Západočeská univerzita v Plzni

Statistiky střeleb v amerických školách ukazují, že 60 procent masových vražd skončí před příjezdem policie, uvedl pro CNN Prima NEWS bezpečnostní expert Andor Šándor s tím, že kvůli tomu musí mít instituce jasnou strategii okamžitého uvědomění. Zavzpomínal i na osudný den 21. prosince 2023, kdy došlo k tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). I když se podle něj společnost nepoučila, policisté získali řadu zkušeností ohledně útoku aktivního střelce. Při masové vraždě zemřelo 14 lidí a 25 bylo zraněno.

Kvůli údajnému středečnímu útoku na Západočeské univerzitě (ZČU) v Plzni policie obvinila dva její studenty z trestného činu výtržnictví. Muži ve věku 24 a 25 let měli křičet „Alláhu akbar“ (arabsky Bůh je velký) a imitovat zvuky zbraně. Svým chováním vzbudili důvodnou obavu, že došlo ke střelbě, informovala policie na síti X. Obvinění jsou české národnosti a policie je stíhá na svobodě. Hrozí jim také vyloučení z univerzity.

V areálu Západočeské univerzity v Plzni se měla ve středu odpoledne ozývat střelba. „Měla jsem mít němčinu, ale když jsem šla na strojárnu, tak nás ze školy začali vyhánět. Měli jsme jít pryč,“ popsala pro CNN Prima NEWS dramatické chvíle jedna ze studentek. Na místě zasahuje velké množství policistů, kteří hlášení prověřují.

Policie ve středu přijala oznámení, že v jedné z fakult Západočeské univerzity v Plzni byla slyšet střelba, objasnila v tiskové zprávě k zásahu v prostoru vysoké školy mluvčí plzeňských policistů Pavla Burešová. Po těchto zvucích se mělo podle oznamovatele ozvat i zvolání „Alláhu Akbar“. Zasahující policisté evakuovali zhruba tisíc lidí. Podle vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana na síti X se žádný útok nakonec nepotvrdil. Událost policisté vyšetřují jako šíření poplašné zprávy. Nepodezírají oznamovatele, který věc nahlásil na tísňovou linku, ale neznámého člověka, jenž vyvolal obavy.

Sršeň asijská by se mohla podle názoru odborníků znovu objevit na českém území v létě. Invazivní druh, který decimuje včelstva, již byl zaznamenán v Rakousku. S včasným odhalením nebezpečného predátora pomáhají moderní technologie a speciální pasti.

Několik českých vysokých škol čelí potenciální hrozbě, zatím neznámý člověk měl vyhrožovat střelbou. V pondělí dopoledne o tom informovala policie na sociální síti X. Kriminalisté začali činit kroky k zajištění bezpečnosti všech možných dotčených objektů. Dopis měl přijít šesti vysokým školám. Žádné z nich údajně nehrozí bezprostřední nebezpečí. Výhrůžka podle policistů nesměřuje k pondělí.

Zemřel historik a archeolog Petr Charvát, v 74 letech podlehl vážné nemoci. V pondělí to potvrdil mluvčí Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Balada. Mimo jiné se podílel na přípravě vyhledávaného dokumentárního seriálu Utajené příběhy českých dějin vysílaného na televizní stanici Prima ZOOM.

Ve věku 90 let zemřel v pondělí matematik Jiří Holenda, poslední rektor bývalé Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni, která se v září 1991 transformovala do Západočeské univerzity (ZČU). V jejím čele stál do konce února 1998. V úterý to oznámila Šárka Stará, mluvčí jediné univerzity na západě Čech.

Ubližují plzeňští strážníci bezdomovcům? Podle bakalářské práce studenta Západočeské univerzity je šikanují, ponižují nebo dokonce používají i násilí. Kauzou žije celá Plzeň a primátor Roman Zarzycký (hnutí ANO) nyní čeká, jak dopadne vyšetřování.

Zdražování citelně zasáhlo i studenty, kteří se musejí vyrovnávat mimo jiné s vyšší cenou za bydlení na kolejích. Studentské ubytování zdražilo až o 34 procent. Pro některé vysokoškoláky to znamená nutnost hledání nového přivýdělku, případně se ocitají ve finanční nouzi. Koleje přesto stále zůstávají o dost levnější variantou než pronájem bytu, takže je o ně nadále velký zájem.

Babišovi protivníci jsou v těžké situaci. Hodí se jim podpora vlády, na druhou stranu se ale musí tvářit jako nezávislí kandidáti, myslí si politolog Jan Kubáček. „Bude to pro ně takové tančení mezi lávovými kameny,“ prohlásil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

V Česku je nedostatek tlumočníků do znakových jazyků, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS sociální pracovnice Kristýna Voříšková, která se tlumočnictvím zabývá už řadu let. Zmiňuje také, jak tuto práci ovlivnil COVID-19 a následně i válečný konflikt, kvůli kterému se musela naučit překládat ve znakovém jazyce ukrajinským uprchlíkům. V pátek 23. září si připomínáme Mezinárodní den znakových jazyků.