hongkongští demonstranti
V úterý odpoledne obklopila skupina demonstrantů cestujícího z Číny, prohledala mu dokumenty a cestovní doklady. Na internetu našli, že jeho jméno se shoduje se jménem čínského policejního důstojníka z města Šenžen v Číně. Šlo sice o omyl, ale než se vše uvedlo na pravou míru, byl krutě zbit.
Další případ se stal, když demonstranti zbili reportéra čínského serveru Global Times. Ten se k demonstrantům postavil se svázanýma rukama velmi kurážně: „Podporuji hongkongskou policii, zmlaťte mě.“ Za jeho řeči ho zkopali do bezvědomí.
Tak popisují čínská média jeden z mnoha incidentů, ke kterým údajně docházelo na hongkongském letišti.
Po včerejších bitkách mezi policií a demonstranty na hongkongském letišti se situace na chvíli uklidnila. Demonstranti však vyhrožují, že letiště opět obsadí. To je nejen logisticky strategické, ale i výdělečné - pět procent příjmů celkové ekonomiky Hongkongu činí zisky z letiště.
V této situaci se snažily zamíchat kartami USA, které vyslaly své dvě válečné lodě Green Bay a Lake Erie do Hongkongu. Čína ale dala najevo, že jejich kotvení nepovolí.
Čínští představitelé svá prohlášení eskalovali, když demonstrace označili za teroristický čin a vyzvali hongkongskou vládu, aby iniciátory tvrdě potrestala. Nezůstalo jen u prohlášení a Čína vyslala dlouhou kolonu obrněných transportérů k jižní hranici a na amatérských záběrech na sociálních sítích jsou vidět transportéry ucpané ulice hraničního města Šenžen. Ze všeho je patrné, že na jižní hranici Číny se uskupuje poměrně velké množství polovojenských sil a policie.
Situace je kritická, neboť hongkongským představitelům se nedaří demonstrace, které trvají již deset týdnů, zastavit. Chris Patten, poslední guvernér britské koloniální vlády, uvedl, že se Hongkong řítí do propasti a měl tím na mysli neústupnost obou stran, jak správkyni města Carie Lamovou, tak demonstranty. Ty nezastavily ani na hranicích připravené čínské obrněné transportéry. Podle západních komentátorů jsou si demonstranti vědomi toho, že výhrůžky čínského vedení nejsou pouhými slovy. Poukazují na události před třiceti lety. Tak například německý komentátor Deutsche Welle Mathias Bölinger tvrdí, že demonstranti dobře ví, že nic nezmůžou, že nedojde k žádné změně, ale chtějí využít poslední možnosti demonstrovat na veřejnosti své názory. „Všichni vědí, že se potápíme, a to činí i jakékoli akce Číny nulovými,“ píše Mathias Bölinger.
Za této situace ztrácí obě strany, jak čínská, tak hongkongská. S tvrdým vojenským zásahem přestane město být velkým mezinárodním finančním centrem. Hongkongští občané přijdou o své svobody a Čína přijde o příliv zahraničního kapitálu, který je pro ni investičně zásadní. Vojenský zásah by navíc přišel v nevhodný moment čínského obchodního sporu s USA.
Teng Siao-pching, bývalý čínský vůdce z let sedmdesátých až devadesátých minulého století, který „hodil výhybku“ a začal prosazovat strategii „socialistické tržní ekonomiky“ a otevřel Čínu světovému trhu. V šedesátých letech obviňován ultralevicovými příznivci, že prosazuje kapitalistickou cestu, přitom nechal v červnu 1989 střílet do studentů na náměstí Nebeského klidu. Tento vizionář, který nasměroval Čínu ke zvláštní formě kapitalismu, tehdy radil k potlačení protestního hnutí s tím, že „Západ zapomene“. Bude dnešní čínské vedení stejně reagovat?
Čína upozorňuje, že to není náhodou, že k protestům dochází v době americko-čínské obchodní války. Čínská média opírají svoji teorii o skutečnost, že se vedoucí politické sekce amerického konzulátu v Hongkongu Julie Eadehová setkala s předáky hongkongské opozice včetně 22letého Joshuy Wonga, předsedy studentské organizace Scholarism, který byl klíčovou postavou v „deštníkových“ protestech v Hongkongu před pěti lety. Čína hongkongské demonstrace přirovnává k takzvaným barevným revolucím, za nimiž má stát americký „deep state“ a CIA. Julie Eadehová je čínskými médii označována za experta na podvracení vlád se zkušenostmi z Blízkého východu – Saudská Arábie, Libanon, Irák (viz). Americká diplomatka na svém twitteru odpověděla na podezření s tím, že jen „vykonává svoji diplomatickou práci jako diplomaté ze všech ostatních zemí“.
Mirko Radušević
