Československo zabavilo Němcům majetek za 120 miliard. S bohatstvím ale odešli dělníci i elity
Sudetští Němci se po podpisu Mnichovské dohody doslova přes noc stali občany německé třetí říše se všemi výhodami, ale také důsledky, jako byla služba téměř milionu z nich v řadách wehrmachtu. O šest a půl roku později ale přinesl konec války německým obyvatelům Československa absolutní pohromu. Přišli o veškerý majetek a byli postupně odsunuti do Německa a Rakouska. Hodnotu majetku, který po nich zůstal, československý stát odhadl na 120 miliard tehdejších korun.
Čižinský spojil sudetské Němce s Palestinci. Takových srovnání se zdržme, nabádá historik
Sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně vnímá pražský zastupitel Prahy 1 Pavel Čižinský, který kandiduje do Senátu za stranu Levice, jako pozitivní. Odsun sudetských Němců Čižinský připodobnil k osudu palestinské populace. Proto prý požádal organizátory, aby odsoudili „izraelské vyhánění Palestinců“. Vysokoškolský pedagog Zbyněk Tarant ze Západočeské univerzity v Plzni uvedl pro CNN Prima NEWS, že podobná srovnání sahají až do dob Mnichovské dohody a že československý kontext využívají zastánci obou stran konfliktu. Tarant to považuje za nevhodné.
Legendární úkaz zmizí v Krkonoších již brzy. Podmínky jsou rekordně špatné
Sněhové pole známé jako Mapa republiky, které se každoročně na jaře rýsuje nad Modrým dolem ve východních Krkonoších, brzy roztaje. Letos je v lokalitě nejméně sněhu za dobu měření, řekl ČTK mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Ve středu pracovníci parku v lokalitě naměřili už jen 2,2 metru sněhu. Sněhové pole má rozlohu 850 metrů čtverečních. Ukazuje to podle mluvčího na skutečnost, že letošní zimní sezona byla, co do množství sněhu, podprůměrná.
Zemřel Josef Kůstka. Průkopník českého rocku a muzikant, který dal duši Blue Effect
Českou rockovou scénu v sobotu zasáhla smutná zpráva. Ve věku nedožitých 79 let zemřel Josef Kůstka, kytarista, baskytarista, zpěvák a houslista, jehož jméno je neodmyslitelně spojené s počátky českého rocku. Fanoušci i kolegové na něj vzpomínají jako na mimořádného muzikanta, který do české hudby přinesl energii i poctivou radost z hraní.
Nástup vlajkonošů v krojích i slova o nové historické kapitole. Sudetoněmecký sjezd vrcholí
Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Později před návštěvníky vystoupili i šéf SdL Bernd Posselt a bavorský premiér Markus Söder. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. K odpůrcům sjezdu promluvil například expremiér Miloš Zeman.
KOMENTÁŘ: Brněnský dýchánek landsmanšaftu? Politické paradoxy a moralistní sebeukájení
Říká se, že politika je o symbolech. Je přitom docela paradoxní, že ti, kteří si na symboly v politice nejvíce potrpí, jsou zároveň ti samí, kteří nejvehementněji obhajují sraz takzvaných Sudetských Němců v Brně – což je akce, jež je právě z hlediska symboliky poměrně dost nešťastná. Vlastně stejně, jako je nešťastné jejich samotné pojmenování, které je bytostně spjato s nacistickým režimem.
Temná stránka Beneše: Socialista, který zakázal pravicové strany a umetl cestu Gottwaldovi
Před 80 lety v Československu vrcholila kampaň před klíčovými volbami, které jsou dodnes často označovány jako ty „poslední svobodné“. Toto tvrzení je nicméně pravdě na tisíce mil vzdálené. Vždyť jak lze označit volby jako svobodné, když byla zakázána kandidatura pravicových stran a do kampaně se vměšoval Sovětský svaz, který výrazně dopomohl k vítězství KSČ? Nezanedbatelnou část viny na tom nese Edvard Beneš – možná nejrozporuplnější osobnost novodobé české historie.
Sudetoněmecký sjezd poprvé v Česku: Benešovy dekrety v programu spolku nejsou, folklor ano
Rozhodnutí sudetoněmeckého landsmanšaftu využít pozvání brněnské organizace Meeting Brno a uspořádat ve dnech 22.-25. května 2026 tradiční sudetoněmecký sjezd právě v moravské metropoli vyvolalo v české společnosti hlasitou odezvu. Znovu se mluví o odškodnění a Benešových dekretech, které zbavily sudetské Němce majetku a občanství. Jak se k těmto tématům v minulosti stavěl landsmanšaft a co o nich v jeho programu najdeme dnes?
S Benešovými dekrety nesouhlasím, říká Posselt. Na sjezdu sudetských Němců o nich mluvit nebude
Předák sudetských Němců Bernd Posselt nebude ve svém projevu na brněnském sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) mluvit o Benešových dekretech, i když s nimi nesouhlasí, protože jsou podle něj postaveny na kolektivní vině. Posselt to řekl v rozhovoru pro úterní deník MF Dnes. Sudetoněmecký sjezd se uskuteční od 22. do 25. května v Brně, bude poprvé v Česku, a to jako součást festivalu Meeting Brno. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů ale navrhla Poslanecké sněmovně usnesení, ve kterém chce, aby s pořádáním sjezdu sudetských Němců v Česku nesouhlasila. O usnesení se bude po přerušení znovu jednat ve čtvrtek.
