podpora

Terapeutický program Mindwell spustil v květnu u příležitosti měsíce duševního zdraví kampaň „Jak se máš doopravdy?“. V rámci ní mohou lidé prostřednictvím on-line screeningu orientačně zjistit, zda se potýkají s příznaky úzkosti, deprese či syndromu vyhoření. Cílem autorů je zvýšit povědomí o běžných, ale často přehlížených příznacích duševní nepohody, odbourat stigma spojené s duševním zdravím a zejména podpořit prevenci a přístup k potřebné pomoci.

Od momentu, kdy Matějovi z Prahy došlo, že něco není v pořádku, uběhlo šest let. Tehdy při horské túře v Krkonoších přestal cítit nohu a přepadly ho silné bolesti hlavy. Obtíže po několika dnech ustoupily, rodiče-lékaři však měli obavy: oprávněně. Do měsíce si Matěj vyslechl diagnózu: trpí roztroušenou sklerózou (RS). „Všichni, hlavně rodina a má slečna, si to brali hrozně definitivně. Vlastně jsem jim pomáhal se přes to přenést a sám si to uvědomoval až se zpožděním,“ přiznal pro CNN Prima NEWS. Nevyléčitelná nemoc mu však i něco dala – zahájení profesní dráhy.

Stav, při němž člověk ztrácí kontakt s realitou. Tak by se dala popsat psychóza, vážná porucha duševního stavu, při níž může mít člověk pocit, že ho někdo sleduje, slyší jako jediný hlasy nebo že disponuje výjimečnými schopnostmi. Psychózy se mohou objevit u různých onemocnění, jako jsou schizofrenie, bipolární porucha nebo těžká deprese. Mohou však být také důsledkem užívání drog nebo jiných zdravotních problémů.

Konec školního roku se neodvratně blíží, a s tím i vysvědčení, které děti domů donesou. To, jak rodiče na známky a prospěch svého potomka zareagují, může mít zásadní dopad. Podle psycholožky a autorky teorie typů Šárky Mikové by žádný rodič neměl dát najevo zklamání. „Vyhněte se také srovnání s ostatními, větám jako ‚čekal jsem víc‘ nebo výčitkám,“ radila odbornice. Nic z těchto vět totiž dítě nemotivuje k tomu, aby se příště více snažilo. Jak tedy ideálně komunikovat, ať už se jedná o jakýkoliv prospěch?

Už podruhé se symbolicky na Světový den boje proti nádorům mozku, v neděli 8. června, roztočí Kolotoč pro Ninu. V pražských Letenských sadech se potkají rodiny, které čelí závažné diagnóze svého dítěte – nádoru mozku (DIPG). Pojí je podpora Nadačního fondu Nina, který nese jméno dívenky, jež svůj boj s touto nemocí prohrála. Celodenní akce na Letné má být prostorem naděje, vděku a konkrétní pomoci, letos i s novou formou dárcovství, adopcí koní na kolotoči a panelovou výstavou věnovanou tomuto složitému tématu.

To, jak lidé napříč světem chápou či vyznávají karmu – tedy víru, že dobré skutky jsou odměňovány a špatné činy trestány, se liší. Jak však odhalila na 1. máje publikovaná studie Americké psychologické asociace, ve dvou věcech se lidé shodují. Většina věří, že pokud jde o karmu, je vesmír jejich „osobní roztleskávačkou“. Na druhé straně je však pro všechny ostatní přísným soudcem.

Když začalo Terezu před lety brnět tělo, motala se jí hlava a viděla rozostřeně, tušila, že se děje něco vážnějšího. Příznaky ale po třech týdnech vymizely a černé myšlenky odešly s nimi. Po pěti letech se však potíže vrátily v takové formě, že Tereza skončila v nemocnici. Tehdy si vyslechla diagnózu: roztroušená skleróza (RS). Zprvu přišla úleva z pojmenování problému. „Pak jsem ale získávala další informace. Nevíte, zda za rok nebudete na vozíku nebo co se bude dít. Musela jsem brát antidepresiva,“ svěřila se pro CNN Prima NEWS.

Dvojnásobný otec a milovník hor Vašek si až do loňského července užíval života plnými doušky. Vše ale změnila drastická diagnóza: nádor na mozku, konkrétně glioblastom IV. stupně. Za necelý rok Vašek podstoupil radioterapie, chemoterapie a čtyři operace. Právě v době, kdy se v nemocnici zotavoval ze druhého zákroku, mu po těžké mozkové příhodě zemřel otec. Navzdory veškerým ranám se Vašek ani jeho rodina nevzdávají. Existuje totiž terapie, díky níž by se šance na přežití zvýšila i o několik let – je však nesmírně nákladná. Z toho důvodu vznikla na platformě Donio sbírka.

Existuje štěstí, a pak je tu prosperita. Jak odhalil nejnovější výzkum, mít jedno neznamená vždy mít i to druhé. Prosperita, která je hodnocena na základě řady hledisek, včetně finančního zabezpečení či smyslu života, naznačuje, že žijete dobrý život – a podle posledních dat je dokonce důležitější než individuální štěstí. Z nedávného zjištění vědců navíc vyplývá, že si v této oblasti nejhůře vedou mladí. Jak „prosperujete“ vy? Položte si dvanáct základních otázek.

Příchod prvního potomka na svět Kateřině z Liberecka před sedmi lety nevyšel podle plánu. Kvůli komplikacím musela podstoupit akutní císařský řez, přičemž měla pocit, že selhala. Mladou ženu pohltily výčitky a po šestinedělí ji doprovázel pláč. V nemocnici pochopení nenašla, personál ji za slzy kritizoval. Až později zjistila, že trpí poporodní úzkostí. Ta navíc není tak neobvyklá, jak by si lidé mohli myslet. Pocity smutku a úzkosti po porodu zažívá až 80 procent žen.

Tříletý Ondra se narodil s předpokladem zdravého dítěte, od příchodu na svět se však neuměl přisát ani pít z lahve, navíc neustále zvracel. Dnes drobný chlapeček žije s PEGem, tedy s hadičkou, kterou je přes břišní stěnu přímo krmen do žaludku. Sám se nenají ani nenapije, pocit žízně a hladu u něj takřka vymizel. To by však mohla změnit speciální terapie v Rakousku, kterou však pojišťovna nehradí. Rodiče proto založili sbírku na platformě Donio.

Každoročně tisíce dětí tráví týden až čtrnáct dní na letních táborech. Ceny jednotlivých pobytů se různí, některé navíc každý rok lehce zdražují. Část z uhrazených peněz však rodiče mohou získat zpět, a to díky příspěvku od své zdravotní pojišťovny. Jeho výše se ale u každé instituce liší. Jak a kdy o něj zažádat?