Tehdejší prezidentka Nikaragui Violeta Chamorrová pronáší projev před americkým kongresem. Zdroj: profimedia/ČTK
Violeta Chamorrová, která se v roce 1990 stala první zvolenou prezidentkou v historii Nikaraguy a Latinské Ameriky, zemřela v sobotu v Kostarice ve věku 95 let, oznámily tiskové agentury s odvoláním na pozůstalé. Nenápadná žena v domácnosti se dostala do politiky po zavraždění svého manžela a ohromila svět tím, že v prezidentských volbách sesadila vládnoucí sandinisty a ukončila občanskou válku, připomněla agentura AP.
První prezidentka stála v čele země během neklidného přechodu k míru po téměř deseti letech konfliktu mezi sandinistickou vládou Daniela Ortegy a pravicovými povstalci zvanými contras, podporovanými USA.
ČTĚTE TAKÉ: Trumpova narozeninová show. Tanky v ulicích, letadla na nebi. Zemi svíraly protesty a vražda
S téměř sedmi lety bylo funkční období Chamorrové nejdelším jednotlivým funkčním obdobím, jaké kdy sloužil demokraticky zvolený nikaragujský vůdce, a po jeho skončení předala prezidentskou funkci zvolenému civilnímu nástupci, což bylo vzácné v zemi s dlouhou historií vlády silných mužů, revolucí a hluboké politické polarizace.
Chamorrová zemřela v San José v Kostarice, kde její ostatky budou uloženy, „dokud se Nikaragua nevrátí k republice“, uvedla rodina v prohlášení.
V posledních letech byla rodina bývalé prezidentky vyhnána do exilu v Kostarice stejně jako statisíce dalších Nikaragujců prchajících před represemi Ortegova režimu.
Dcera Violety Chamorrové, Cristiana Chamorrová, byla v Nikaragui několik měsíců držena v domácím vězení a posléze byla odsouzena za údajné praní špinavých peněz a dalších zločinů. Obviněna byla v době, kdy se Ortega snažil zbavit soupeřů před prezidentskými volbami v roce 2021.
Na výsluní ji vynesla tragická událost
Vražda manžela Violety Chamorrové Pedra Joaquína Chamorra, který byl jako redaktor a vydavatel rodinných novin La Prensa kritikem diktátora Somozy, zesílila lidovou vzpouru vedenou Ortegovou Sandinistickou frontou národního osvobození, která v červenci 1979 diktátora svrhla. Chamorrová převzala vydávání deníku La Prensa a stala se také členkou junty, která Somozu nahradila.
Pouhých devět měsíců poté z vlády odešla, když sandinisté uplatnili svou dominanci a vytvořili socialistickou vládu spojenou s Kubou a Sovětským svazem, uprostřed studené války se Spojenými státy. La Prensa se stala předním hlasem opozice vůči sandinistům a terčem pravidelného obtěžování ze strany přívrženců vlády, kteří noviny obviňovali z toho, že jsou součástí snah Washingtonu podkopávat levicový režim.
Chamorrová se později podělila o hořké vzpomínky na to, co považovala za zradu sandinistů ohledně demokratických cílů jejího manžela a její vlastní víry v protisomozovskou revoluci.
Chamorrová viděla, jak je její vlastní rodina rozdělena politikou. Syn Pedro Joaquín se stal vůdcem contras a dcera Cristiana pracovala jako redaktorka v La Prensa. Další syn, Carlos Fernando, a její nejstarší dcera Claudia však byli zapálení sandinisté.
Nikaragua byla na konci dekády v troskách. Ekonomiku postihlo americké obchodní embargo, špatné hospodaření sandinistů a válka. V bojích mezi contras a sandinisty zahynulo asi 30 000 lidí.
Volby ovládla navzdory pochybám
Když koalice 14 opozičních stran v roce 1989 nominovala zpočátku zdráhající se Chamorrovou jako svou kandidátku v prezidentských volbách konaných v únoru téhož roku, jen málokdo jí dával velkou šanci proti sandinistickému úřadujícímu prezidentovi Ortegovi. Chamorrová ale volby vyhrála s 54 procenty hlasů, a tím se stala první prezidentkou na kontinentu.
„Vrátím lidem právo volit si své vůdce ve spravedlivých a otevřených volbách. A především nabídnu poctivost, nejen zdánlivě, ale i v praxi,“ slíbila.
Její vítězství ukončilo vojenský konflikt odzbrojením asi 20 000 rebelů. Také snížila počet sandinistické armády z více než 100 000 na přibližně 12 000 mužů, změnila její název a zahájila její profesionalizaci. Zavedla plán fiskálních úspor a privatizace veřejných společností a zároveň se sandinisty vyjednávala o zachování některých úspěchů revoluce.
Převzala v roce 1990 zemi potýkající se s recesí, obchodním deficitem, vysokým zahraničním dluhem a nekontrolovatelnou inflací. Kromě toho sandinisté v čele s Ortegou z opozice sabotovali její vládu neustálými stávkami a povstáními.
Poté, co v lednu 1997 její funkční období skončilo a již nemohla být znovu zvolena, Chamorrová odešla z politiky. Ortega se znovu ujal moci v roce 2007 a od té doby tvrdě potlačuje disent a vězní kritiky, připomněla agentura Reuters.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Bojujeme o existenci. Rusko si na nás testuje strategii, říká prezidentka Gruzie a varuje Česko
