Na tváři úsměv, v duši trýzeň. Úskalím usměvavé deprese je přetvářka, vede i k sebevraždě
Působí mile, pracuje naplno, vesele konverzuje. Přesto uvnitř prožívá každodenní pocit vyčerpání, prázdnoty a ztráty smyslu. Tak vypadá takzvaná usměvavá deprese – stav, kdy člověk své potíže pečlivě skrývá za veselou maskou. Jeho okolí tak často problémy nezaznamená, a než přijde potřebná pomoc, může být pozdě. Psychoterapeutka Jiřina Maršálková vysvětluje, jak smiling depression rozpoznat, proč je tak zrádná a jak může pomoci on-line terapie.
Podzimní splín i nemocné nitro: Víte, jak zlepšit psychickou pohodu? Stačí vám pár minut
Ve spojitosti se zdravím a říjnem se nejčastěji mluví o prevenci rakoviny prsu – mnozí však zapomínají na fakt, že říjen je také měsícem duševního zdraví. Konec roku s sebou přináší chvíle, kdy se více lidí potýká s psychickými obtížemi, sezónní afektivní poruchou (SAD) či „klasickým“ podzimním splínem. Přesto se najdou tací, kteří nemocné nitro ignorují. Čemu věnovat pozornost a jak si díky „minutovým“ aktivitám můžete psychickou pohodu zlepšit? Vysvětlili odborníci.
Houbičky jako lék? Vědci je testují u pacientů s nemocným srdcem. Psychiatr zmiňuje rizika
Každý desátý Čech trpí ischemickou chorobou srdeční. Pomoci by jim mohla revoluční studie, kterou zahájili lékaři na klinice Psyon ve spolupráci s kardiology ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a univerzitou v americké Iowě. Jejím cílem je prokázat, že onemocnění srdce a cév se dá pozitivně ovlivnit přes zlepšení psychického stavu pacientů, a to za pomoci psychoterapie, která k léčbě používá netradičně psilocybin, tedy látku obsaženou v lysohlávkách, lidově zvaných houbičky.
Krize duševního zdraví: Každý třetí deváťák trpí, chybí pomoc. Hůř jsou na tom jen děti z války
Duševní zdraví českých dospívajících patří k nejhorším v Evropě. Dobře se cítí jen 46 procent českých adolescentů ve věku 15 až 16 let, hůře jsou na tom pouze jejich vrstevníci z Ukrajiny. Ještě závažnější data přináší Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ), podle kterého známky střední až těžké deprese vykazuje 27 procent chlapců a 55 procent dívek v deváté třídě. Situaci zároveň zhoršuje kyberšikana. Odhaluje to průzkum agentury Ipsos, T-Mobile a organizace In IUSTITIA, podle kterého se s nějakou formou kyberšikany setkalo 85 procent mladých Čechů – a dvě třetiny pak byly přímo její obětí.
Kosmetický problém? Žilní onemocnění zatěžují i psychiku, pacienti mohou trpět depresí
Nevzhledné a bolestivé křečové žíly, otoky nohou, křeče či brnění. To vše v případě chronického žilního onemocnění snižuje kvalitu života. Pacienti však netrpí jen fyzicky, ale také duševně. Zdravotní problémy u nich mohou způsobovat stres a vyvolat úzkost či deprese. Navzdory tomu, jak běžné tyto stavy jsou, se však jedná o často podceňovaný problém.
Dvacátníci v krizi: Už nejsou „nejšťastnější“. Ničí je sociální sítě a strach z budoucnosti
Spokojenost mladých lidí klesá na historická minima. Takové jsou závěry studie psycholožky Jean Twengeové a ekonoma Davida Blanchflowera. Dříve běžný trend vykreslující křivku „U“, tedy vyšší spokojenost ve dvaceti, pokles ve středním věku a opětovný růst po padesátce, je minulostí. Nyní uspokojení stoupá s věkem, což značí výraznou krizi mezi mladými. Důvodem jsou dlouhodobá izolace v pandemii, tlak sociálních sítí, ale také globální problémy a pocit bezmoci.