Zaměstnávání mentálně postižených? Máme firmám co nabídnout, vzkazují

Denisu, Pavlu, Honzu a Pavla spojuje hned několik věcí. Všichni se narodili s postižením, mají ztížený vstup na trh práce, a přesto jsou zaměstnaní, denně do práce chodí, jsou v ní spokojení a neměnili by. I když se v souvislosti se zaměstnáváním postižených nejčastěji skloňují finance, přitom jejich přínos do týmu společností je podle odborníků mnohem větší. Uplatnění nacházejí nejen v úklidu nebo na pomocných administrativních pozicích, tak i na ministerstvu nebo Akademii věd.

Honza sice pracuje v IT firmě teprve rok, ale jako člen tamního HR týmu společně s kolegy předává svou zkušenost dál a školí personalisty nejen firem, ale i státních institucí. „ Když jsem nastupoval do firmy, tak každý se ptal, co to tady nastoupilo za osobu,“ vzpomíná na své začátky. Nyní si o něm ale zaměstnanci myslí, že je spolehlivý a můžou se na něj spolehnout.

Pavel je už čtyři a půl roku zaměstnán v kavárně. „Jedna kolegyně, co tady pracovala, jednou řekla, že jsem spásou pro tento podnik,“ popsal. Denisa nachází své uplatnění už třetím rokem v mateřské školce. „Mě tady mají všichni rádi. Berou mě v pohodě,“ upřesnila. Její zaměstnavatel získal v minulém roce titul Zaměstnavatel roku, ocenění udílené firmám, které vytvářejí rovné podmínky a dávají stejnou šanci i lidem se znevýhodněním.

„Mojí kolegové si myslí, že jsem hodná pracovitá a umím jim něco nabídnout,“ říká Pavla, která už osm let pracuje jako administrativní podpora ve vydavatelství s tím, že jeden z kolegů jí do práce donesl i kytku. Lidé s postižením jsou přitom často i dnes izolováni a možnost jejich seberealizace a přispění do společnosti díky svému pracovnímu uplatnění se rovná leckdy nule.

Přínos postižených firmám není jen finanční

„V České republice je zhruba na padesát organizací, které těmto lidem pomáhají najít práci prostřednictvím služby podporované zaměstnávání. Zároveň se pracovníci organizací zaměřují i na pomoc personalistům a vedoucím firem. Ti mnohdy nevědí, že existují odborníci na zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kteří mohou pomoci s náborem a zařazením člověka s postižením do pracovního procesu i do kolektivu,“ upozornila vedoucí podporovaného zaměstnávání v organizaci Rytmus, která se na začleňování lidí s mentálním postižením na běžný trh práce zaměřuje už od roku 1994, Jana Březinová.

Obecně se podle odborníků se zaměstnáváním postižených mluví často jen o finančních výhoda. Přitom jejich přínos je mnohem větší. „Ono to ale do týmu přináší mnohem víc. Lidé se učí novým způsobům komunikace, trpělivosti, empatii. Přináší to určitou rozmanitost, která tým může pozitivně nakopnout,“ uvedla pracovní konzultantka organizace Michaela Hemmerová.

Lenka musela čekat na dárkyni vajíčka rok. Lékařka: Neplodných přibývá, dárkyň ne

Zprávy

Lenka musela čekat na dárkyni vajíčka rok. Lékařka: Neplodných přibývá, dárkyň ne

Nejčastěji nacházejí uplatnění v úklidu

Letos na jaře se organizace v Praze a na Karlovarsku zjišťovala, na jakých pozicích mentálně postižení bývají zaměstnáni. Největší uplatnění podle průzkumu nacházejí v úklidu a to více jak z poloviny celkového počtu 114ti pracovních míst. Dále pak pracují nejen na pomocných administrativních pozicích, v kuchyních. Restauracích skladech, ale i zahradnictvích, pekárnách nebo státních institucích, jako jsou ministerstvo, krajský úřad nebo Akademie věd.

Většinou jde o pomocné jednodušší manuální práce. Průměrný věk lidí zahrnutých do šetření je 37 let, což odpovídá období maximální produktivity. Zároveň jsou lidé s postižením jednou z nejvíce ohrožených skupin na trhu práce, pracovat však často chtějí, potřebují jen pomoci najít cestu ke svému zaměstnavateli.