Austrálie sčítá keporkaky, jejich populace zdecimované rybolovem pomalu rostou
Sčítání velryb probíhá každý rok. Jejich počty stoupají. Zdroj: Pexels
Stovky lidí se na počátku týdne zúčastnily každoročního sčítání velryb Organizace pro záchranu a výzkum kytovců (ORRCA). To by mělo pomoci určit, kolik velryb k migraci na sever využije „pobřežní dálnici“, která vede podél pobřeží Austrálie. Při loňském sčítání byly počty o téměř pět set jedinců vyšší než v roce 2018.
Místopředsedkyně organizace Jools Farrell uvádí, že v posledních jednadvaceti letech se počty velryb meziročně zvyšují o deset až patnáct procent. Letos by tak velké velrybí sčítání mohlo přesáhnout počet třiceti pěti tisíc jedinců. Za nárůstem počtu keporkaků stojí především ukončení komerčního lovu velryb v šedesátých letech.
Sčítání se zúčastnily stovky lidí. Zdroj: ORRCA
Velrybářské stanice v Austrálii a na Novém Zélandu podél „pobřežní dálnice“ byly v provozu od první poloviny devatenáctého století. Za dobu jejich fungování zde byly uloveny desítky tisíc keporkaků migrujících na sever. V roce 1963 byl lov velryb ukončen a v roce 1985 začalo platit mezinárodní moratorium zakazující jejich lov. V tu dobu byly jejich počty již poměrně zdecimované – některé druhy přišly až o devadesát pět procent celé populace.
Populace keporkaků byly v minulosti téměř zdecimovány. Dnes pomalu rostou. Zdroj: Pexels
Velryby podnikají každoroční cestu z Queenslandu a Západní Austrálie, kde se rodí noví jedinci, do pět tisíc kilometrů vzdáleného Severního ledového oceánu. Díky sčítání mohou výzkumníci odhadnout zdraví velrybí populace, ale i celého mořského ekosystému. Výsledky sčítání budou dostupné během několika týdnů.
Díky rozhodnutí zachránit malé selátko Arnošta jsem mohla stát při zrodu jednoho z největších azylů pro „hospodářská“ zvířata u nás, Azylové farmy Jarikhanda, a pomáhat v jejím rozvoji a záchraně dalších zvířat, která většina lidí považuje jen za stroje na maso, mléko či vejce.
