ilustrační foto Zdroj: pixabay.com
Nátlak či šikana ve škole, genetické dispozice, fyzické tresty, úmrtí v rodině. To je jen pár příčin z mnoha, proč děti a dospívající upadají do depresí. Na rozdíl od psychických problémů dospělých o dětské depresi ale okolí často vůbec netuší. Není ji totiž snadné rozpoznat.
To, že dospělí trpí depresemi, není nic nového. O psychických problémech a depresivních stavech u dětí a dospívající mládeže už se ale tak často nemluví, přestože jejich četnost ve společnosti také narůstá. Psychické problémy mohou mít děti hned z několika důvodů.
„Kromě dědičných předpokladů má vliv na vznik deprese u dětí nejčastěji dlouhodobá nemoc, prostředí nefunkční rodiny, předchozí traumatické zážitky, ztráta blízké osoby, stejně jako zvýšená zátěž,“ vysvětluje psycholog Peter Porubský, který má letité zkušenosti s problematikou coby vedoucí dětské Linky bezpečí.
Jednou z častých příčin dětské deprese je také násilí na dětech, kam patří i v Česku dobře známé "výchovné facky", které mají ovšem spíše negativní vliv na psychiku dítěte. Celkem podle výzkumů je u nás asi 175 tisíc dětských obětí domácího násilí, do rukou odborníků a lékařů se ale dostane pouze asi 300 z nich.
Péče o jedno dítě stojí 30 tisíc ročně
Podle ředitelky centra Locika (pro pomoc dětem ohroženým domácím násilím) Petry Wünschové je počet dětí, kterým se dostane odborné péče, tak nízký především kvůli nedostatku dětských psychologů. „Náklady na odbornou pomoc pro jedno dítě činí kolem 30 tisíc korun,“ uvedla pro TV Prima Petra Wünschová.
Dalším spouštěčem stresu u dětí mohou být i rodičovská očekávání, zejména se to týká dobrých výsledků ve škole. Odborníci přitom varují, že trestat děti za špatné známky je zbytečné, protože málokdy vedou tresty ke skutečnému zlepšení prospěchu. „V případě špatných známek je především důležité hledat společně cesty jak dítěti pomoci,“ vysvětluje vedoucí Rodičovské linky bezpečí Kateřina Schmidová.
Některé děti se se svými problémy obracejí na Linku bezpečí. „S různými typy psychických obtíží se děti na Linku bezpečí obrací přibližně 14x za den,“ uvádí vedoucí Linky bezpečí Peter Porubský. Dlouhodobé stresové situace vedou u dětí mnohdy k sebepoškozování nebo dokonce k útěkům z domova. Zatímco dospělí se začínající depresí bývají apatičtí, u dětí toto tvrzení neplatí. Poruchy chování bývají častým projevem začínajících psychických změn.
Depresí onemocní jedno ze 33 dětí
Léčba dětské deprese je problematická také proto, že okolí většinou v její existenci vůbec nevěří. Dítě podle názoru mnohých dospělých nemůže trpět depresí, protože není ještě vyvinuté fyziologicky, osobnostně nebo emočně. Tento názor ve veřejnosti přetrvával podle společnosti Šance dětem až do 70. let minulého století.
Podle výzkumů v USA onemocní depresí jedno z 33 dětí a jeden z 8 dospívajících. Deprese u dětí však mívají také jiné příznaky než u dospělých. Dítě si podle odborníků teprve dělá svou vlastní, s ničím dosud porovnatelnou zkušenost a leckdy nevidí žádné východisko a způsob řešení vzniklé zatěžující situace.
Dítě také nemá zkušenosti s tím, jak si říci o pomoc. Raději své pocity skrývá a přetvařuje se. Rodič by měl proto dát v takovém případě dítěti najevo pochopení a ujistit ho, že za ním stojí a že se o něj dítě může opřít. Psychologové také doporučují mluvit s ním jako rovný s rovným, tedy s respektem. Pokud si rodič neví rady, měl by co nejrychleji požádat o odbornou psychologickou pomoc.
