Dvaadvacetiletý Junaid Ahmed má na svém profilu na instagramu 50 tisíc sledujících. Na zveřejňování fotografií na sociální síti má vypracovanou strategii. Jakmile jeho status nedosáhne alespoň 600 „lajků“, maže ho. Sám pak pro server BBC uvedl, že za den dokáže pořídit i dvě stovky selfíček a uznal, že je na jejich pořizování závislý. Další chlapec se kvůli nedokonalostem, které na svých selfie nacházel, pokusil spáchat sebevraždu.
„Když nahraju novou fotku, během první minuty nebo dvou dostanu nějakých sto palců nahoru. To miluju, tyhle chvíle, kdy se mi telefon doslova zblázní. Je to úžasné,” uvedl pro BBC Junaid. Připustil i to, že se kvůli neustálému nutkání pořizovat si selfie dostává i do střetu se svými nejbližšími. Co chvíli od nich například slyší, zda by se nemohl najíst místo toho, aby se fotil.
Kvůli tlaku na sociálních sítích podstoupil i několik plastických operací. „Před pár lety jsem takhle nevypadal. Byl jsem zvyklý na svou přirozenou podobu. Ale s posedlostí sociálními médii přišla i touha vylepšit svůj vzhled. Nechal jsem si potáhnout zuby umělou sklovinou, vyplnit bradu, tváře, vylepšit linii brady a rty, nechal jsem si vstříknout botox pod dolní oční víčka, vytetovat obočí a hloubkově zmrazit tukové buňky," popsal Junaid.
Danny se pokus spáchat sebevraždu
Moc dobře si ale uvědomuje, že to, co lidé vidí na sociálních sítích, není pravda. „Pokud je využíváte správným způsobem, je to zábava. Ale nesmíte je nechat, aby vás začala ovlivňovat, protože pak se začnete snažit být na instagramu někým jiným, než doopravdy jste - a to za to nestojí,” upřesnil Junaid.
Třiadvacetiletý Danny Bowman byl na selfie závislý jako teenager. Myslel si, že nahráváním fotografií na sociální sítě lépe zapadne mezi své vrstevníky. Každý den tak trávil hodiny před zrcadlem a fotil své portréty, aby na nich pak hledal své vlastní chyby. Tento proces se pro něj ale stal ďábelským kruhem, který ho nakonec dohnal až k pokusu o sebevraždu.
&
Podle studie je nutkání pořizovat selfie skutečnou závislostí
Skočil tak v léčebně, kde mu diagnostikovali poruchu vnímání vlastního těla. Nyní studuje na univerzitě a sám pomáhá lidem s psychickými zdravotními problémy. „Fotografie, které teď nahrávám na instagram, nejsou selfíčka, ale snímky, na kterých mluvím s lidmi, nebo jim přednáším. Naplňuje mě to podstatně víc, než kdybych zveřejňoval selfie, žebral o pozornost a doufal, že získám nějaký počet lajků,“ uzavřel Danny.
Podle nedávné studie je posedlost pořizováním selfíček skutečnou psychickou závislostí, které dali vědci označení selfitida. Odborníci z Nottingham Trent University (NTU) a z indické školy managementu TSM uvedli, že nutkání pořídit si selfie a nahrát ho na sociální sítě víckrát než šestkrát za den, už představuje chronickou selfitidu.