Emmanuel Macron

V Paříži i řadě dalších francouzských měst se v sobotu konaly demonstrace odpůrců takzvaných covidových pasů, jimiž se bude od 9. srpna nutné prokázat před vstupem na většinu veřejných míst. Podle ministerstva vnitra vyšlo do ulic přes 200 tisíc lidí, což je více než předchozí dvě protestní soboty. V Paříži se část demonstrantů střetla s policií. Na několika místech protestující útočili na novináře, uvedla agentura AFP.

Zavádění tzv. covid pasů a stále větší tlak na očkování vyvolalo vlnu protestů po celé Evropě. Statisíce lidí vyšly o víkendu do ulic, aby vyjádřily svůj nesouhlas. Nejpočetnější a nejradikálnější byly pochody ve Francii, ale protestovalo se i v Itálii, Irsku nebo Řecku.

Více než 100 tisíc lidí v sobotu ve Francii protestovalo proti ohlášenému zpřísňování koronavirových opatření. Podle údajů ministerstva vnitra se protestů po celé zemi zúčastnilo téměř 114 tisíc lidí, v samotné Paříží demonstrovalo kolem 18 tisíc lidí, napsaly agentury Reuters a DPA.

Tisíce lidí vyšly ve středu do ulic francouzských měst vyjádřit nesouhlas s plánovaným režimem v restauracích, obchodních centrech nebo na kulturních akcích, který v pondělí ohlásil prezident Emmanuel Macron v souvislosti s rostoucími počty případů nákazy novým koronavirem. V Paříži se protest neobešel bez výtržností a policie použila i slzný plyn, uvedla agentura Reuters. Shromáždění se konala i v dalších městech, úřady hlásily celkem asi 19 tisíc účastníků.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v posledním projevu k národu prohlásil, že každý, kdo bude chtít jít od srpna do restaurace a baru, jet dálkovým vlakem či jen vkročit do obchodního centra, bude se muset prokázat očkováním nebo negativním testem na covid. Macron rovněž nařídil povinné očkování všem zdravotníkům. To vše způsobilo, že jedni se narychlo registrují k vakcinaci a druzí se bouří.

Damien Tarel, muž, který dal v úterý ve Francii facku prezidentu Emmanuelu Macronovi, půjde na čtyři měsíce do vězení. Zbytek 18měsíčního trestu, o který žádal prokurátor, je podmíněný. Podle stanice BFM TV byl muž ihned po vynesení rozsudku odveden ze sálu do výkonu trestu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron chtěl na setkání s veřejností v obci Tain-l’Hermitage potěšit občany po koronavirové krizi, místo vlídného přijetí se mu ale dostalo agrese. Jeden z přihlížejících totiž Macronovi vrazil facku a pořvával na něj politická hesla. Ochranka útočníka okamžitě zpacifikovala.

Ostře sledovaný proces proti digitálnímu teroru začal ve Francii. Na lavici obžalovaných sedí 13 lidí. Na internetu totiž napadali dívku, která kritizovala islám, a vyhrožovali jí proto smrtí a mučením. Školačky se zastal i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Francie v minulosti přijala tolik migrantů, až došlo k přehlcení školství a celé národní infrastruktury. V pořadu Interview to řekl francouzský plukovník ve výslužbě a vystudovaný sociolog André Thiéblemont. Bývalý voják mimo jiné podepsal v dubnu otevřený dopis prezidentovi Emmanuelu Macronovi, který varuje před občanskou válkou a islamismem. Thiéblemont ale odmítá načasování spojené s takzvaným Alžírským pučem.

Francie zažívá v posledních týdnech velmi neklidné období. Přednedávnem totiž skupina vysloužilých armádních generálů dopisem varovala prezidenta Emmanuela Macrona, aby zatočil s islamismem, jinak v zemi hrozí občanská válka. Nyní přišel další dopis, tentokrát od vojáků v aktivní službě. I ti hlavu státu upozorňují, že islamismus je pro Francii nebezpečím, ale zároveň ho obviňují ze „zbabělosti, lhaní a perverze“.

Otevřený dopis z řad vysloužilých generálů je pro současnou Francii stále silným tématem. S názorem bývalých armádních špiček, že je třeba zatočit s islamismem, souzní většina Francouzů a zvedá se tak vlna proti prezidentu Macronovi. Tu se aktuálně daří ve svůj prospěch využít jeho soupeřka z minulých prezidentských voleb Marine Le Penová. Její popularita nyní strmě roste.

Pro jedny opěvovaný hrdina, pro druhé nejkontroverznější postava francouzských dějin. Ve středu 5. května uplynulo přesně 200 let od smrti vojevůdce, generála a císaře Napoleona Bonaparta. K výročí chystá projev také francouzský prezident Emmanuel Macron, odborníci se ovšem přou, jak bude jeho vystoupení vypadat. Všichni čekají, zda bude hlava státu vzpomínat jen v dobrém.