Jaroslav Havelka ve svých 88 letech žije v Ženevě již přes půl století, a to velice aktivním a sociálně bohatým životem. Dlouhou dobu v Ženevě působil jako předseda místního spolku Beseda Slovan, který sdružuje švýcarské Čechy a pořádá pro ně různé kulturní i společenské akce. „Utekl jsem z Ruska, ne z Československa,“ vzpomíná.
Teprve v sobotu se podařilo uhasit hořící fabriku Flex v Mukačevu, na kterou Kreml poslal 21. srpna dvě rakety Kalibr s plochou dráhou letu. A zrovna tento ruský útok se České republiky dotkl hodně „důvěrně“, neboť mezi světovými válkami bylo Mukačevo součástí Československa. Od počátku okupace to bylo poprvé, co někdejší československá Podkarpatská Rus (nyní ukrajinská Zakarpatská oblast) zažila tak mohutné bombardování. Zraněno bylo 23 civilistů, někteří vážně.
Snahy ruského mocnáře Vladimira Putina získat pro sebe při jednání o konci války s Ukrajinou celý Donbas připomínají jiné obdobné uzmutí území. Před 2. světovou válkou toužil nacistický diktátor Německa Adolf Hitler po československém pohraničí – Sudetech. Oba autoritářští vládci slibovali, že pokud dostanou, co chtějí, tak dále nezaútočí. Stejně tak Donbas připomíná Sudety díky tomu, kdo jej obývá a co se na něm nachází.
Ve věku 78 let zemřela boxerská legenda Petr Sommer. V sedmdesátých letech minulého století se stal mistrem republiky, účastnil se evropských šampionátů a později trénoval. O jeho skonu informovala Česká boxerská asociace.
Smutná zpráva zasáhla slovenský hokej. Ve věku 60 let zemřel bývalý hokejový reprezentant Peter Veselovský. Na sociální síti Facebook o tom informoval jeho bývalý klub HC Košice, se kterým Veselovský získal mistrovský titul. Úspěšný byl i na reprezentační úrovni. Z mistrovství světa a olympijských her v roce 1992 si odvezl bronzové medaile.
Ve věku 82 let zemřel bývalý silniční motocyklový závodník Jaroslav Pták. Za svou kariéru vystřídal čtyři různé třídy a ke své profesi přivedl i svého syna, informoval web Speedway. „Prvně se mi roztřásla kolena,“ vzpomínal na svou první jízdu na motocyklu.
Co ve světě nejvíce vystihuje Čechy? Je to pivo, historická Praha či snad specifický smysl pro humor? Na tyto otázky hledají odpověď výzkumníci a autoři projektu, který si dává za cíl po vzoru Finska či Estonska oprášit značku Česka ve světě. Cílem je zvýšit povědomí o zemi a zároveň zajistit přísun investorů či turistů. Jak probíhá cesta za zviditelněním Česka?
Husité šli 6. července 1925 znovu do boje proti katolíkům. Tak to alespoň vnímal Vatikán, když ten den zavlála nad Pražským hradem velká bílá vlajka s rudým husitským kalichem. A kališnický prapor se třepotal i na Staroměstské radnici. Reakce Svatého stolce byla okamžitá, papežský nuncius Francesco Marmaggi si ještě tentýž den sbalil kufry a ve 22.30 hodin už na pražském hlavním nádraží nasedal do vlaku, kterým záhy opustil Československo.
Nevypočitatelné počasí se v létě před 100 lety nápadně podobalo tomu letošnímu. A když Češi v úmorných vedrech čekali na spásný déšť, tak 4. července 1925 udeřily vichry, kroupy a povodně v takové míře, že se lid spíše vyděsil. „Cirkus Františka Taubera byl do výše jednoho metru zatopen,“ informoval deník České slovo o tehdejším řádění živlů v pražské Libni. A v Libníkovicích na Královéhradecku vichřice ve stejný den vyvrátila 350 let starou Národní lípu. „Po prudkých vedrech prudké bouře,“ varoval vládní deník Československá republika i v polovině srpna, kdy si prudké změny počasí vyžádaly i lidské oběti, například při velké povodni ve Spáleném Poříčí. „Žijeme v období velmi kritických dnů, o nichž psal svého času český učenec prof. Zenker,“ dodaly noviny poněkud záhadně.
Rusko historicky ani nyní nemělo zájem útočit na Evropu, prohlásil europoslanec Ivan David (SPD) ve vysílání CNN Prima NEWS. „V srpnu 1968 okupovali svrchované Československo skřítci nebo šmoulové?“ reagoval sarkasticky na jeho slova europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). V kontextu okupace David zpochybnil svrchovanost ČSSR, podle něj zde byla sovětská vojska umístěna, „protože se hovořilo o ohrožení Západem“. Jeho slova kritizoval i český zástupce v europarlamentu Luděk Niedermayer (TOP 09).
Když Československo opouštělo Varšavskou smlouvu, varoval tehdejší sovětský ministr obrany Dmitrij Jazov, že „bude litovat“. Psal se rok 1991 a SSSR v té době už zvonil umíráček. Finální listiny byly podepsány v Praze a ministerstvo zahraničních věcí je při té příležitosti ukázalo médiím. Zajímavostí je, že tehdejší československý prezident Václav Havel oficiální rozpuštění Varšavské smlouvy podepsal perem, na němž byl symbol NATO.
Společně s Miladou Horákovou byl ráno 27. června 1950 popraven i 37letý Jan Buchal z Ostravy. „Buchal byl trošku poblázněný naivista, který psal zásadní revoluční prohlášení na všechny strany a vážně plánoval americký armádní výsadek v prostoru ostravského letiště. Vše dělal v dobré víře, ale spoustu lidí svou neopatrností přivedl do neštěstí,“ přemítá nad jeho osudem historik Petr Šimíček. V protikomunistických prohlášeních Buchal často míchal hrušky a jablka. Vyzýval Západ k vojenskému zásahu, ale zároveň ctil Lenina a používal ostře antisemitskou rétoriku.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
