Zapomínáte, proč jste šli do kuchyně? Alzheimerovu nemoc může odhalit i krevní test, říká neurolog
Laboratoř pro likvorologii, neuroimunologii, patologii a speciální diagnostiku, Topelex s.r.o, představuje v ČR ojedinělé multidisciplinární pracoviště zaměřené na laboratorní diagnostiku zejména mozkomíšního moku- likvoru. Zdroj: Se souhlasem Topelex s.r.o.
Zapomenuté klíče, hledání mobilu nebo cesta do kuchyně, na jejímž konci člověk neví, co tam chtěl. Obyčejná zapomnětlivost, nebo první příznaky Alzheimerovy nemoci? Moderní medicína dnes nabízí možnost odhalit změny spojené s tímto neurodegenerativním onemocněním pomocí krevního testu. Podle neurologa Ondřeje Sobka jde o významný posun v diagnostice. Ještě důležitější je, že se současně otevírá cesta k léčbě, která už nemusí pouze mírnit příznaky, ale může ovlivňovat samotný průběh nemoci.
Alzheimerova nemoc patří k největším obavám spojeným se stárnutím. Člověk si začne všímat drobných výpadků paměti a přemýšlí, zda jde jen o únavu, stres, nebo přirozenou součást věku. Právě včasné rozpoznání nemoci přitom může být zásadní. Diagnostika se totiž v posledních letech výrazně posunula. „Určitě to není sci-fi. Máme k dispozici velmi jednoduchý, a přitom robustní diagnostický test pro tuto neurodegenerativní chorobu, tedy Alzheimerovu nemoc,“ říká MUDr. Ondřej Sobek, CSc., MIAC., neurolog a primář laboratoře Topelex.
Krevní test dokáže zachytit specifické bílkoviny, takzvané biomarkery, které souvisejí s patologickými změnami v mozku. Mezi důležité patří například fosforylovaný protein tau, konkrétně p-tau 217, nebo beta-amyloid. Díky moderním laboratorním metodám je dnes možné tyto látky měřit nejen v mozkomíšním moku, ale také v krvi.
„Dostali jsme do ruky velmi jednoduchý nástroj, jak u pacientů diagnózu vysloveně potvrdit. Ty biomarkery jsou diagnostické, není to nějaká predikce rizika, je to prostě biomarker, na kterém se ta diagnóza staví,“ vysvětluje Sobek.
Nejde jen o zapomnětlivost. Kdy už zbystřit?
To, že člověk občas zapomene, proč vešel do místnosti, ještě automaticky neznamená, že trpí Alzheimerovou nemocí. Podobné výpadky mohou souviset s únavou, stresem nebo nedostatkem spánku. Přesto je dobré všímat si toho, zda se problémy opakují a postupně zhoršují. „Protože se bavíme o těch úplně časných fázích, tak i tyhle signály samozřejmě mohou něco znamenat. Nicméně zároveň nemusí,“ upozorňuje neurolog.
Prvním krokem může být vyšetření kognitivních funkcí. Existují jednoduché testy, například MoCA nebo Mini-Mental State Examination, které pomáhají posoudit paměť, pozornost a další schopnosti. Některé lze absolvovat také v digitální podobě. Pokud výsledky nebo klinické potíže vzbudí podezření, může lékař doporučit další vyšetření včetně krevního testu.
Podstatné je, že současná doporučení počítají s využitím biomarkeru p-tau 217 především u lidí, kteří už mají alespoň mírné kognitivní obtíže. Nejde tedy o plošný screening zdravé populace.
Změny v mozku začínají mnohem dřív
Jedním z nejvýznamnějších poznatků současného výzkumu je skutečnost, že biologické změny spojené s Alzheimerovou nemocí mohou v mozku probíhat dlouho předtím, než si člověk začne všímat potíží s pamětí. „V těch studiích se prokazuje, že pozitivita biomarkerů, které zároveň znamenají, že patologický proces v mozku už začal, předchází klinickým příznakům o 10, 15, někdy i 20 let,“ popisuje Sobek.
Právě proto je tak důležitá včasná diagnostika. V České republice se screening kognitivních funkcí u praktických lékařů provádí u lidí starších 65 let. Podle neurologa je ale otázka, kdy začít s vyšetřováním, složitější. Záleží na zdravotním stavu, příznacích i případné rodinné zátěži. „Mezi 40 a 50 lety bych to asi úplně nepředpokládal,“ říká Sobek. Výjimkou mohou být vzácné časné formy Alzheimerovy nemoci, které jsou geneticky podmíněné.
Jeden krevní test zjednoduší určení diagnózy
Dříve se při diagnostice využívala například pozitronová emisní tomografie nebo vyšetření mozkomíšního moku, při kterém se stanovují příslušné biomarkery. Krevní test může v řadě případů výrazně zjednodušit cestu k diagnóze. Neznamená to ale, že ostatní metody přestanou být potřeba. „Ty testy nevymizely. Jsou rezervovány pro nějaké složitější případy, protože se tam samozřejmě mohou míchat různé komorbidity,“ vysvětluje neurolog.
Krevní test může být diagnosticky rozhodující, pokud hodnota příslušného biomarkeru překročí stanovenou hranici. Pokud se ale pacient dostane k moderní biologické léčbě, mohou být nutná i další vyšetření. Ta pomáhají například ověřit přítomnost beta-amyloidu a posoudit vhodnost konkrétní terapie.
Nová léčba může ovlivňovat samotný průběh nemoci
Zásadní změnou posledních let není jen jednodušší diagnostika. V Evropě byly schváleny také léky, které se nesoustředí pouze na zmírňování příznaků, ale zasahují do biologických procesů spojených s Alzheimerovou nemocí. Jde o takzvanou chorobu modifikující léčbu založenou na monoklonálních protilátkách. „Diagnostika dnes už není samoúčelná, protože se nám rýsuje možnost nějaké, řekněme, téměř kauzální léčby,“ říká Sobek.
Tato léčba je však určena jen vybraným pacientům a její nasazení má přísná kritéria. Důležitá je především fáze onemocnění. Největší smysl má zahájení v časném stadiu, kdy jsou kognitivní potíže ještě mírné. Nejde o léčbu, která by dokázala nemoc úplně vyléčit.
Krevní test stojí tisíce, léčba může vyjít na miliony
Dostupnost diagnostiky je také otázkou peněz. Krevní biomarkery jsou podle Sobka výrazně levnější než zobrazovací metody nebo laboratorní analýza mozkomíšního moku. Jejich cena se pohybuje v řádu jednotek tisíc korun.
Jiná situace je u samotné léčby. „Co je extrémně nákladné, zatím je ta léčba. Tam se pohybujeme zhruba za milion korun na 18 měsíců té kúry,“ upozorňuje neurolog.
Do budoucna se podle něj uvažuje o zařazení krevních biomarkerů do úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Zpočátku by ale pravděpodobně platila indikační omezení, která by testování spojovala zejména s pacienty, u nichž přichází v úvahu následná léčba. Plošné testování lidí bez příznaků zatím není běžnou praxí.
Stárnutí populace a význam včasné diagnostiky
Alzheimerova nemoc je výrazně spojena s věkem. Po dosažení 65 let výskyt onemocnění stoupá a ve velmi vysokém věku se může týkat značné části populace. S tím, jak populace stárne, bude proto význam včasného rozpoznání nemoci ještě větší.
Pokud člověk pozoruje opakované nebo zhoršující se potíže s pamětí, měl by se obrátit na svého praktického lékaře. Ten může provést základní vyšetření kognitivních funkcí a rozhodnout o dalším postupu. Zvláštní pozornost si zaslouží také lidé s rodinnou zátěží.
Krevní test přináší medicíně důležitou novou možnost. Neznamená ale, že by si měl každý při zapomenutých klíčích objednávat laboratorní vyšetření. Rozhodující je správná indikace, odborné posouzení výsledků a návaznost na další péči. Celý rozhovor si můžete pustit ve videu. Více informací najdete na alzheimerdiagnostika.cz.
