Přestože podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se až 80 % infekcí přenáší špinavýma rukama, je doposud hygiena rukou veřejností i odborníky podceňovaná. Přitom si až 95 % lidí špatně myje ruce. Někteří si je dokonce neumyjí ani po použití toalety.
Viry žloutenky typu A, chřipky, různá respirační onemocnění či rotavirus, enterovirus nebo bakterie salmonely se nacházejí na běžně používaných předmětech, kde se dokážou také úspěšně množit. Vyskytují se například na mincích a bankovkách, na klikách, madlech nákupních košíků, tlačítkách zvonků a výtahů, vodovodních bateriích a ručnících, na počítačových klávesnicích a myších.
„Většina lidí považuje za nejkontaminovanější záchodové prkénko, ale ve skutečnosti je až několikrát špinavější počítačová myš a tu zase několikrát předčí klávesnice. A naprostou katastrofou co do bakteriologického výskytu bývají houbičky a hadříky na nádobí a někdy i kuchyňská prkénka,“ uvedla hlavní hygienička nemocnic Ústeckého kraje Dana Vaculíková. Infekce se také mnohem častěji předávají podáním ruky než líbáním a rizikové je pochopitelně i kýchání a smrkání.
Až polovina mužů nepoužívá při mytí rukou mýdlo
Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) si přitom až 95 % lidí nemyje ruce správně. Někteří si je dokonce neumyjí ani po použití toalety – v 15 % muži a v 7 % ženy. Po použití WC máme přitom na rukou až dvakrát více mikrobů než před jeho použitím. Voda a mýdlo jsou přitom nejjednoduššími hygienickými prostředky, ale až 50 % mužů mýdlo přitom nepoužívá vůbec. Ruce bychom si měli umýt vždy, když přijdeme domů, obzvláště pak po cestě hromadnými dopravními prostředky, před přípravou jídla i po ní, před samotným jídlem, po kontaktu se zvířetem či jeho exkrementy, po vynesení odpadků, smrkání a kašlání a samozřejmě před a po ošetření rány.
„Pokud jde o hygienu v domácnosti, jde předně o mechanické čištění ploch vodou a běžnými čisticími prostředky. Pokud neřešíte nějakou akutní infekci, není nutné stále prolévat záchod savem. To by naopak přispělo k množení velmi rezistentních bakterií, které by vám v důsledku mohly uškodit,“ upřesnila ústavní hygienička z Fakultní nemocnice Hradec Králové Lenka Hobzová. Dalším stupněm hygieny rukou je jejich dezinfekce za použití speciálního dezinfekčního prostředku, který si poradí i s odolnými bakteriemi a může být také dobrým řešením na cestách s omezeným přístupem k vodě.
Víte, jak si správně umýt ruce?
Většina lidí si myslí, že k dobrému umytí rukou postačí trocha vody a mýdla. Jenže opak je pravdou. Abychom z dlaní dostali co nejvíce bakterií, měli bychom si je mýt alespoň 30 vteřin a kromě známého tření dlaň o dlaň pokračovat už méně známým čištěním hřbetů rukou s roztaženými prsty, mezi něž jsou klouzavými pohyby vkládány namydlené prsty druhé ruky.
Následovat by pak měla i očista oblasti nehtů pomocí pokrčených do sebe zaklesnutých prsů naproti sobě a kroužení palce zavřeného ve dlani. Očista dlaní se pak provádí prsty druhé ruky sevřenými téměř do špetky krouživými pohyby a dozadu a dopředu. Následně se ruce opláchnou vodou a utřou se ručníkem na jedno použití.