Demonstrace v Mali Zdroj: Profimedia.cz
Vzbouřenci v Mali zadrželi prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu a premiéra Bouboua Cissého. Oznámil to podle agentury AFP jeden z šéfů povstalců. Politici mají být nyní na cestě do města Kati, kde vzpoura vypukla. Do ulic hlavního města Bamaku vyšly stovky lidí, kteří se ze zadržení nejvyšších státních představitelů radují.
„Můžeme vám říct, že prezident a premiér jsou v našich rukou. Zadrželi jsme je v (prezidentově) domě,“ uvedl voják, který nechtěl být jmenován. Oba politici jsou v obrněném voze na cestě do města Kati, kde leží vojenská základna a kde v úterý ráno vojenská vzpoura propukla, oznámil další armádní zdroj z tábora vzbouřenců.
Vojáci začali v úterý ráno zatýkat některé důstojníky, následně měli v plánu vydat se do hlavního města Bamaka.
Zvěsti o zadržení hlavy státu přivedly do ulic Bamaka stovky demonstrantů, kteří vyjádřili podporu vzbouřencům. Vládu kritizují za korupci, špatné řešení ekonomické situace země i za neschopnost zvládnout islámské radikály. Podle agentury AP zapálili protestující dům, který patří malijskému ministrovi spravedlnosti.
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) vzpouru vojáků odsoudilo. Podobně se vyjádřila i Francie, která daný region v minulosti kontrolovala. Francouzská ambasáda varovala obyvatele v Bamaku a Kati, aby nevycházeli z domů. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který během úterý o situaci v Mali hovořil s představiteli Nigérie, Pobřeží Slonoviny a Senegalu, tyto státy plně podpořil ve snaze o zprostředkování hovorů s oběma stranami konfliktu.
Čeští vojáci jsou v bezpečí
V Mali působí také vojáci cizích mocností v rámci boje proti místním islamistickým skupinám. Mimo jiné jsou zde i čeští vojáci. Tisková mluvčí Generálního štábu Armády ČR Vlastimila Cyprisová sdělila, že jsou v pořádku.
V Bamaku bylo již dříve evakuováno nejméně jedno ministerstvo a budova státní televize ORTM. V ulicích byla slyšet střelba. Podle svědka citovaného agenturou Reuters uzavřeli ozbrojení muži v metropoli také dva mosty přes řeku.
Ve snaze ukončit politickou krizi v Mali se do země minulý měsíc vydalo pět afrických prezidentů, kteří prosazovali vytvoření vlády národní unie. Protestní hnutí s konzervativním duchovním v čele ale návrh odmítlo.
Vzpomínky na minulou vzpouru
Nynější události podle agentury AP připomínají vzpouru z března 2012, která vypukla rovněž v Kati a která přerostla ve vojenský převrat, jenž svrhl vládu prezidenta Amadoua Toumaniho Tourého. Převratu předcházelo povstání domorodých Tuaregů, kteří tehdy ovládli oblast na severu země.
Několik týdnů po tehdejším převratu se Touré vzdal moci výměnou za zrušení mezinárodních sankcí a předal vedení přechodné vládě v čele s tehdejším šéfem parlamentu. V následujících volbách byl pak s jasnou převahou hlasů zvolen do čela země nynější prezident Keita. Jeho znovuzvolení v roce 2018 ale provázely podle opozice nesrovnalosti.
Nejnovější protivládní protesty v Mali vypukly po jarních parlamentních volbách, v nichž zvítězila Keitova strana a které opozice rovněž zpochybnila. Ve snaze uklidnit situaci prezident v červenci rozpustil ústavní soud, což požadovala opozice, a premiér Boubou Cissé posléze nabídl opozičnímu hnutí M5-RPF účast ve vládě národní jednoty.
