Novinářka CNN Christiane Amanpourová
Novinářka CNN Christiane Amanpourová
Diskuzní pořad s globálními tématy, který patří mezi stěžejní pilíře programu CNN International. Od pondělí do pátku na CNN Prima NEWS v premiéře od 23.30. Moderuje Christiane Amanpour.
Christiane Amanpour, mnoha cenami ověnčená novinářka, ve svém diskuzním pořadu probere nejzásadnější aktuální zahraničněpolitická témata. Jako hosty si často zve přední světové politické lídry a nejvýznačnější odborníky. Pořad Amanpour je stejně jako jeho moderátorka ikonou ve světě televizního zpravodajství.
Věřím, že moje práce je o něčem jiném. O tom poskytnout divákům širší perspektivu, ukázat jim cestu ke skutečným informacím, založeným na faktech, ukázat jim pravdu, aby se následně mohli rozhodnout, jak se zachovat, jak informace využít a jak na ně reagovat.
Christiane Amanpour
Světoznámá novinářka se narodila v lednu roku 1958 v Londýně do britsko-íránské rodiny. Její otec pocházel z Teheránu a rodina měla přímé vazby na tehdejší vládnoucí rodinu Pahlaví. Její strýc byl víc než dvacet let generálem íránského letectva a po islámské revoluci v roce 1979 ho čekala poprava. První roky svého života prožila malá Christiane v Teheránu, kde začala chodit do školy. V jedenácti ji pak rodina poslala do londýnské internátní školy. Díky tomu uměla Amanpour od dětství mluvit plynně anglicky a persky, což jí pomohlo v budoucí novinářské kariéře. Její rodina do Londýna uprchla krátce po islámské revoluci. Po dokončení střední školy se Christiane Amanpour přestěhovala do Spojených států, kde vystudovala žurnalistiku na univerzitě ve státě Rhode Island.
Do CNN se dostala poprvé v roce 1983. Začala v zahraniční redakci v Atlantě jako pouhá asistentka. Rychle se ale vypracovala. Během prvních let pokrývala íránsko-iráckou válku a v roce 1986 dostala na starost informování o postupném skomírání komunistických totalitních režimů ve východní Evropě. Její kariéra nabrala rychlé obrátky začátkem devadesátých let. Udělala si jméno pokrýváním irácké okupace Kuvajtu a napjatých vztahů v Perském zálivu. A slavnou novinářkou se pak stala za bosenské války, kdy informovala jako válečná zpravodajka přímo z bojových zón, přispěla tak k odhalování válečných zločinů a vraždění a byla přímou svědkyní obléhání Sarajeva. Město jí za její novinářskou práci udělilo čestné občanství. Později Amanpour informovala přímo z centra dění v oblastech zasažených katastrofami. Například při hurikánu Katrina z roku 2005, který zabil přes tisíc lidí, při devastujícím zemětřesení na Haiti v roce 2010 či ničivém tsunami v Japonsku v roce 2011.
Práci v terénu v roce 2009 s těžkým srdcem vyměnila za moderátorské křeslo ve studiu. I tak se ale dál snaží posunovat hranice žurnalistiky a poskytovat divákům ty nejlepší informace. Za svou dlouholetou kariéru se Christiane Amanpour podařilo získat mnoho předních televizních a novinářských ocenění, včetně jedenácti cen Emmy za zpravodajství a dokumentární tvorbu, čtyř cen Peabody, dvě novinářské ceny George Polka, tři duPont-Columbia Award a Courage in Journalism Award udělovanou za odvážnou práci novinářek. Organizace UNESCO si Christiane Amanpour vybrala jako velvyslankyni pro svobodu tisku a bezpečnost novinářů.
Zkušenosti má i s Českou republikou. V roce 2007 vystoupila coby šéfka zahraničního oddělení CNN jako delegátka na konferenci Forum 2000 v Praze s podtitulem Svoboda a odpovědnost. Ve svém projevu akcentovala mimo jiné vrtkavost objektivity v novinářské práci a odpovědnost v současném světě. A vyzdvihla to, že informace CNN například z balkánských konfliktů pomohly dotlačit vlády k těžkému rozhodnutí intervenovat. Během své návštěvy Prahy se taky novinářům svěřila se svými zážitky ze sledování sametové revoluce v Československu.
„Scéna tady na Václavském náměstí, když Alexander Dubček vystoupil na balkón a jako by objal lidi… Je to pro mě to nejneuvěřitelnější politické gesto, které jsem kdy viděla, protože je to vůdcovské gesto. A my zapomínáme, že vůdcovství je o lidech, a tomu on v tom okamžiku porozuměl,“ sdělila Christiane Amanpour v roce 2007.
O deset let později ve svém pořadu Amanpour také vyzpovídala českého premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Ten se ve více než pětiminutovém rozhovoru snažil bránit označení populista nebo přirovnávání k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a hlásil se k evropským hodnotám.
Christiane Amanpour je skutečnou světovou ikonou zahraniční novinařiny. O její popularitě a věhlasu svědčí i to, že se mnohokrát objevila v televizních seriálech či hollywoodských filmech, ve kterých si zahrála sebe samu. Vystupovala tak například v seriálu Gilmorova děvčata, kde k ní vzhlíží jedna z hlavních postav – studentka žurnalistiky Rory Gilmorová. Později se objevila třeba ve filmových hitech, jako je Iron Man 2 či Růžový panter 2.
Předseda KSČM Vojtěch Filip je přesvědčen, že komunisté udělali správně, když od července 2018 do letošního dubna podporovali druhou vládu Andreje Babiše (ANO). „Nést odpovědnost nám sice snížilo preference, protestní hlasy se totiž sbírají v opozici, ale mnoho jsme toho alespoň prosadili,“ řekl ve speciálním vysílání pořadu 360° Pavlíny Wolfové šéf komunistů.
Nepříliš povedený výlet na Maltu zažili mladí Češi a Slováci. Na ostrov poblíž Itálie vyrazili na jazykový pobyt, ale kvůli nákaze koronavirem jedné ze studentek museli do karantény. Zde si děti a mladiství stěžovali na její podmínky. Tvrdili, že k jídlu dostávají syrové maso a další nekvalitní jídlo, nebo že jim místní personál neuklízí a v pokojích se tak hromadí odpadky. Český konzul na Maltě ovšem jejich vyjádření mírní a hlásí, že podmínky rozhodně nebyly tak dramatické.
Nizozemsko, Španělsko a Baleárské ostrovy se v pondělí na takzvané mapě cestovatele, která stanovuje podmínky pro příjezd z dané země, přesunou do tmavě červených území s velmi vysokou mírou rizika nákazy koronavirem. Pohorší si i několik dalších států – Irsko, Řecko a Monako se posunou do červené a Estonsko do oranžové kategorie. V páteční zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví.
Vlna solidarity se zvedla na podporu úředníka, který neoprávněně zrušil trvalý pobyt ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO). Podporu má nejen ve své obci, lidé podepisují petici napříč republikou. Policie mezitím s úředníkem zahájila trestní řízení.
Izraelské zdravotnické úřady registrují pokles účinnosti vakcíny proti covidu od firem Pfizer a BioNTech, která je hlavní používanou vakcínou v Izraeli. Ochrana proti nakažení koronavirem je nyní 39 procent. Ochrana ale zůstává relativně vysoká proti závažnému průběhu onemocnění covidem a také proti hospitalizaci.
Otec vévodkyně ze Sussexu se dosud neviděl se svými vnoučaty ani zetěm princem Harrym. Meghan Markleová s ním přetrhala vztahy poté, co se rozhodl nafotit inscenované fotografie pro bulvár. Thomas Markle se proto nyní rozhodl setkání s nejmladšími členy rodiny dosáhnout pomocí soudu. Informaci přinesl web Daily Mail.
Šéf komunistů Vojtěch Filip se ve speciálním vysílání pořadu 360° Pavlíny Wolfové ostře pustil do Pirátů. Stranu totiž považuje za demagogickou a některé její postoje za nesmyslné. „Chtějí zničit systém, který funguje,“ uvedl.
V Hořovicích na Berounsku v pátek večer vzplanula lakovna, hasiči vyhlásili třetí stupeň požárního poplachu. Podle mluvčí hasičů Vladimíry Kerekové se ale požár daří zvládnout. Policie kvůli ohni uzavřela část blízké ulice.
Tokio, Sapporo, Nagano a letos opět Tokio. V zemi vycházejícího slunce již počtvrté vzplane olympijský plamen. První olympiáda v Japonsku se odehrála v roce 1964 a pro ostrovní císařství představovala zásadní historický milník. Japonci úspěšným uspořádáním letních her ukázali, že i na hlavu poražený národ dokáže znovu vstát z popela. Pro českou gymnastku Věru Čáslavskou znamenalo Tokio také start její zlaté olympijské kariéry.
Není pravda, že by beachvolejbalistka a jedna z nakažených sportovkyň Markéta Nausch Sluková byla v nemocnici s těžkým průběhem nemoci COVID-19, jak uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Sportovní agentura, která sportovkyni zastupuje, takovou informaci vyvrátila, to samé udělal Český olympijský výbor (ČOV). Zdrojem zmatku se nakonec stala nešikovně interpretovaná zpráva z rádia, ani tam ale nepadla žádná zmínka o tom, že by sportovkyni trápil těžký průběh covidu. Ministr tím nevědomky nahrál i odpůrcům vakcín.
Je hlavní tváří slovenského boje proti koronaviru. Infektolog Vladimír Krčméry je u našich východních sousedů nejvyhledávanějším odborníkem, který spolupracuje se slovenskou vládou. Stal se i prvním očkovaným člověkem na Slovensku, tudíž šel od začátku vakcinace příkladem. Jak ale nyní přiznává, kvůli jeho varováním a predikcím mu pravidelně chodí výhrůžky smrtí. Ty prý míří i na jeho děti.
Předseda komunistů Vojtěch Filip povede stranu i do říjnových voleb. „Můžeme obhájit výsledek z roku 2017, ve Sněmovně si zasloužíme být,“ řekl ve speciálním vysílání pořadu 360° Pavlíny Wolfové.
Nizozemsko, Španělsko a Baleárské ostrovy se v pondělí na takzvané mapě cestovatele, která stanovuje podmínky pro příjezd z dané země, přesunou do tmavě červených území s velmi vysokou mírou rizika nákazy koronavirem. Pohorší si i několik dalších států – Irsko, Řecko a Monako se posunou do červené a Estonsko do oranžové kategorie. V páteční zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví.
Neobvyklou situaci musela řešit policie v Ústí nad Labem. Ve čtvrtek okolo jedné hodiny odpoledne se zhruba sedmdesátiletý muž rozhodl vyšplhat na železniční stožár, ze kterého následně nechtěl slézt. V několika metrech nad zemí tak vydržel až do podvečerních hodin.
Rok a půl poté, co se Karel Gott vyléčil z rakoviny, měl novou diagnózu, onemocnění krvetvorby. Jeho zdravotní stav se zhoršil a lékaři mu předpovídali pouze šest měsíců života. O době před smrtí napsal nejznámější český zpěvák v autobiografii Má cesta za štěstím, která vyšla 14. července při příležitosti jeho nedožitých 82. narozenin. Přiznal, že měl ukrutné bolesti i halucinace.
Téměř měsíc po řádění tornáda zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) družicové snímky z momentu, kdy přírodní živel poničil na jižní Moravě stovky domů, způsobil škody až 15 miliard korun a usmrtil šest lidí.
Šéf České stomatologické komory Roman Šmucler tvrdí, že část tváře, která mu ochrnula po očkování, stále nefunguje na 100 procent. O možných vedlejších účincích nicméně věděl a již dříve uvedl, že vakcinace nelituje. Jen by byl rád, kdyby se lidem vedlejší účinky vysvětlovaly lépe. Když se trhá zub, taky existuje vzácná šance, že se během zákroku třeba zlomí čelist, uvedl Šmucler na CNN Prima NEWS.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
© FTV Prima spol. s.r.o.
