Čižinský spojil sudetské Němce s Palestinci. Takových srovnání se zdržme, nabádá historik
Sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně vnímá pražský zastupitel Prahy 1 Pavel Čižinský, který kandiduje do Senátu za stranu Levice, jako pozitivní. Odsun sudetských Němců Čižinský připodobnil k osudu palestinské populace. Proto prý požádal organizátory, aby odsoudili „izraelské vyhánění Palestinců“. Vysokoškolský pedagog Zbyněk Tarant ze Západočeské univerzity v Plzni uvedl pro CNN Prima NEWS, že podobná srovnání sahají až do dob Mnichovské dohody a že československý kontext využívají zastánci obou stran konfliktu. Tarant to považuje za nevhodné.
„Sudetoněmecké setkání Brno, jakýsi symbolický návrat vyhnanců, je akcí jednoznačně pozitivní (vrácení ukradeného majetku jsem nikdy nepodporoval, neboť mi to vždy přišlo nepřiměřené, nepraktické a nové křivdy by převažovaly nad dobrem z nápravy křivd starých),“ zhodnotil na Facebooku Pavel Čižinský akci, kolem níž probíhala ostrá politická debata nejen ve Sněmovně.
K TÉMATU: Pokud nebudu součástí delegace, podám kompetenční žalobu, říká Pavel jasně o summitu NATO
Zastupitel Prahy 1 ale nemůže s formátem několikadenní akce plně souhlasit, jelikož setkání „přichází příliš pozdě“. S principem odsunu německojazyčného obyvatelstva z pohraničních oblastí nesouhlasí a vnímá jej jako převzetí nacistického pohledu na svět.
„Odsun Němců nebyl jen součástí porážky nacismu, nýbrž i převzetím jeho etnicko-čistící logiky,“ uvedl v hlavních tezích na snímku, na němž jsou vedle sebe postaveny znak sudetských Němců a palestinská vlajka.
Čižinský je také toho názoru, že Izrael převzal „nacistickou dobyvačnost a násilnost či snad dokonce uchoval (jako salonfähig) až do naší doby“, a na základě této konstrukce spojuje odsun ze Sudet s osudem palestinských obyvatel.
„Silně vnímám potřebu i jakési mezi-vyhnanecké solidarity. Sudetští Němci i Palestinci (z většiny) jsou vyhnanci, tedy lidé, kteří prošli určitým specifickým utrpením,“ napsal v příspěvku na profilu Levice zastupitel s tím, že požádal organizátory, aby do programu brněnské akce zařadili také „jasné odsouzení amerických válek a izraelského vyhánění Palestinců i přihlášení se k právu na jejich návrat“.
Bezbranní a opuštění?
Odborník na blízkovýchodní prostor a hebraista Zbyněk Tarant připomněl, že podobná srovnání česko(slovenské)-německé a izraelsko-palestinské historie mají kořeny již v dobách mnichovské krize. Vysokoškolský pedagog v reakci pro CNN Prima NEWS uvedl, že taková srovnání považuje za nevhodná. „Měli bychom se jich zdržet,“ tvrdil.
Tarant v knize Československý churban například cituje projev nacistického vůdce Adolfa Hitlera, který pronesl 12. září 1938 v Norimberku a kterým přilil olej do ohně krize ohledně sudetského území. V proslovu totiž Hitler sáhl k analogii sudetských Němců a palestinských Arabů pod nadvládou britské správy území. Mluvil o tom, že v „srdci Německa nehodlá přihlížet vzniku druhé Palestiny“.
Čtěte také
O Arabech v Palestině poté diktátor hovořil jako o „bezbranných a opuštěných“, přičemž tyto vlastnosti odmítal v případě „Němců v Československu“. Zdůrazněme, že Čižinského příspěvek nechce redakce spojovat s projevem Adolfa Hitlera – i vzhledem k tomu, že pražský zastupitel hovořil o poválečném dění v československé pohraniční oblasti, nikoliv o předválečné eskalaci, jejíž vyústěním byla Mnichovská dohoda.
Otázku Sudet využívá i izraelská strana, připomíná historik
Obraz historického vývoje kolem Sudet však později využili i představitelé židovského státu. „Mnichovská zrada“ je podle Taranta ústředním motivem politického smýšlení nynějšího premiéra Izraele Benjamina Netanjahua. V souvislosti s tím připomíná jeho knihu Místo mezi národy z roku 1993.
„Tak jako Československo, i Izrael je malá demokracie se silnou armádou podpořenou obranným terénem. Tak jako Sudety je i Západní břeh hornatým územím, mocnou bariérou chránící úzké a hustě osídlené izraelské pobřeží a hlavní město,“ napsal Netanjahu v knize, jejíž úryvek překládal z anglické verze Tarant.
V této formulaci Netanjahu zase připodobňoval Československo k Izraeli v druhé polovině 20. století, když psal o „politickém tlaku ze Západu“, což může vyvolávat dojem podobného vývoje jako v případě „mnichovské zrady“.
Čtěte také
Historik zdůraznil, že v rámci izraelsko-palestinského konfliktu se bojuje i skrze formování společenské diskuze: „Židovská i arabská strana konfliktu jen zkrátka zohledňují ty aspekty dějin, které zapadají do předem vytvořeného diskurzivního rámce, a podvědomě vytlačují, případně reinterpretují ty, které s ním nejsou v souladu. Tento fenomén lze přitom v kontextu blízkovýchodního konfliktu potkat na každém rohu – od politických sporů ve věci platnosti či neplatnosti Balfourovy deklarace, až po dohady ohledně toho, kdo přinesl do Palestiny falafel.“
S odkazem na tyto skutečnosti Tarant v případě Čižinského hovořil o „jakémsi myšlenkovém paradoxu“. „Používá totiž stejné analogie jako izraelská krajní pravice,“ zakončil.
Ve čtvrtek odstartoval sjezd sudetských Němců v Brně, potrvá několik dní. Vláda vyvolala ve Sněmovně hlasování o stanovisku, v němž odmítá, aby se setkání konalo právě v Brně. Usnesení schválila Sněmovna za přítomnosti vládních poslanců a poslankyň, opoziční kluby se jednání neúčastnily. Zástupci krajanského sdružení uctili památku obětí holokaustu na brněnském hlavním nádraží.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nebezpečí eboly? Američana přivezeme, Čech by v Ugandě zůstal, káral Rajchl. Žáček souhlasil