvrtek 1. října stávky postihly téměř 30 procent středních škol v zemi, píše Le Monde. Většina z nich se týkala státních škol, ale zasaženy byly i některé soukromé.
Demonstrace místy přerostly v pouliční násilí, rabování a střety s policií. V pařížských ulicích hořely barikády z aut, v centru Orléansu byl vyrabován obchod. Od počátku protestů policie zadržela více než 6 tisíc lidí – většina z nich jsou mladiství bez dřívějšího záznamu v trestním rejstříku, informuje CNN.
Čtěte také
Dosud největším protestním dnem bylo úterý 6. října, kdy se demonstrací podle organizátorů zúčastnilo 450 tisíc lidí, informuje televize France 24. Francouzské ministerstvo vnitra účast odhaduje na 250 tisíc lidí. Francouzský premiér Sébastien Lecornu uvedl, že dosud bylo zraněno minimálně 215 teenagerů, 85 zaměstnanců škol a alespoň 700 příslušníků policejního sboru.
Ve čtvrtek 8. října na demonstrace dorazilo přes 71 tisíc lidí. Jen u pařížského náměstí Bastily se shromáždilo několik desítek tisíc osob. Někteří z nich se na ulici Rue de la Bastille dostali do střetu s policisty, na které házeli dlažební kostky a odpalovali pyrotechniku. Policie v reakci nasadila vodní dělo a slzný plyn. K dalším incidentům docházelo i v jiných francouzských městech. Například skupina maskovaných osob v centru Bordeaux zapálila popelnice před vchodem do policejní stanice. V průběhu nepokojů bylo také zdevastováno několik škol.
Kdo jsou vandalové?
Ve francouzských médiích se hojně diskutuje o identitě vandalů. Vzhledem k tomu, že drtivou většinu zadržených tvoří nezletilí, nelze zpochybnit, že část z nich skutečně tvoří protestující studenti, ale podle zdrojů rozhlasové stanice RTL z bezpečnostních složek země se na protesty nabalily také skupiny, které situace zneužívají k rabování a ničení. Nízké procento zadržených starších pak může být dáno tím, že mladistvé je jednodušší zadržet než „zkušené“ vandaly.
Kritice ale čelí také policie. Například organizace Amnesty International odsuzuje použití slzného plynu i obušků vůči nezletilým. „Úřady musí zahájit dialog s těmito mladými lidmi, jejichž požadavky jsou legitimní. Musí upřednostnit deeskalaci před použitím zbraní,“ uvedla organizace a připomněla případ 15letého chlapce, kterého omračující granát připravil o ruku.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Míří Le Penová do prezidentského paláce? Podle průzkumu má náskok, za Ukrajinu ji kritizují
Vystudoval bohemistiku a historii na FF UK a aktuálně mediální studia na FSV UK. Věnuje se převážně domácí politice a příležitostně rád zabrousí do oblasti kultury či dějin. Ve volných chvílích rád bloudí po městě s fotoaparátem, přečte si knížku nebo zahraje nějakou videohru. V redakci CNN Prima NEWS působí jako redaktor politického dění od podzimu 2023. (Petr.Silhan@iprima.cz)
