Zdravotníci u soudu
Děti, které měly komplikace po operaci mandlí v Pardubické nemocnici, byly standardně ošetřovány v ORL ambulanci, řekla ve čtvrtek před soudem lékařka dětského oddělení nemocnice obžalovaná v případu malého Adámka, který v květnu 2017 zůstal kvůli pooperačním komplikacím v takzvaném bdělém kómatu. Její výpověď je v rozporu se středeční výpovědí primáře oddělení, podle něhož neměla nechat pacienta doprovázeného matkou z oddělení odejít.
„Zavedený postup byl, že pacient musí být ošetřený na ORL oddělení,“ uvedla lékařka Martina Šípková. Ta měla v noci z 13. na 14. května 2017 ústavní pohotovostní službu na dětském oddělení Pardubické nemocnice. V noci hoch po operaci mandlí začal masivně krvácet z úst. Matka s ním v doprovodu zdravotních sester odešla na ORL ambulanci. Ta však byla zamčená, dlouho nikdo nemohl najít klíče ani přivolat specializovaného lékaře.
Podle primáře dětského oddělení Mariana Šenkeříka bylo před čtyřmi lety zavedeným postupem, že při komplikacích sestra přivolá sloužícího lékaře, který pacienta prohlédne a po případné konzultaci se specializovaným kolegou rozhodne, co dál. Pacient se předtím nemá nikam přemisťovat, má zůstat na lůžku a mít zabezpečené základní životní funkce. „Postup nebyl na papíře, ale všichni ho znali,“ uvedl ve středu před soudem jako svědek Šenkeřík. Dodal, že zdravotnický personál byl tak proškolován po nástupu.
Lékařka vypověděla, že také chtěla přivolat na pomoc ARO tým. Sestra z ARO jí nabízela konzultaci se sloužícím lékařem, Šípková to však odmítla. Chlapec v té chvíli ještě normálně dýchal, komunikoval a byl při vědomí. Lékařka nechala matku s krvácejícím dítětem a sestrou před ORL ambulancí a odešla, aby sehnala ORL specialistu, zapomněla si totiž mobilní telefon na oddělení. Později se účastnila resuscitace dítěte na ambulanci, v atmosféře plné stresu. „Na takové situace nejsme školení, ať si říká kdo chce, co chce,“ řekla Šípková. Na místo přijeli i zdravotničtí záchranáři, úplnou resuscitaci nakonec zajistil přivolaný ARO tým a dítě bylo převezeno do Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Lékařka ve čtvrtek uvedla, že seznámení s dokumenty upravujícími činnost zdravotnického personálu, podepsala až po mimořádné události. Zdůvodnila to tím, že to po ní nemocnice vyžadovala, neboť vše měl přezkoumat externí audit. „Nechtěla jsem být vyvrhel, který se bude stavět na zadní,“ řekla Šípková.
Obžalované jsou i dvě sestry
Společnost Nemocnice Pardubického kraje se ve čtvrtek proti tvrzení své bývalé zaměstnankyně a obviněné lékařky ohradila. Podle ní interní dokumenty podepsala už před událostí. „Lékařka na oddělení působila mimo jiné v pozici lokálního manažera kvality, tedy člověka zodpovědného za to, aby přesně k takovým situacím nedocházelo. Systém kvality je daný, jeho znalost prokazatelně vyžadovaná, kontrolovaná a akreditovaná nezávislým auditorem. Zásadně platí, že zaměstnanec připojuje svůj podpis pod dokument v okamžiku, kdy se s ním seznámí,“ uvedla ve vyjádření pro média mluvčí společnosti Kateřina Semrádová.
Z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti jsou kromě lékařky obžalovány i zdravotní sestry Barbora Špásová a Alena Chovancová, které už dříve vinu odmítly. Obžalobě pro přečin neposkytnutí pomoci čelí i nemocnice jako právnická osoba, také ona vinu odmítá.
Chlapcova rodina se domáhá odškodnění 22 milionů korun. Společnost Nemocnice Pardubického kraje jí původně nabízela 15,5 milionu korun, později částku ještě o něco navýšila, definitivní dohoda ale stále není uzavřena. Zatím rodině zaplatila šest milionů korun jako zálohu.
Jednání bylo odročeno na 16. listopadu. Soud plánuje výslech zdravotních sester z ORL, přednosty kliniky ORL a lékaře, který provázel obžalovanou lékařku v adaptačním procesu.
