Masakr v Texasu navždy změnil policii. Před 60 lety skaut z věže hodinu a půl střílel do lidí
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Před 60 lety zasáhl kampus v Austinu masakr.
Charles Whitman střílel z věže celých 96 minut.
Útok si vyžádal 16 obětí a desítky zraněných.
Jak tragédie změnila policejní výcvik v USA?
Před šedesáti lety se kampus univerzity v Austinu změnil v místo jedné z nejhorších tragédií své doby. 1. srpna 1966 vystoupal student a bývalý příslušník námořní pěchoty Charles Whitman na vyhlídkovou plošinu věže univerzity a během 96 minut zasáhl desítky lidí. Masakr, který si vyžádal 16 obětí a desítky zraněných, se stal jedním z prvních případů moderní masové střelby a změnil pohled amerických úřadů na podobné útoky i taktiku policistů při zásahu proti aktivním střelcům.
Bylo 1. srpna 1966, když pětadvacetiletý skaut a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Charles Joseph Whitman vylezl na slavnou věž v centru kampusu Texaské univerzity v Austinu a začal z pušky střílet po kolemjdoucích. Šlo o první masovou střelbu na americkém univerzitním kampusu. „Byl to jeden z prvních případů, kdy pachatel šel do útoku s tím, že se už nevrátí živý. Na něco takového tehdy policie nebyla připravená. Do té doby se předpokládalo, že se pachatel po činu bude snažit utéct. Jenže on vystoupal na věž s vědomím, že z ní už živý nesestoupí,“ popsal pro The Guardian Gary Lavergne, kterému tehdy bylo 10 let a který v roce 1997 napsal důkladnou zprávu o Whitmanových vraždách s názvem Odstřelovač ve věži.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Útočník z Berlína se hlásil k IS, z vězení byl předčasně propuštěn. Milý chlapec, líčí sousedé
„U lidí, kteří se dopouštějí podobných činů, často zjišťujeme, že sami sebe vnímají jako ztroskotance – i když to může být jen jejich vlastní pohled. Rozhodnou se, že už nechtějí dál žít, ale zároveň nechtějí spáchat běžnou sebevraždu. Chtějí zemřít způsobem, který jim dá pocit kontroly a pozornosti. V případě Whitmana se tímto prostředkem stala zbraň,“ dodal Lavergne.
96 minut hrůzy
Whitman byl pilný a inteligentní student z Floridy, který už ve 12 letech získal pověst zkušeného skauta. Zároveň byl vynikajícím střelcem. V osmnácti letech vstoupil do americké námořní pěchoty, částečně proto, aby unikl svému násilnickému a autoritářskému otci.
Čtěte také
V roce 1961 získal stipendium na Texaské univerzitě a začal tam studovat. Postupně se ale začal chovat podivínsky a nevyzpytatelně. Během služby v armádě čelil vojenskému soudu kvůli několika prohřeškům včetně hazardu a v roce 1964 byl z námořní pěchoty propuštěn. Následně se vrátil do Austinu, aby pokračoval ve studiu. Mezitím se jeho rodina rozpadla, jeho psychický stav se zhoršoval a při návštěvách psychiatra začal mluvit o představách, že by z univerzitní věže střílel na lidi. V dopise na rozloučenou později Whitman uvedl: „Po mé smrti si přeji, aby u mě byla provedena pitva, aby se zjistilo, zda nemám nějakou viditelnou fyzickou poruchu.“ Pitva později odhalila nádor v oblasti mozku. Odborníci se ale neshodují, zda měl na jeho chování vliv.
Před 60 lety, 1. srpna krátce po 11:30, vyjel výtahem do 27. patra věže. Poté vystoupal po schodech na vyhlídkovou plošinu ve výšce 74 metrů, odkud začal uskutečňovat svůj plánovaný útok. Whitmanovo řádění trvalo 96 minut, než ho zastřelili policisté, píše LA Times s tím, že na místo dorazili i místní lidé s puškami. „Byla doslova přestřelka, lidé křičeli, uhýbali a utíkali,“ řekl Neal Spelce, tehdy třicetiletý místní televizní reportér a moderátor, který krátce po začátku střelby vysílal živě z kampusu.
Whitman během útoku zabil 14 lidí a dalších 31 zranil. Dva lidé zemřeli později na následky zranění, celkový počet obětí tak vzrostl na 16. Mezi mrtvými byli nejen studenti a zaměstnanci univerzity, ale i lidé, kteří se v okolí kampusu ocitli náhodou.
Čtěte také
Ještě před útokem Whitman zabil svou matku a manželku. Doma zanechal vzkaz, ve kterém napsal, že matku miluje a že lituje toho, co se chystá udělat. „Nechci, aby musela čelit trapnosti, kterou by jí mé činy jistě způsobily... Opravdu nepovažuji tento svět za hodný života a jsem připraven zemřít a nechci ji v něm nechat trpět samotnou... Podobné důvody mě přiměly k tomu, abych vzal matce život,“ stálo v dopise. Na věž si Whitman přinesl několik zbraní, munici, jídlo a další vybavení. Policisté později uvedli, že útok byl pečlivě naplánovaný.
Střelba změnila přístup policie
Ostraha kampusu se tehdy skládala převážně ze starších bezpečnostních pracovníků, kteří nedělali nic víc, než dohlíželi na parkování. Nyní má Texaská univerzita vlastní ozbrojené policejní oddělení, založené v roce 1968, které v současné době zaměstnává 89 policistů. „Dnes by policejní oddělení v Austinu bylo na něco takového připravené. Mají zásahovou jednotku SWAT, obrněné transportéry, správné zbraně a řádný výcvik,“ uvedl Lavergne.
Střelba v Austinu ukázala, že běžné policejní složky nejsou na podobné situace připravené. V následujících letech se tak v USA rozšiřovaly speciální zásahové jednotky typu SWAT a policie začala vyvíjet nové postupy pro případy ozbrojených útočníků. Zatímco dříve se zásahem vyčkávala, nyní preferuje rychlý zákrok proti útočníkovi.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nové informace o útoku v Seattlu: Do přestřelky se zapojili nejméně tři lidé, jeden je na útěku