Babiš je nejstarší premiér od roku 1918. Gottwaldovi bylo 49, Klausovi 51 a Grossovi 34 let
Když se T. G. Masaryk stal v říjnu 1918 předsedou první prozatímní československé vlády, bylo mu 68 let. A i když se říkalo, že za komunismu vládli Československu „staří papaláši“, žádný tehdejší premiér nepřekročil ve funkci sedmdesátku. Nejdéle sloužící československý premiér Lubomír Štrougal řídil celkem 6 vlád, a když byl v roce 1988 naposledy jmenován předsedou kabinetu, bylo mu 63 let. Andrej Babiš, jehož prezident Petr Pavel jmenoval premiérem v úterý 9. prosince 2025, má 71 let. A stává se tak nejstarším předsedou vlády od roku 1918.
Redakce CNN Prima NEWS zpracovala seznam všech českých a československých premiérů (včetně předsedů vlád Protektorátu Čechy a Morava), což je úctyhodná řada politiků v časovém rozpětí od října 1918 do prosince 2025. Kompletní přehled vlád se jmény a věkem všech premiérů v den jejich nástupu do funkce teď nabízíme čtenářům ve speciálním přehledu.
V kolika letech se politici stali premiéry
Československo
T. G. Masaryk: předseda prozatímní vlády od 14. 10. 1918, 68 let
Karel Kramář: od 14. 11. 1918, 58 let
Vlastimil Tusar: I. vláda od 8. 7. 1919, 38 let
Vlastimil Tusar: II. vláda od 25. května 1920, 39 let
Jan Černý: od 15. září 1920, 46 let
Edvard Beneš: od 26. září 1921, 37 let
Antonín Švehla: I. vláda od 7. října 1922, 49 let
Antonín Švehla: II. vláda od 9. 12. 1925, 52 let
Jan Černý: II. vláda od 18. 3. 1926, 52 let
Antonín Švehla: III. vláda od 12. 10. 1926, 53 let
František Udržal: I. vláda od 1. 2. 1929, 63 let
František Udržal: II. vláda od 7. 12. 1929, 63 let
Jan Malypetr: I. vláda od 29. 10. 1932, 58 let
Jan Malypetr: II. vláda od 14. 2. 1934, 60 let
Jan Malypetr: III. vláda od 4. 6. 1935, 61 let
Milan Hodža: I. vláda od 5. 11. 1935, 57 let
Milan Hodža: II. vláda od 18. 12. 1935, 57 let
Milan Hodža: III. vláda od 21. 7. 1937, 59 let
Jan Syrový: I. vláda od 22. 9. 1938, 50 let
Jan Syrový: II. vláda od 4. 10. 1938, 50 let
Rudolf Beran: I. vláda od 1. 12. 1938, 50 let
Protektorát Čechy a Morava
Rudolf Beran: II. vláda od 16. března 1939, 51 let
Alois Eliáš: od 27. 4. 1939, 48 let
Jaroslav Krejčí: od 19. 1. 1942, 49 let
Richard Bienert: od 19. 1. 1945, 63 let
Československo
Zdeněk Fierlinger: I. vláda od 5. 4. 1945, 53 let
Zdeněk Fierlinger: II. vláda od 6. 11. 1945, 54 let
Klement Gottwald: I. vláda od 2. 7. 1946, 49 let
Klement Gottwald: II. vláda od 25. 2. 1948, 51 let
Antonín Zápotocký: od 15. 6. 1948, 63 let
Viliam Široký: I. vláda od 21. 3. 1953, 50 let
Viliam Široký: II. vláda od 12. 12. 1954, 52 let
Viliam Široký: III. vláda od 11. 7. 1960, 58 let
Jozef Lenárt: od 20. 9. 1963, 40 let
Oldřich Černík: I. vláda od 8. 4. 1968, 46 let
Oldřich Černík: II. vláda od 1. 1. 1969, 47 let
Lubomír Štrougal: I. vláda od 28. ledna 1970, 46 let
Lubomír Štrougal: šestinásobný premiér, VI vláda od 21. 4. 1988, 63 let
Ladislav Adamec: od 12. 10. 1988, 62 let
Marián Čalfa: I. vláda od 10. 12. 1989, 43 let
Marián Čalfa: I. vláda od 27. 6. 1990, 44 let
Jan Stráský: od 2. 7. 1992, 51 let
Česká republika
Václav Klaus: I. vláda od 1. ledna 1993, 51 let
Václav Klaus: I. vláda od 4. července 1996, 55 let
Josef Tošovský: od 17. 12. 1997, 47 let
Miloš Zeman: od 17. 7 1998, 52 let
Vladimír Špidla: od 12. 7. 2002, 51 let
Stanislav Gross: od 26. 7. 2004, 34 let
Jiří Paroubek: od 25. 4 2005, 53 let
Mirek Topolánek: od 16. 8. 2006, 50 let
Jan Fischer: od 9. 4. 2009, 58 let
Petr Nečas: od 28. 6. 2010, 45 let
Jiří Rusnok: od 25. 6. 2013, 52 let
Bohuslav Sobotka: od 17. 1. 2014, 42 let
Andrej Babiš: I. vláda od 6. 12. 2017, 63 let
Petr Fiala: od 28. 11. 2021, 57 let
Andrej Babiš: II. vláda od 9. prosince 2025, 71 let
Nejstarší šéf kabinetu v historii
Vůbec prvním premiérem byl T. G. Masaryk. Předsedou prozatímní vlády se stal již v exilu (4. října 1918) a ve funkci krátce zůstal i po vzniku Československé republiky (28. října 1918), dokud nebyl zvolen prvním prezidentem země (14. listopadu 1918). Když stanul v čele kabinetu, bylo mu 68 let a ve stejném věku byl záhy zvolen i hlavou státu.
Nový český premiér Andrej Babiš se postu ministerského předsedy ujímá již podruhé. Když se tak stalo v roce 2017, bylo mu 63 let, nyní už má 71 roků (narozen 2. září 1954). Oficiální web hnutí Anobudelip.cz ale cituje četná Babišova prohlášení, z nichž vyplývá, že lídr hnutí ANO se cítí být mnohem mladší. Po loňských oslavách sedmdesátky třeba prohlásil: „To číslo na začátku je peklo. Ale je důležité, jak se člověk cítí, a já se cítím mladý a mám plno energie, nápadů a plánů.“
Štrougal vládl 18 let, demisi podal v 63 letech
Masaryk si post předsedy vlády krátce a spíše symbolicky vyzkoušel ve věku 68 let. Vůbec nejdéle sloužícím československým premiérem byl Lubomír Štrougal, jenž byl ve funkci nepřetržitě od roku 1970 do roku 1988, téměř 18 let. Komunistický kabinet začal řídit, když mu bylo 46 let, a demisi podal ve věku 63 let. Tedy sedm let před sedmdesátkou.
K nejstarším premiérům od vzniku republiky čili za posledních 107 let patřil agrárnický politik František Udržal. Vládu začal řídit ve věku 63 let a demisi podal, když mu bylo 66 let. Poslední komunistický premiér Ladislav Adamec byl jmenován ve věku 62 let, ale hned o rok později ho z politiky vymetla sametová revoluce.
Šedesátku v době jmenování překročil i Antonín Zápotocký, který řídil kabinet záhy po komunistickém převratu, a to od června 1948. Na postu vystřídal Klementa Gottwalda, který v roli premiéra spunktoval únorový puč, po smrti Edvarda Beneše se ale nechal zvolit prezidentem republiky. Zápotocký do funkce nastoupil ve věku 63 let, ovšem když mu bylo 68, nahradil Gottwalda na Pražském hradě.
Lubomír Štrougal Zdroj: ČTK / Šaroch Jindřich
Nejmladší premiéři: Gross, Beneš a Tusar
A kdo patřil k dosud nejmladším premiérům? Rekordmanem je sociální demokrat Stanislav Gross, který se stal předsedou české vlády v srpnu 2004, když mu bylo 34 let (narozen 30. října 1969). Ale i když byl v porevolučních vládách jasným benjamínkem, osud mu nepřál a v dubnu 2015 podlehl vážné nemoci. Gross je tak jedním ze dvou demokratických československých a českých premiérů po listopadu 1989, kteří už nemohou komentovat kroky svých kolegů ve Strakově akademii. Tím druhým je poslední československý premiér Jan Stráský, který zemřel v roce 2019.
Stanislav Gross nebyl jediným premiérem, který řídil kabinet ještě před čtyřicítkou. Za první republiky se to podařilo hned dvěma politikům. Sociální demokrat Vlastimil Tusar se stal předsedou vlády v červenci 1919, to mu bylo 38 let. A Edvard Beneš měl dokonce jen 37 let, když se v září 1921 vyšvihl do stejné funkce, přičemž v kabinetu hájil barvy Československé strany národně socialistické.
Čtěte také
Padesátiletý premiér, značka ideál
Nejčastěji se čeští či českoslovenští politici postu premiéra poprvé dotkli krátce před padesátkou anebo nedlouho po padesátce. S jistým nadhledem lze dokonce říct, že padesátiletý předseda vlády je pro republiku něčím jako značkou ideál. Několik příkladů; Agrárník Antonín Švehla se stal poprvé premiérem ve věku 49 let, to bylo v roce 1922. Jeden z nejúspěšnějších premiérů, který vyšel z demokratických voleb, přitom řídil hned tři československé vlády.
Generál Jan Syrový začal šéfovat vládě v září 1938, kdy republice hrozila otevřená válka s nacistickým Německem, tehdy mu bylo 50 let. Legendární protektorátní premiér Alois Eliáš, jenž byl napojen na odboj, za což byl nacisty v roce 1942 popraven, začal kabinet řídit ve věku 48 let. Jen o rok více pak bylo Jaroslavu Krejčímu, který se stal jeho protektorátním nástupcem.
Komunista Klement Gottwald se do čela kabinetu postavil po ne úplně svobodných volbách v roce 1946 (počet kandidujících stran byl omezen zákonem), to mu bylo 49 let. A Viliam Široký měl 50 let, když se stejné funkce chopil v roce 1953. Oldřich Černík, jenž se stal premiérem v době politického uvolnění na jaře roku 1968 (Pražské jaro), měl 46 let. A ve stejném věku se stal v roce 1970 předsedou vlády i první normalizační federální československý premiér Lubomír Štrougal.
Čtěte také
I po revoluci vládli hlavně padesátiletí
Marián Čalfa vedl první polistopadovou československou vládu (od 10. prosince 1989) ve věku 43 let. Už zmiňovaný Jan Stráský byl posledním československým premiérem ve věku 51 let. Samostatná Česká republika se zrodila 1. ledna 1993 a jejím prvním předsedou vlády se stal Václav Klaus, tehdy mu bylo 51 let. Josef Tošovský začal šéfovat vládě ve věku 47 let, Miloš Zeman měl 52 roků, Vladimír Špidla 51 let, Jiří Paroubek 53, Mirek Topolánek 50 a Petr Nečas dokonce jen 45 let. Ještě mladší byl Bohuslav Sobotka, který se vlády nad Strakovou akademií i zbytkem Česka ujal ve věku 42 let.
Předposlední předseda vlády Petr Fiala průměrnou padesátku mírně překročil, a když se v listopadu 2021 stal premiérem, bylo mu 57 let. Andrej Babiš nicméně přepsal všechny dosavadní rekordy a je nejstarším premiérem v historii samostatné republiky. A prvním sedmdesátníkem v tomto úřadu. Na aktuální evropské politické mapě má pak nový šéf českého kabinetu řadu mladších kolegyň a kolegů, ale najde si i několik předsedů vlád v přibližně Babišově věku.
Jednání disentu s komunistickou mocí 26. listopadu 1989: V. Havel(vlevo), Martin Mejstřík(v zákrytu), Petr Čepek, Václav Klaus, Alexandr Vondra, Michal Horáček a Michael Kocáb. Zprava Marián Čalfa, Ladislav Adamec, Bohuslav Kučera Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Evropské srovnání
Italská premiérka Giorgia Meloniová letos v lednu oslavila 48. narozeniny, premiérka Litvy Inga Ruginienė má 44 let a předseda švédské vlády Ulf Kristersson bude mít 29. prosince 62 roků. Maďarský premiér Viktor Orbán již slavil 62. narozeniny a premiér Velké Británie Keir Starmer má 63 let. Nejblíže se k věku Andreje Babiše blíží německý kancléř Friedrich Merz, který letos v listopadu slavil sedmdesátku.
Slovenský kolega Robert Fico je mladší, narodil se v září 1964, takže má 61 roků. Polský premiér Donald Tusk v dubnu slavil 68. narozeniny, rakouský kancléř Christian Stocker má 65 let, ale úřadující portugalský šéf vlády Luís Montenegro jen 52 let a premiérka Dánska Mette Frederiksenová pouze 48 roků.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zařaďte zpátečku Proti Motoristům na životním prostředí demonstrovali studenti po celé ČR..
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
