Boris Valníček koordinoval československou účast na vesmírném programu Interkosmos. Zdroj: ČTK
Ve středu zemřel astrofyzik, astronom, popularizátor vědy a nestor české a československé kosmonautiky Boris Valníček. Bylo mu 94 let. Úmrtí oznámil ve čtvrtek jeho syn. Valníček stál u zrodu československého kosmického výzkumu. Koordinoval československou účast na vesmírném programu socialistických zemí Interkosmos, v jehož rámci se v březnu 1978 dostal do kosmu Vladimír Remek jako první člověk z jiné země než Sovětského svazu a USA.
V listopadu téhož roku zamířila na samostatnou oběžnou dráhu první československá družice Magion 1, určená pro výzkum nízkofrekvenčních elektromagnetických jevů v magnetosféře a ionosféře. Československé přístroje byly použity rovněž na několika sovětských družicích nebo sondách.
Boris Valníček se narodil 11. dubna 1927 v Jičíně, jeho otec byl legionářem v Rusku, kde se seznámil i se svojí ženou. Za druhé světové války působil v domácím odboji ve skupině Předvoj, po osvobození vystudoval meteorologii a experimentální fyziku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1950 nastoupil do Astronomického ústavu Československé akademie věd, kde se nejprve věnoval meteorologii a dlouhodobými změnami počasí, později se zaměřil na sluneční fyziku a poté dlouhá léta působil jako vedoucí skupiny kosmického výzkumu.
V roce 2009 Valníček obdržel putovní cenu Křišťálová přilba, kterou každoročně uděluje Asociace účastníků kosmických letů (Association of Space Explorers – ASE) jako své nejvyšší vyznamenání, připomněl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. U příležitosti jeho 90. narozenin a na počest jeho průkopnické práce byl horizontální spektrograf v laboratoři slunečního oddělení ústavu v Ondřejově pojmenován jeho jménem.
Mezi jeho největší profesní úspěchy patří vedení, organizace a koordinace československého podílu na vesmírném programu Interkosmos, jehož náplní byl astronomický výzkum pomocí družic vysílaných do vesmíru. Ve spolupráci s dalšími ústavy a podniky vznikaly špičkové přístroje, které byly vysílány do vesmíru. Kromě vysílaných sond, jejichž účelem bylo například měření měkkého rentgenového záření Slunce a pozorování aerosolových vrstev při západu Slunce za Zemí, byl největším úspěchem československého týmu vedeného Valníčkem návrh a konstrukce automatických stabilizačních plošin. Byly použity na sondách Vega určených k průzkumu Halleyovy komety, planety Venuše i na orbitální stanici Mir.
Valníček napsal desítky odborných i populárně naučných publikací, v Československé televizi se podílel na pořadu pro děti Magion, astronomii a vesmír přibližoval i posluchačům rozhlasu.
„Byl také nadšený myslivec a chovatel jezevčíků,“ dodal jeho syn Igor Valníček.
