
Praha postaví nový podchod u Libeňského mostu. Má zlepšit pěší napojení na Palmovku
Závislost na nikotinu si vybuduje polovina mladých Čechů a Češek ve věku od 15 do 24 let. Vyplývá to z výsledků reprezentativního šetření o užívání tabáku a alkoholu v rámci České republiky (NAUTA), které každoročně uveřejňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Roste také počet mladých, kteří preferují alternativy ke klasické cigaretě, ať už se jedná o vaporizéry, jednorázové „vapíky“ či nikotinové sáčky.
Do konce července mohou lidé získat navýšení příspěvku na bydlení. Stačí požádat o přepočet na úřadu práce. A to v případě, pokud žadateli stouply náklady na bydlení nebo mu klesly příjmy. Příspěvek na bydlení je oblíbenou sociální dávkou a dosáhne na ni velký okruh lidí. Níže přinášíme přehledný postup, jak o pomoc zažádat.
Složitý případ kachňat s kachnou v požární nádrži u dálnice, uvízlí holubi v domě, apatická ptáčata strak, rorýsů či pěnkav, horkem umoření a zranění ježci. To a mnohem více je denní realita bezplatné pohotovostní služby Pražská zvířecí záchranka. A jeden takový den její pracovníci detailně popsali.
Na vlastní pěst se pod názvem „Pomocná packa pro toulavé kočky“ rozhodly dvě ženy – 27letá trojnásobná maminka Sára a její tchyně Iveta – pomáhat opuštěným kočkám. Ať už jsou zvířata nemocná, zraněná, stará, březí nebo jen zanedbaná, u žen naleznou bezpečí. Prostor pro kočky se však rapidně zmenšuje, ačkoliv počet těch, kterým je třeba pomoci, roste. S žádostí o pomoc se proto nyní ženy obracejí na veřejnost. Na platformě Znesnáze vznikla sbírka s cílem zajistit větší a bezpečné útočiště.
Kubík je teprve tříletý chlapeček, který bojuje o život. Při běžné preventivní prohlídce lékař odhalil, že má extrémně vysoký krevní tlak. Následná vyšetření přinesla nečekanou diagnózu: syndrom střední aorty (mid-aortic syndrome, MAS). Jedná se o vzácné a závažné cévní onemocnění, s nímž se v Česku jiné dítě neléčí. Všechny dosavadní snahy o pomoc Kubíkovi selhaly a čas hraje neúprosně proti němu. Existuje však „desetimilionová naděje“ v USA. Rodina proto založila sbírku a prosí druhé o pomoc.
V přepočtu až 300 korun za zhruba dvě hodiny bez telefonu. Tak vypadá realita mladých lidí v Evropě, kteří se rozhodli stát součástí off-line klubu. Vyměnit závislost na sociálních sítích za čtení knih, pletení, kreslení či hraní deskových her s naprostými cizinci láká stále více lidí – všech věkových kategorií. Nejvíce však po tomto druhu úniku k „reálnému životu“ touží mladí, kteří se do digitální doby narodili. Paradoxně se tento způsob detoxu ke statisícům lidí dostává prostřednictvím sociálních sítí.
Příběh malého Dominika není čtenářům CNN Prima NEWS cizí. Rodině chlapečka, kterému byla ve čtyřech měsících diagnostikována leukémie, mnozí v létě minulého roku pomohli. Tehdy Dominika čekala důležitá transplantace kostní dřeně. Po měsících slibných vyhlídek se však nemoc vrátila, tentokrát ve větší síle. Sedmičlenná rodina si navíc musí zajistit nové bydlení. Druhé tak ve sbírce na platformě Donio prosí o pomoc.
Když se žena stane matkou, vyplavuje se jí oxytocin, kterému se často přezdívá „hormon lásky“. Bývá spojen nejen s laktací, ale také s důvěrou, empatií a sociálními pouty, což vede k pevnějšímu poutu s miminkem. Díky tomu by se mohlo zdát, že otec začíná hrát takzvané druhé housle – dnes se však ví, že pokud se muž o dítě stará, i jemu se tento hormon objevuje. „Dítě si odmala potřebuje vytvořit bezpečnou citovou vazbu i s tátou,“ připomněla psycholožka a autorka Teorie typů Šárka Miková. Matky jim však roli při výchově umí nevědomky ztížit. U příležitosti Dne otců odbornice popisuje, co mohou partnerky dělat jinak.
Terapeutický program Mindwell spustil v květnu u příležitosti měsíce duševního zdraví kampaň „Jak se máš doopravdy?“. V rámci ní mohou lidé prostřednictvím on-line screeningu orientačně zjistit, zda se potýkají s příznaky úzkosti, deprese či syndromu vyhoření. Cílem autorů je zvýšit povědomí o běžných, ale často přehlížených příznacích duševní nepohody, odbourat stigma spojené s duševním zdravím a zejména podpořit prevenci a přístup k potřebné pomoci.
Od momentu, kdy Matějovi z Prahy došlo, že něco není v pořádku, uběhlo šest let. Tehdy při horské túře v Krkonoších přestal cítit nohu a přepadly ho silné bolesti hlavy. Obtíže po několika dnech ustoupily, rodiče-lékaři však měli obavy: oprávněně. Do měsíce si Matěj vyslechl diagnózu: trpí roztroušenou sklerózou (RS). „Všichni, hlavně rodina a má slečna, si to brali hrozně definitivně. Vlastně jsem jim pomáhal se přes to přenést a sám si to uvědomoval až se zpožděním,“ přiznal pro CNN Prima NEWS. Nevyléčitelná nemoc mu však i něco dala – zahájení profesní dráhy.
Stav, při němž člověk ztrácí kontakt s realitou. Tak by se dala popsat psychóza, vážná porucha duševního stavu, při níž může mít člověk pocit, že ho někdo sleduje, slyší jako jediný hlasy nebo že disponuje výjimečnými schopnostmi. Psychózy se mohou objevit u různých onemocnění, jako jsou schizofrenie, bipolární porucha nebo těžká deprese. Mohou však být také důsledkem užívání drog nebo jiných zdravotních problémů.
Konec školního roku se neodvratně blíží, a s tím i vysvědčení, které děti domů donesou. To, jak rodiče na známky a prospěch svého potomka zareagují, může mít zásadní dopad. Podle psycholožky a autorky teorie typů Šárky Mikové by žádný rodič neměl dát najevo zklamání. „Vyhněte se také srovnání s ostatními, větám jako ‚čekal jsem víc‘ nebo výčitkám,“ radila odbornice. Nic z těchto vět totiž dítě nemotivuje k tomu, aby se příště více snažilo. Jak tedy ideálně komunikovat, ať už se jedná o jakýkoliv prospěch?