Nedělní Partie Terezie Tománkové nabídne duel mezi ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) a bývalým šéfem resortu práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Diskutovat budou o schodku státního rozpočtu. V druhé části přijde řeč i na sudetský sjezd v Brně.
Vláda v pondělí podpořila návrh Senátu, aby jednodenní dálniční známka platila 24 hodin od zakoupení, ne do půlnoci daného dne. Po jednání kabinetu to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Před jednáním vlády se pro úpravu platnosti dálniční známky vyslovil i ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), náklady spojené s úpravou systémů podle něj ministerstvo pokryje ze svého rozpočtu. Návrh nyní posoudí Sněmovna.
Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) se nebudou započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců. Prodloužení této výjimky v pátek schválila Sněmovna ve sporné novele zákonů, které se týkají veřejných rozpočtů. Podle ODS to povede k „brutálnímu zadlužení“ státu.
Vládou prosazovaná novelizace rozpočtových zákonů vyvolala ve středu ve Sněmovně ostrý spor. Opozice pálí hlavně do Motoristů kvůli jejich předvolebním slibům o vyrovnaných rozpočtech. „Měli jste heslo, že pohlídáte Andreje Babiše (ANO), tak jak to jde?“ útočil šéf Pirátů Zdeněk Hřib. Ministr sportu, zdraví a prevence Boris Šťastný (Motoristé) již dříve prohlásil, že slogan o hlídání Babiše ztratil smysl při podpisu koaliční smlouvy a strana se nyní soustředí na plnění vládního programu. Podle lidovce Mariana Jurečky ale Motoristé srazili paty a „plní zadání“. Šťastný ovšem pro CNN Prima NEWS řekl, že Motoristům jde nyní o investice a na svou roli nerezignovali.
Vláda chce prosadit rozvolnění rozpočtové odpovědnosti, kritizoval poslanec Karel Haas (ODS) v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS navrhované úpravy v oblasti veřejných rozpočtů. Novelu označil za jeden „z top tří průšvihů vlády“ v otázce legislativy a zdůraznil, že kabinet bude moci zvýšit výdaje státu o 10 procent bez kontroly Parlamentu. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala ovšem poukazuje na pochybení bývalé vlády a tvrdí, že ohledně výdajů si kabinet Andreje Babiše (ANO) musí nechat nějakou výjimku kvůli nečekané situaci.
Česká republika bude snižovat deficity a zůstane jednou z nejvíce rozpočtově odpovědných zemí v EU. Během svého středečního projevu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO), když ve Sněmovně hájila navrhované změny vládní koalice, která chce upravit pravidla pro veřejné rozpočty. Šéfka státní kasy se zároveň ostře pustila do zástupců opozice, kteří diskutovanou novelu zákona považují za nástroj, jak kamuflovat finanční neodpovědnost. Podle předsedy ODS Martina Kupky Schillerová usiluje prosazením změn o přezdívku „Dlužena von Bankrot“.
Schodek rozpočtu pro příští rok by mohl být i vyšší než letošních 310 miliard. I s takovým scénářem zřejmě počítá vládní koalice. SPD to podporuje a debatu o takovém deficitu nevylučují ani Motoristé. Vládní strany se už tento týden sešly nad prvními obrysy rozpočtu na rok 2027.
Podle koaličních poslanců Radka Vondráčka (ANO) a Miroslava Ševčíka (za SPD) je snaha o dosažení dvouprocentního závazku výdajů na zbrojení zbytečná. To se vláda prý chystá vysvětlit i americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Opozice však v nedělní Partii Terezie Tománkové namítala, že snížením rozpočtu na obranu v poměru k HDP ztratíme obranyschopnost i důvěru partnerů v NATO.
Na konci této cesty nás čekají německé dluhy, bulharské platy a rumunské veřejné služby. Tuto nelichotivou předpověď na sociálních sítích napsal exministr financí Miroslav Kalousek, když hodnotil navrhované změny vládní koalice, která chce upravit pravidla pro veřejné rozpočty a sestavování státního rozpočtu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) nicméně odmítá, že by její návrhy mohly ohrozit finanční stabilitu státu.
Jestliže ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označovala předchozí rozpočty za letadla, tak ve Sněmovně sama předložila raketoplán k bankrotu. Ve středečním pořadu 360° to prohlásil místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) s odvoláním na stanoviska Národní rozpočtové rady a Centra pro veřejné finance. „To není pravda,“ bránila se Schillerová.
Exministryně obrany Jana Černochová (ODS) se obula do svého nástupce Jaromíra Zůny (nestr. za SPD). Na jednání sněmovního výboru pro obranu mu vyčetla, že v čele resortu dělá „blbosti“. Výdaje na obranu, které nedosáhnou ani zákonem povinných dvou procent HDP, podle ní povedou k „průseru“. Ministr však své kroky s reorganizací resortu obhajoval. „Naše rozhodnutí bylo naprosto správné. Dál o tom nebudu diskutovat,“ řekl Zůna poslancům.
Vyspělé země v posledních letech ve velkém snižují výdaje na humanitární a rozvojovou pomoc. Minulý rok klesla globální podpora mezi členy Výboru OECD pro rozvojovou pomoc (DAC) o rekordních 23 procent a v dalších letech má pokles podle odhadů OECD pokračovat. Jednotlivé země k tomu mají podle Ondřeje Horkého-Hlucháně z Ústavu mezinárodních vztahů různé důvody – od zvyšování výdajů na obranu po snahu ozdravit veřejné finance. Analýzy expertů však upozorňují, že tyto škrty budou mít dalekosáhlé dopady – projeví se například ve zdravotní pomoci či opětovném rozvoji chudoby a hladu. Na svědomí mají také stovky tisíc mrtvých a počty obětí mohou jít brzy do milionů. Zhoršení podmínek v méně rozvinutých zemích také může zesílit tlaky na migraci.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
