Domů Československo

Československo

Výpis příspěvků ke štítku „Československo“

Nejvyšší státní vyznamenání pro Kunderu? Podívejte se na jasná pro i proti

Ani letos prezident Petr Pavel nevyhověl přání některých poslanců a u příležitosti oslav 28. října nepropůjčil Milanu Kunderovi Řád Bílého lva, tedy nejvyšší státní vyznamenání. Jeden z nejvýznamnějších světových autorů 20. století, který zemřel před dvěma lety ve věku 94 let v Paříži, se tak „bude muset spokojit“ s medailí Za zásluhy prvního stupně, kterou mu ještě za jeho života v roce 1995 udělil tehdejší prezident Václav Havel. Proč jsou někteří politici přesvědčeni, že by Kunderovi více slušel Řád Bílého lva? A jak argumentují ti, kteří s takovými postoji nesouhlasí?

Dokázali sloužit něčemu vyššímu než sami sobě. Prezident vyznamenal 48 lidí

Aktualizováno

Česko si připomnělo výročí vzniku samostatného československého státu. Došlo k němu 28. října 1918, kdy byl nový útvar vyhlášen. Historickou událost si od 9:00 nejvyšší ústavní činitelé, včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS), připomněli na Národním památníku na pražském Vítkově. Pavel v úterý povýšil do hodnosti generálporučíka ředitele Vojenského zpravodajství (VZ) Petra Bartovského, celkem povýšil osm mužů. Večer ve Vladislavském sále ocenil státními vyznamenáními 48 lidí.

Jak pejsek s kočičkou 28. října nesměli mávat aneb Střípky z dějin státní vlajky

Pejsek s kočičkou si naposledy zamávali československými vlaječkami v roce 1946. Posléze jim to zatrhli komunisté a znovu mohli praporky vytáhnout až v roce 1991. Se zakázanou pohádkou Josefa Čapka vlastně souvisí i peripetie spojené s historií současné státní vlajky. I ta se po vzniku Československa v roce 1918 rodila těžce a poprvé zavlála až o dva roky později. Za války ji nahradil protektorátní prapor a v roce 1993 se československá vlajka proměnila v českou, což Slováci nesli nelibě a dokonce přišli s žádostí o odškodnění ve výši 50 miliard korun.

Podzemní univerzita v komunistickém Československu: Výstava v Brně ukáže její činnost

Bylo to dobrodružství, které mělo hluboký smysl, vzpomínají zahraniční aktéři na činnost podzemní univerzity v komunistickém Československu. I přes značná rizika přednášeli v bytových seminářích, zprostředkovávali kontakt mezi intelektuály z obou stran železné opony a pomáhali dostat do nesvobodné země knihy či počítače a tiskárny. Do Brna se někteří vrátili díky nové výstavě o činnosti brněnské podzemní univerzity v 80. letech.

Unikátní záběry po výbuchu benzenu v Hustopečích. Obří sloupec dýmu pohltil vše během vteřin

Pořadu Spáleniště... příběhy hasičů se podařilo sehnat unikátní záběry od rybářů, kteří měli zaparkovaná auta v bezprostřední blízkosti ekologické katastrofy. Na záběrech je vidět, jak spěchají ke svým strojům, a jen kousek od nich už se odehrává ohnivé peklo. Právě o zásahu v Hustopečích nad Bečvou si moderátoři pořadu povídali hned se dvěma hasiči, kteří byli u celého zásahu.

Vraťte nám naše území, žádá Polsko po Česku. Situaci chce řešit hned po volbách

Polská vláda hodlá po parlamentních volbách v Česku obnovit úsilí o vyřešení takzvaného územního dluhu České republiky. Chce tak získat zpět území o rozloze 368 hektarů, které Česku připadlo při úpravě hranice v roce 1958, informoval polský server Fakt. „Plánuje se obnovení polsko-českých konzultací na expertní úrovni. Cílem bude představit stanoviska stran k řešení českého územního dluhu a především získat od české strany podrobné informace o důvodech odstoupení od dohod z roku 2015,“ zjistil Fakt na polském ministerstvu zahraničí.

Praha zaplatí stálou expozici v Muzeu paměti XX. století. Město investuje desítky milionů

Pražský magistrát přidá Muzeu paměti XX. století 21 milionů korun na vybudování stálé expozice a dalšího vybavení v Domě pážat na Hradčanech, ve kterém bude organizace po dokončení rekonstrukce sídlit. Dosud bylo na expozici v rozpočtu určeno 11,5 milionu, celkem tak muzeum získá 32,5 milionu korun. V pondělí o tom rozhodli radní. Muzeum paměti XX. století je zapsaný ústav, jehož zakladatelem je hlavní město a jehož úkolem je připomínat zločiny totalitních režimů v českých zemích.