Z Krkonoš až k hranici vesmíru. Český producent chystá soukromou misi, start plánuje na rok 2027
První soukromě financovaná celoevropská komerční vesmírná mise ECM1. Zdroj: Se svolením ECM1
Vesmírný let nemusí být jen záležitostí státních agentur a jejich astronautů. Český producent René Šír připravuje projekt ECM1, soukromě financovanou suborbitální misi s evropskou posádkou, která by se měla vydat k hranici vesmíru v roce 2027. Na palubě má být šest lidí ze čtyř zemí. Součástí projektu je také celovečerní dokument, který zachycuje cestu od prvních plánů přes přípravu posádky až k samotnému letu.
René Šír strávil velkou část profesního života za kamerou a ve střižně. Pochází z Krkonoš, začínal jako brusič skla a později se věnoval filmové a televizní produkci. V roce 2007 založil společnost lifeREPORT.TV. Nyní se rozhodl opustit roli člověka, který zaznamenává příběhy ostatních, a stát se jednou z hlavních postav vlastního projektu.
„Tentokrát jsem se rozhodl do jednoho z nich vstoupit sám,“ říká Šír na webu mise ECM1.
Projekt popisují jako soukromě financovanou celoevropskou komerční vesmírnou misi. Podle jeho webových stránek už má přidělené letové okno na druhé až třetí čtvrtletí roku 2027 a s provozovatelem letu podepsanou rezervační smlouvu. Přesný termín ale bude ještě potřeba potvrdit.
René Šír Zdroj: Se svolením ECM1
Co posádku čeká ve výšce 90 kilometrů?
ECM1 má být suborbitálním letem. To znamená, že se loď nevydá na oběžnou dráhu kolem Země jako například Mezinárodní vesmírná stanice. Posádka vystoupá přibližně do výšky 90 kilometrů a následně se vrátí zpět na Zemi.
Během letu má zažít několik minut beztíže a z výšky pozorovat zakřivení naší planety i černou oblohu nad tenkou vrstvou atmosféry. Projekt odkazuje na hranici 50 mil, tedy přibližně 80 kilometrů, kterou Spojené státy tradičně považují za začátek vesmíru.
Samotný let však není jediným cílem. Organizátoři chtějí sestavit mezinárodní posádku, připravit ji na náročné podmínky a dát prostor také vědeckým experimentům.
Čtyři země, šest míst v posádce
Plán počítá se šesti členy posádky z Česka, Polska, Slovenska a Německa. Sestavování týmu stále pokračuje, a proto zatím nejsou zveřejněna všechna jména.
Vedle českého iniciátora Reného Šíra jsou na webu projektu představeni dva polští účastníci. Bartłomiej J. Zakrzewski je podnikatel a investor se zájmem o komercializaci kosmického sektoru. Sławomir Lewczuk podniká v mezinárodní dopravě a logistice.
Výběr posádky nemá být jen otázkou osobního přání podívat se do vesmíru. Projekt počítá se vstupním posouzením jednotlivých účastníků, individuální fyzickou a psychickou přípravou i společnými soustředěními. Plán zahrnuje například několikadenní zimní plavbu na Baltu nebo seskoky z balónu. Právě v chladu, únavě a náročných podmínkách se má ukázat, jak lidé dokážou fungovat pod tlakem a jako tým.
Před letem bude následovat také povinný výcvik u provozovatele letu a závěrečná příprava na kosmodromu.
Sławomir Lewczuk Zdroj: Se svolením ECM1
Věda jako další cíl mise
Organizátoři chtějí suborbitální let využít také k experimentům. O jejich zařazení jednají s partnery v Česku, Polsku a na Slovensku. Konečný výběr ale zatím není uzavřený a všechny navržené experimenty budou muset projít schvalováním.
Ambicí je dát příležitost i projektům, které se nedostaly na Mezinárodní vesmírnou stanici, a přizpůsobit je podmínkám kratšího suborbitálního letu.
„Když už takovou misi připravujeme, chceme její možnosti využít naplno,“ uvádí René Šír.
Právě vědecká část může projektu přinést přesah, který nekončí návratem posádky na Zemi. O tom, jaké experimenty skutečně poletí a jak se na nich budou členové posádky podílet, chce tým informovat postupně.
Kamera zůstane zapnutá i při nejistotě
Projekt ECM1 od začátku doprovází filmový štáb. Vzniká celovečerní dokument s názvem „50 mil nad mořem“, který nemá vyprávět jen příběh úspěšného letu. Zachytit má také hledání lidí, pochybnosti, odmítnutí, vyjednávání a přípravy.
Režisérem filmu je Vojtěch Petřina, výkonným producentem Jan Dundr. Petřina se Šírem spolupracoval už na snímku V sevření ledové vody, který vznikal mimo jiné v Antarktidě a v kanálu La Manche a získal několik mezinárodních ocenění.
„Natáčíme cestu, u které stále existuje možnost, že se něco nepodaří. A právě proto má smysl ji zaznamenat,“ říká Šír.
Vedle celovečerního filmu má vzniknout také 32 dílů dokumentární série na YouTube. Projekt tak chce průběžně sdílet jednotlivé milníky mise a přiblížit veřejnosti její zákulisí ještě před plánovaným letem.
Bartłomiej J. Zakrzewski Zdroj: Se svolením ECM1
Návrat ke středoevropské vesmírné tradici
ECM1 se hlásí také k historii vesmírných letů ve střední Evropě. V roce 1978 se československý kosmonaut Vladimír Remek vydal do vesmíru v rámci programu Interkosmos. Ve stejném roce letěli také Polák Mirosław Hermaszewski a astronaut z tehdejší Německé demokratické republiky Sigmund Jähn. První Slovák Ivan Bella se do vesmíru dostal v roce 1999.
Projekt ECM1 na tuto tradici navazuje symbolicky, nikoli institucionálně. Pokud se podaří plán uskutečnit, čeští členové posádky by podle organizátorů mohli být prvními Čechy na soukromě financované vesmírné misi.
Zatím ale zůstává před týmem řada kroků: dokončit posádku, připravit její členy, vybrat vědecké experimenty a potvrdit konečný termín letu. Právě vývoj projektu chce ECM1 dál dokumentovat.
Jak jeho tvůrci sami připomínají na webu mise, příběh zatím nemá předem napsaný konec. A právě nejistota, zda se odvážný plán podaří dotáhnout až ke startu, je jednou z věcí, které chtějí divákům ukázat.
