ilustrační foto
Přestože se letos v lednu snížil počet dopravních nehod o 6 %, počet životů, které si vyžádaly, se naopak zvýšil. Podle statistik zemřelo na silnicích o třetinu více lidí než ve stejném měsíci v roce 2017. Zároveň si připsaly i o téměř polovinu více těžkých zranění.
„Na nižším počtu vyšetřovaných nehod a na druhou stranu na vyšším počtu usmrcených se mohl podepsat fakt, že letošní leden byl oproti tomu loňskému výrazně teplejší. Méně sněhu na silnicích mívá za následek, že sice bývá méně nehod, ale protože řidiči jezdí rychleji, bývají následky případných kolizí závažnější,“ uvedl bezpečnostní expert Týmu silniční bezpečnosti Roman Budský s tím, že při lednových nehodách zemřelo 40 lidí, dalších 138 bylo zraněno těžce a 1 723 lehce.
Umíralo se hlavně na silnicích mimo obce. Zde přišlo o život 29 osob, což je o 9 více než loni. V obcích kde se zvýšil počet obětí o jeden případ, zahynulo zbývajících 11 lidí. Nejvíce mrtvých (19) bylo při nehodách, ke kterým došlo na silnicích s mokrým povrchem. Dalších 18 smrtelných případů se stalo za sucha.
Od dvou smrtelných nehod řidiči ujeli
„Přestože byl leden, sníh či náledí měly na svědomí jen tři mrtvé, což je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku polovina. Řidiči na kluzkých vozovkách jezdí opatrněji a pomaleji. Pravděpodobnost, že nehoda skončí jako smrtelná, byla dvakrát nižší než za sucha a dokonce 2,7krát nižší než na mokrém povrchu,“ doplnil Budský. Za snížené viditelnosti zemřelo 25 lidí, zbývajících 15 zahynulo za dne, kdy nebyla viditelnost zhoršená vlivem povětrnostních podmínek.
Vinou řidičů motorových vozidel zahynulo 39 osob, jednu smrtelnou nehodu zavinil chodec. Podrobnější pohled na statistiky nehod pak ukázal, že vinou řidičů osobních automobilů zemřelo 31 lidí, dalších pět pochybením šoférů nákladních vozidel a jeden zaviněním řidiče autobusu. Další dva smrtelné případy šly na vrub řidičů, kteří od nehody zbaběle ujeli. Během ledna 2017 k žádnému takovému případu nedošlo.
Zatímco v rámci celé České republiky meziročně počet obětí nehod narostl, ve třech krajích naopak došlo ke snížení (kraje Jihočeský, Plzeňský a Zlínský) a na Vysočině byl stav stejný. Nejčastěji se umíralo v kraji Středočeském (šest obětí), Plzeňském (pět mrtvých) a dále pak krajích Moravskoslezském, Olomouckém a Pardubickém (shodně po čtyřech usmrcených).
