Druhé vesmírné závody začínají. Češi mohou znovu stát mezi průkopníky nové éry
Když v roce 1957 obletěl Zemi první Sputnik, začala jedna z největších technologických bitev 20. století. Sovětský svaz a Spojené státy soupeřily o každý milník – první družici, prvního živého tvora ve vesmíru, prvního člověka na oběžné dráze i první přistání na Měsíci. Nešlo jen o rakety. Ve hře byla prestiž, politický vliv i technologická nadvláda.
Českoslovenští uprchlíci. Před 100 lety jich bylo 35 tisíc, za prací utíkali i na Tahiti
I Češi jsou národem uprchlíků a před 100 lety opustilo Československou republiku (ČSR) 35 440 vystěhovalců. Hitem léta 1926 bylo Tahiti. „Zájem o Tahiti je stále podněcován články v některých časopisech,“ uvedl v srpnu 1926 vládní deník Československá republika. Spojené státy totiž výrazně omezily kvótu pro uprchlíky z ČSR, takže Čechoslováci hledali nové cílové země, a to klidně až v Oceánii. V dalším pokračování seriálu Stoletý kurýr se dozvíte, jak čeští emigranti uspěli právě ve Francouzské Polynésii. Anebo spíše neuspěli?
Armádní letadlo spadlo také přesně před 100 lety. Nebeské havárie musel řešit Senát
„Letec se zabil, letadlo se rozbilo,“ informoval denní tisk o havárii z 23. července 1926, kdy se na prostějovské vojenské letiště zřítil armádní výzvědný dvouplošník Š 20. Tragická událost se stala přesně 100 let předtím, než ve čtvrtek 23. července 2026 spadl na Moravě armádní vrtulník, a tato havárie si rovněž vyžádala jednu oběť. O pádech vojenských letadel se záhy mluvilo i v československém Senátu a kritizován byl příliš velký počet obětí mezi armádními piloty. „V čele vojenských nehod stojí katastrofy letecké,“ stěžoval si senátor Jokl. Nová nepravidelná rubrika CNN Prima NEWS Stoletý kurýr připomíná, co se v Československu odehrávalo právě před 100 lety, ovšem zároveň události z roku 1926 porovnává s aktuálním děním podobného typu.
Nuly ani neuměl spočítat. Janda promluvil o honorářích a rivalitě s Gottem
Letos to bude 40 let, co zpěvák a hitmaker Dalibor Janda získal prvního Zlatého slavíka. V anketě popularity československých zpěváků kraloval ještě další následující dva roky. Jak na tu dobu vzpomíná, co se dělo v zákulisí a kolik tehdy činily jeho honoráře za koncerty a prodané desky? Nejen o tom promluvil pro web CNN Prima NEWS.
Jáchymovské peklo chrlilo uran pro Moskvu. Komunisté sem posílali tisíce muklů na smrt
Okolí Jáchymova nabízí kromě výhledů na Krušné hory i výrazné stopy temného příběhu. V 50. letech se zdejší krajina proměnila v rozsáhlý systém uranových dolů a pracovních táborů, kam komunisté zavírali své skutečné i domnělé odpůrce. Pro tisíce mužů se Jáchymovsko stalo místem ponížení, vyčerpání, nemocí a často i smrti. Jednotlivé části ponuré historie spojuje naučná stezka příznačně nazvaná Jáchymovské peklo.
Vysoké Mýto nabízí návštěvníkům nové lákadlo: Zrekonstruované technické muzeum plné unikátů
Vysoké Mýto patří mezi nejstarší a nejvýznamnější města Pardubického kraje, které založil král Přemysl Otakar II. I proto sem každoročně za památkami míří řada turistů. Od letošního dubna přibylo do seznamu míst, na nichž rozhodně stojí za to se zastavit, také nově zrekonstruované Krajské technické muzeum. To přibližuje návštěvníkům historii průmyslu, dopravy i techniky v Pardubickém kraji, stejně jako příběhy zdejších vynálezců a konstruktérů.
Se slzou v oku. Okupanti Československo opustili před 35 lety a pořád vzpomínají
Někdejší sovětští okupanti Československa každý den přidávají nové příspěvky na sociální sítě. Dojatě vzpomínají na posádky ve Vysokém Mýtě, Trutnově, Mladé Boleslavi, Olomouci i jiných místech. Invaze do Československa začala 21. srpna 1968, skončila 27. června 1991 odchodem posledního sovětského vojáka a 30. června 1991 se na oslavu odchodu sovětských vojsk po celém Československu rozezněly sirény a zvony. V době, kdy Kreml už 1585 dní okupuje Ukrajinu, ovšem nostalgie veteránů po vyklizených pozicích ve středu Evropy působí minimálně absurdně.
Historie MS: Mussolini si pojistil zlato, Čechoslováky nechal zranit. Ti přišli o tučné prémie
Ve finále mistrovství světa v roce 1934 na půdě Itálie zvítězila brutalita a rozkazy totalitního vůdce Benita Mussoliniho. Fotbal prohrál. Zápas o zlato mezi Itálií a Československem se odehrával přímo před zraky fašistického diktátora, a ten připouštěl jediný výsledek. Vítězství domácích. I za cenu podplacení švédského rozhodčího Eklinda, který Italům toleroval neuvěřitelně agresivní hru spojenou s mnoha zraněnými soupeři. A prohra 1:2 bolela i finančně, neboť podnikatel Jan A. Baťa slíbil za vítězství obrovskou sumu, která by každému hráči stačila na automobil značky Škoda Popular.