Emmanuel Macron

V úterý nastal zásadní a nečekaný zlom v případu smrti malého Émila, který otřásl Francií. Dvouletý chlapec se ztratil v roce 2023, jeho ostatky byly nalezeny rok poté. Policie si dlouho s případem nevěděla rady. Nyní však nastal nečekaný zvrat – policie zatkla čtyři lidi, včetně chlapcových prarodičů, které podezřívá z vraždy a ukrývání chlapcova těla.

Francouzský prezident Emmanuel Macron apeloval na šéfy armád států EU a NATO, aby vytvořili plán „důvěryhodných bezpečnostních záruk“. Jeho slova cituje web deníku Le Monde. Evropa se musí naplno postavit nejen za Ukrajinu, ale i za sebe, vyzýval náčelníky generálních štábů za zavřenými dveřmi. Ještě předtím prohlásil, že Francie by měla zvážit přechod do režimu „válečné ekonomiky“. Exministři zahraničí Lubomír Zaorálek (SOCDEM) a Cyril Svoboda (KDU-ČSL) se v pořadu 360° na CNN Prima NEWS podivili nad formátem setkání v Paříži.

Evropa ohledně dění na geopolitickém poli a míru na Ukrajině nehraje na vedlejším pódiu, ale spíše sedí u dětského stolu, zhodnotil mezinárodní situaci v pořadu 360° na CNN Prima NEWS bývalý český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Důvod je podle něj jednoduchý: Slovo Donalda Trumpa mění diplomatické prostředí. Jednání šéfů armád v Paříži, které svolal francouzský prezident Emmanuel Macron, považuje Landovský za bizarní.

Evropa drží v ruce klíč k opětovnému zahájení dodávek amerických zbraní na Ukrajinu. Podle bývalého diplomata a bezpečnostního experta Barta Szewczyka by starý kontinent mohl využít svých značných finančních zdrojů k nákupu amerických zbraní a jejich následnému zaslání Kyjevu. Tento plán by podle něj zabil dvě mouchy jednou ranou – vyřešil bezpečnost Evropy, spolu s přežitím Ukrajiny, a vyrovnal obchodní deficit USA s EU. Z toho důvodu by se mohl návrh zamlouvat i americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Ale nebylo by to zadarmo a proti plánu se navíc staví významná evropská mocnost.

Rozhodnutí Američanů pozastavit vojenskou podporu může Ukrajinu velmi bolet a dotýká se mimo jiné také sdílení zpravodajských informací. Ty byly pro Ukrajince klíčové, protože díky nim například věděli, kde se nacházejí ruské síly, a mohly na ně přesně útočit například drony. Pomocnou ruku však nyní Ukrajincům nabídl francouzský prezident Emmanuel Macron. Čelí za to urážkám z Ruska.

Nabídka na zapojení partnerů do jaderného deštníku? Je to přelom ve francouzském vnímání zbraní hromadného ničení, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS bezpečnostní expert Andor Šándor. Poznamenal však, že jednání mezi zpravodajci USA a Ruska o nepoužití jaderných hlavic probíhají stále uspokojivě. Šándor také zmínil, že americký prezident Donald Trump moc pák na Vladimira Putina nemá, ovšem jednu „mrkvičku“ mu prý nabízí.

Americký prezident Donald Trump se s Ruskem pustil do hry, které nerozumí on sám ani jeho poradci. V pořadu K věci to řekl dlouhodobý spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just. Podle něj má Putin své vlastní plány a „nějaký Donald Trump za oceánem mu nemá co nabídnout“.

Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku o evropské partnery, řekl ve středu v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu.

Částečné měsíční příměří a pak evropští vojáci v roli mírových sborů – to je plán, který se měl podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona probírat na nedělním evropském summitu v Londýně. Jenomže ke shodě zřejmě nedošlo. A Rusko v pondělí prohlásilo, že začal „rozpad Západu“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dostal při pátečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě tvrdou lekci, uvedl místopředseda ruské bezpečnostní rady, bývalý ruský prezident i premiér Dmitrij Medveděv. Podle agentur dodal, že nyní je potřeba zastavit vojenskou podporu Ukrajiny. Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová v reakci na jednání uvedla, že svobodný svět potřebuje nového lídra. Svou podporu Ukrajině dále vyjádřily Německo, Francie, Polsko, Španělsko nebo šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Jednání o Ukrajině mohou dostat nový rámec. Americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj mají v Bílém domě podepsat „důležitou dohodu“. Její první verzi Zelenskyj odmítal, na druhou ale – zdá se – přistoupil, píše CNN. Trump zároveň uvedl, že věří slovu ruského prezidenta Vladimira Putina, od čehož ho ale řada lidí odrazuje s tím, že ruský vládce už řadu slibů porušil. Jak podotýká web Politico, Putina ale tentokrát k přistoupení na dohodu o Ukrajině může vést ekonomická situace.

Americký prezident Donald Trump měl podle záběrů z jeho pondělního setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem velkou modřinu na pravé ruce, což na sociálních sítích spustilo vlnu spekulací ohledně zdravotního stavu 78letého republikána, který dosud nezveřejnil svou úplnou lékařskou zprávu. Bílý dům přišel s poněkud netradičním vysvětlením, podle něhož je prezidentova modřina výsledkem častého podávání rukou. Napsal o tom zpravodajský server Sky News.