Život na hraně bez rezervy: Jak vypadá život českých rodin bez finanční rezervy?
Pro nízkopříjmové rodiny, mladé rodiny a samoživitele představuje jakýkoliv neplánovaný výdaj těžké rozhodování, které platby upřednostnit a co odložit. Zdroj: Gemini
Chodí do práce, pečují o děti, usmívají se na školním hřišti a navenek působí, že mají vše pod kontrolou. Vnitřně ale denně svádí náročný boj s rozpočtem, ve kterém nezbývá místo na nečekané výdaje, dětské kroužky ani finanční rezervu. Právě tak se často projevuje mezigenerační přenos znevýhodnění, kdy se finanční a sociální bariéry přenášejí z jedné generace na druhou. Dopadá především na nízkopříjmové domácnosti, samoživitele a samoživitelky nebo mladé rodiny, kteří vstupují do života bez dostatečného zázemí a příležitostí. Projekt Neviditelní, za nímž stojí společnost Provident Financial ve spolupráci s partnery z Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), Spotřebitelského fóra a dalšími zapojenými organizacemi, upozorňuje na problémy stovek tisíc českých domácností, které propadají systémem běžné podpory. Často se stydí požádat o pomoc, přestože jejich situace významně ovlivňuje nejen jejich současný život, ale i budoucnost jejich dětí a dalších generací.
Život bez rezerv: Když jediná složenka znamená pohromu
Podpořit dítě ve školních aktivitách, zaplatit kroužky nebo koupit zimní boty. V běžném provozu nízkopříjmové domácnosti tyto výdaje zvládají, zásadním problémem je však absence jakýchkoliv úspor pro případ krize. Ztráta zaměstnání jednoho z dospělých, dlouhodobější nemoc, nedoplatek za energie nebo rozbitý domácí spotřebič pak znamenají nutnost okamžitě škrtat jinde.
Rodiny se v takových chvílích ocitají v situaci, kdy musí volit mezi zaplacením složenek a výdaji na běžné potřeby dětí. Dlouhodobý život v takovém tlaku vede k psychickému vyčerpání i k izolaci, protože rodiče často tají své finanční komplikace před okolím i blízkými.
Nízkopříjmové domácnosti
Skupinu tvoří zhruba 1 081 000 osob v nízkopříjmových domácnostech (13,7 % všech domácností). Mnohdy navenek fungují, ale nemohou si dovolit vše, co chtějí a potřebují. Žijí bez finanční rezervy. Náklady na straně nízkopříjmové domácnosti činí v průměru až 202 944 Kč ročně oproti průměrné mediánové domácnosti. Stačí tak vyšší školní výdaje, nemoc, rozbitý spotřebič, ztráta zaměstnání nebo růst nákladů na bydlení a rodina se musí rozhodnout, co zaplatí hned a co odloží. I když se stydí, občas si půjčí třeba od známých. Děti mohou přicházet o pomůcky, obědy, kroužky nebo školní akce, které jsou pro ostatní samozřejmostí. Ekonomické náklady ze strany veřejných financí na jednoho zástupce skupiny dosahují až 305 592 Kč ročně kvůli nižším odvodům do veřejných rozpočtů.
Zkušenost pracujících s nízkými příjmy dobře ilustruje příběh pana Jaroslava (54 let) a jeho ženy. Jaroslav pracuje jako skladník a jeho žena jako prodavačka. Přestože do práce poctivě docházejí desítky let, roztáčející se inflace a růst cen základních potřeb je postupně připravily o veškeré úspory. „Člověk v našem věku cítí, že síly ubývají, ale polevit si jednoduše nemůžeme. Když vypadne část mzdy kvůli nemocenské, najednou chybí na léky nebo na složenky. Přitom nepožadujeme žádné dávky od státu, jen bychom chtěli žít s vědomím, že nás nezruinuje jedna oprava lednice nebo zdražení tepla,“ shrnuje Jaroslav.
Rodiče, kteří jsou na všechno sami: Jediná výplata a neviditelná izolace
Skladba výdajů je ještě napjatější u neúplných rodin. Zvládat kompletní provoz domácnosti, výchovu, práci a jednání s úřady či školou, navíc s jediným příjmem, vyžaduje přesnou logistiku. Pokud selže platba výživného nebo nastanou zdravotní komplikace, samoživitelé nemají druhý příjem, o který by se opřeli.
Ekonomická situace se přirozeně promítá i do života dětí. Nejde jen o nedostatek materiálních věcí, ale o omezení účasti na školních výletech, zájmových kroužcích nebo volnočasových aktivitách s vrstevníky. Pro rodiče to znamená neustálé hledání kompromisů mezi možnostmi rozpočtu a potřebami dětí.
Samoživitelé
Podle projektu Neviditelní do skupiny spadá přibližně 245 tisíc osamělých rodičů, většinu tvoří matky. Jeden rodič musí zvládnut péči o děti, práci, domácnost i jednání s úřady, bez opory partnera. Podle analýzy CETA může samoživitelce s jedním dítětem po uhrazení všech základních výdajů zůstat jen 106 Kč na osobu denně, v rodinném rozpočtu má bez partnera totiž až o 42 225 Kč ročně méně. Stres a nedostatek financí se často i odráží v životě dítěte, které nemůže chodit na kroužky, jet na lyžák či školu v přírodě, nezve si kamarády domů, nemá narozeninové oslavy. Přichází tak o běžné zážitky svých vrstevníků. Napjatá situace samoživitelů znamená také nižší odvody i větší potřebu veřejné podpory, ušlá příležitost pro stát tak dosahuje až na 173 200 Kč na osobu a rok.
Typickým příkladem této zranitelné skupiny je paní Věra (42 let) ze středních Čech, jejíž život vystihuje situaci tisíců z nich. Vychovává dvě školou povinné děti, pracuje na plný úvazek, a přesto každý měsíc pečlivě zvažuje, za co utratí poslední peníze. Když se synovi rozbily brýle a dcera potřebovala zaplatit školní výlet, musela část běžných výdajů odložit na další měsíc. „Nejtěžší je pocit, že se pořád snažíte dělat všechno správně, ale stejně vám na konci měsíce nezbývá nic navíc. Když přijde nečekaný výdaj, začnu přemýšlet, co tentokrát oželíme. Nejvíc mě mrzí, že děti někdy nemohou mít stejné možnosti jako jejich spolužáci, přestože se opravdu snažím a pracuji od nevidím do nevidím,“ popisuje paní Věra neustálý psychický tlak.
Mladé rodiny: Když rodičovství předejde budování kariéry
Předčasný vstup do rodičovství představuje specifické riziko. Pokud se dítě narodí dříve, než partneři dokončí vzdělání nebo získají stabilní pracovní pozici, rodina startuje bez vytvořených finančních rezerv.
Absence pracovních zkušeností a nižší kvalifikace se dlouhodobě podepisují na výši příjmů. Mladí rodiče pak současně řeší vysoké náklady na bydlení i péči o dítě, aniž by měli možnost postupně budovat kariéru. Tento ztížený start se pak může přenášet i na další rozvoj rodiny.
Mladé rodiny
Neviditelné mladé rodiny tvoří asi 4 500 rodičů a více než 8 400 dětí. Často jde o rodiče, kterým se dítě narodilo dřív, než stihli dokončit vzdělání, budovat kariéru, vyřešit bydlení nebo vytvořit finanční rezervu. Pokud by oba rodiče dokončili například vysokou školu, vydělávali by v průměru až o 416 400 Kč ročně více v rámci jedné domácnosti. Náročný start a dostatek času a prostředků se ale místo toho mohou promítnout i do snížených šancí na rozvoj rodičů i dítěte. Tíživá situace se mnohdy přenáší na další generaci. Kvůli nižším příjmům odvádí do veřejného rozpočtu v průměru až o 342 000 Kč ročně méně.
Situaci mladých domácností na počátku společného života reprezentují Tomáš (31 let) a Lucie (29 let) ze severní Moravy, kteří se snaží vybudovat zázemí pro svou dvouletou dceru. Tomáš pracuje v logistice, Lucie je na rodičovské dovolené a většinu jejich měsíčního rozpočtu spolkne nájemné spolu s vysokými zálohami na energie. „Když zaplatíme bydlení, školku a základní potraviny, zůstáváme prakticky na nule. Stačí, aby se rozbilo auto, kterým Tomáš dojíždí do práce, a musíme si půjčovat od rodiny. Je to frustrující, protože si nekupujeme žádný luxus, nechodíme do restaurací ani nejezdíme na drahé dovolené, a přesto nemáme šanci vytvořit si jakoukoliv úsporu pro strýčka Příhodu,“ vysvětluje Lucie.
Jak zlomit kletbu neviditelnosti?
Odborníci i neziskové organizace se shodují v jednom: prvním krokem ze složité situace je odložit stud a otevřeně o problémech mluvit. Požádat o pomoc neziskovou organizaci, poradnu, potravinovou banku nebo státní podporu není selhání, ale racionální krok k ochraně rodiny.
Cílem projektu Neviditelní je ukazovat konkrétní cesty z bludného kruhu, vyvracet mýty kolem neúplných rodin a nabízet praktická doporučení jak pro samotné domácnosti, tak pro zaměstnavatele a stát. Pokud se ve vaší blízkosti nachází někdo, kdo v tichosti zápasí s nepřízní osudu, podejte mu pomocnou ruku – i obyčejný rozhovor bez předsudků může být prvním impulsem ke změně.
Užitečné rady, odborné studie i příběhy konkrétních lidí naleznete na oficiálním webu Projektu Neviditelní, Pokud se vy nebo někdo ve vašem okolí potýká s podobnou situací, nezůstávejte na ni sami. Pomoc existuje a často stačí udělat první krok a ozvat se například skrze kontaktní formulář projektu Neviditelní Svěřte se nám, uleví se vám - Neviditelní.
Díky rozhodnutí zachránit malé selátko Arnošta jsem mohla stát při zrodu jednoho z největších azylů pro „hospodářská“ zvířata u nás, Azylové farmy Jarikhanda, a pomáhat v jejím rozvoji a záchraně dalších zvířat, která většina lidí považuje jen za stroje na maso, mléko či vejce.
