Krize duševního zdraví: Každý třetí deváťák trpí, chybí pomoc. Hůř jsou na tom jen děti z války
Duševní zdraví českých dospívajících patří k nejhorším v Evropě. Dobře se cítí jen 46 procent českých adolescentů ve věku 15 až 16 let, hůře jsou na tom pouze jejich vrstevníci z Ukrajiny. Ještě závažnější data přináší Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ), podle kterého známky střední až těžké deprese vykazuje 27 procent chlapců a 55 procent dívek v deváté třídě. Situaci zároveň zhoršuje kyberšikana. Odhaluje to průzkum agentury Ipsos, T-Mobile a organizace In IUSTITIA, podle kterého se s nějakou formou kyberšikany setkalo 85 procent mladých Čechů – a dvě třetiny pak byly přímo její obětí.
Kosmetický problém? Žilní onemocnění zatěžují i psychiku, pacienti mohou trpět depresí
Nevzhledné a bolestivé křečové žíly, otoky nohou, křeče či brnění. To vše v případě chronického žilního onemocnění snižuje kvalitu života. Pacienti však netrpí jen fyzicky, ale také duševně. Zdravotní problémy u nich mohou způsobovat stres a vyvolat úzkost či deprese. Navzdory tomu, jak běžné tyto stavy jsou, se však jedná o často podceňovaný problém.
Dvacátníci v krizi: Už nejsou „nejšťastnější“. Ničí je sociální sítě a strach z budoucnosti
Spokojenost mladých lidí klesá na historická minima. Takové jsou závěry studie psycholožky Jean Twengeové a ekonoma Davida Blanchflowera. Dříve běžný trend vykreslující křivku „U“, tedy vyšší spokojenost ve dvaceti, pokles ve středním věku a opětovný růst po padesátce, je minulostí. Nyní uspokojení stoupá s věkem, což značí výraznou krizi mezi mladými. Důvodem jsou dlouhodobá izolace v pandemii, tlak sociálních sítí, ale také globální problémy a pocit bezmoci.
Lék z „houbiček“ pomůže při léčbě veteránů z Ukrajiny, věří Bém. Za schválení ocenil i Blažka
Využití léčebného psilocybinu při asistované psychoterapii, které schválila Sněmovna, může významně pomoci ve zdravotnictví po příchodu válečných veteránů po skončení války na Ukrajině, míní psychiatr Pavel Bém. Pražský exprimátor nastínil, kdy by mohla být prvnímu pacientovi v Česku předepsána tato léčba medikamentem, známým v našich končinách jako lysohlávky. Bém ohledně přijetí zákonné úpravy poděkoval několika lidem, mimo jiné i odcházejícímu ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS).
Netrápí vás deprese či vyhoření? Vyzkoušejte on-line screening a zjistěte, jak si vedete
Terapeutický program Mindwell spustil v květnu u příležitosti měsíce duševního zdraví kampaň „Jak se máš doopravdy?“. V rámci ní mohou lidé prostřednictvím on-line screeningu orientačně zjistit, zda se potýkají s příznaky úzkosti, deprese či syndromu vyhoření. Cílem autorů je zvýšit povědomí o běžných, ale často přehlížených příznacích duševní nepohody, odbourat stigma spojené s duševním zdravím a zejména podpořit prevenci a přístup k potřebné pomoci.
Zhoršený zrak nepodceňujte, ovlivňuje paměť i psychiku. Jak oční vady souvisejí s demencí?
Špatné vidění není u seniorů pouze otázkou nepohodlí – zásadně ovlivňuje celkové zdraví a každodenní fungování. Neřešené oční vady mohou vést ke zhoršení myšlení, a dokonce ke zvýšenému nebezpečí rozvoje demence. Starší dospělí se zrakovým postižením mají dvakrát až třikrát vyšší riziko sociální izolace a deprese. Kvůli narušení schopnosti orientace navíc roste pravděpodobnost úrazů. Odborníci varují, že péče o zrak by měla být nejen u seniorů nedílnou součástí prevence.
Radost z miminka? Až 80 procent maminek cítí smutek. Experti radí, jaké příznaky nepodcenit
„Tohle je nejkrásnější období života. Užívej si ho co nejvíc.“ Přesně to slýchává řada maminek po narození dítěte. První týdny po porodu ale většinou idylické nebývají. Až 80 procent žen zažívá pocity smutku a úzkosti, trpí podrážděností a náhlými změnami nálad. Poporodní splín, známý jako „baby blues“, navíc u všech žen sám neodezní – u každé páté přeroste ve vážnější duševní obtíže. Novopečené maminky by proto neměly psychické problémy podceňovat a měly by si říct včas o pomoc.
