Domů Československo

Československo

Výpis příspěvků ke štítku „Československo“

Historik: V roce '89 chtěli lidé socialismus s lidskou tváří. Výhodu měli svazáci i zelináři

V roce 1989 si podle tehdejších výzkumů veřejného mínění přáli lidé socialismus s lidskou tváří. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to připomněl historik Miroslav Vaněk. Jedním z důvodů bylo negativní vykreslování kapitalismu. Za vítěze 17. listopadu '89 označil mladé svazáky, kteří zbohatli po zprivatizování majetků, ale také zelináře.

Nejvyšší státní vyznamenání pro Kunderu? Podívejte se na jasná pro i proti

Ani letos prezident Petr Pavel nevyhověl přání některých poslanců a u příležitosti oslav 28. října nepropůjčil Milanu Kunderovi Řád Bílého lva, tedy nejvyšší státní vyznamenání. Jeden z nejvýznamnějších světových autorů 20. století, který zemřel před dvěma lety ve věku 94 let v Paříži, se tak „bude muset spokojit“ s medailí Za zásluhy prvního stupně, kterou mu ještě za jeho života v roce 1995 udělil tehdejší prezident Václav Havel. Proč jsou někteří politici přesvědčeni, že by Kunderovi více slušel Řád Bílého lva? A jak argumentují ti, kteří s takovými postoji nesouhlasí?

Dokázali sloužit něčemu vyššímu než sami sobě. Prezident vyznamenal 48 lidí

Aktualizováno

Česko si připomnělo výročí vzniku samostatného československého státu. Došlo k němu 28. října 1918, kdy byl nový útvar vyhlášen. Historickou událost si od 9:00 nejvyšší ústavní činitelé, včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS), připomněli na Národním památníku na pražském Vítkově. Pavel v úterý povýšil do hodnosti generálporučíka ředitele Vojenského zpravodajství (VZ) Petra Bartovského, celkem povýšil osm mužů. Večer ve Vladislavském sále ocenil státními vyznamenáními 48 lidí.

Jak pejsek s kočičkou 28. října nesměli mávat aneb Střípky z dějin státní vlajky

Pejsek s kočičkou si naposledy zamávali československými vlaječkami v roce 1946. Posléze jim to zatrhli komunisté a znovu mohli praporky vytáhnout až v roce 1991. Se zakázanou pohádkou Josefa Čapka vlastně souvisí i peripetie spojené s historií současné státní vlajky. I ta se po vzniku Československa v roce 1918 rodila těžce a poprvé zavlála až o dva roky později. Za války ji nahradil protektorátní prapor a v roce 1993 se československá vlajka proměnila v českou, což Slováci nesli nelibě a dokonce přišli s žádostí o odškodnění ve výši 50 miliard korun.

Podzemní univerzita v komunistickém Československu: Výstava v Brně ukáže její činnost

Bylo to dobrodružství, které mělo hluboký smysl, vzpomínají zahraniční aktéři na činnost podzemní univerzity v komunistickém Československu. I přes značná rizika přednášeli v bytových seminářích, zprostředkovávali kontakt mezi intelektuály z obou stran železné opony a pomáhali dostat do nesvobodné země knihy či počítače a tiskárny. Do Brna se někteří vrátili díky nové výstavě o činnosti brněnské podzemní univerzity v 80. letech.

Unikátní záběry po výbuchu benzenu v Hustopečích. Obří sloupec dýmu pohltil vše během vteřin

Pořadu Spáleniště... příběhy hasičů se podařilo sehnat unikátní záběry od rybářů, kteří měli zaparkovaná auta v bezprostřední blízkosti ekologické katastrofy. Na záběrech je vidět, jak spěchají ke svým strojům, a jen kousek od nich už se odehrává ohnivé peklo. Právě o zásahu v Hustopečích nad Bečvou si moderátoři pořadu povídali hned se dvěma hasiči, kteří byli u celého zásahu.

Vraťte nám naše území, žádá Polsko po Česku. Situaci chce řešit hned po volbách

Polská vláda hodlá po parlamentních volbách v Česku obnovit úsilí o vyřešení takzvaného územního dluhu České republiky. Chce tak získat zpět území o rozloze 368 hektarů, které Česku připadlo při úpravě hranice v roce 1958, informoval polský server Fakt. „Plánuje se obnovení polsko-českých konzultací na expertní úrovni. Cílem bude představit stanoviska stran k řešení českého územního dluhu a především získat od české strany podrobné informace o důvodech odstoupení od dohod z roku 2015,“ zjistil Fakt na polském ministerstvu zahraničí.