Pandy v pražské ZOO nebudou. Na vině je podle ředitele prezident Zeman, protože o ně v Číně nepožádal

Podle šéfa pražské zoologické zahrady byla expozice pand velkých a langurů připravována jako třetí priorita hned za výstavbou nového pavilonu goril a expozice ledních medvědů. Plán se nakonec neuskutečnil a Miroslav Bobek se nyní s Milošem Zemanem dohadují, čí je to vlastně vina.

Bobek na svém facebooku mimo jiné k situaci uvedl, že důvodem byly „politické kroky, které nejsme schopni ovlivnit a bez nichž získání pand nepřipadá v úvahu“.

Pandy umí být i pěkně svérázné

Pandy umí být i pěkně svérázné

Medvídek Panda je pro Čínu symbolem i součástí její oficiální diplomacie. Jejich propůjčení jiným státům podepisuje sám prezident a dochází k tomu pouze u zemí, které mají s Čínou dobré vztahy.

Nejblíže to má nyní k pandám český návštěvník do rakouské Vídně. Od loňského roku mají pandu také v berlínské ZOO.

Zranitelný druh: přežívá asi 2 tisíce zvířat

Miloš Zeman se nařčení ředitele Bobka bránil v pořadu TV Barrandov, kde prohlásil: „Samozřejmě že bych se rád přimluvil, pokud by toto jednání bylo neúspěšné, ale pokud vím, on ani nejednal,“ a narážel tím na neuskutečněnou komunikaci šéfa zahrady s čínskou stranou.

„Zažil jsem tolik lidí, kteří omlouvali vlastní neschopnost tím, že svůj neúspěch sváděli na druhé, že pan Bobek není výjimkou,“ dodal prezident Zeman.

Miroslav Bobek je naopak toho názoru, že podle zvyklostí měl konat právě prezident republiky. Zřejmé je to z prohlášení, které na sociální síť umístil ve středu. Podle všeho byla ale hlavním problémem sporu spíše nedostatečná vzájemná komunikace.

Pandy tak sice nebudou k vidění v Praze, dobrá zpráva ale je, že se mění jejich stupeň ohrožení. Poslední sčítání v roce 2015 ukázalo, že jich ve volné přírodě žije 1864. Dalších 471 je chováno v zajetí. To Mezinárodnímu svazu pro ochranu zvířat umožnilo změnu hodnocení stupně jejich ohrožení. Z ohrožených druhů se panda přesunula do kategorie zranitelné druhy.