Československo

Historik Pavel Kosatík má pro Slovensko slabost, těsně před Vánoci mu vyšla nová kniha mapující 30 let samostatnosti této podtatranské země. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS vysvětluje, proč jsou Slováci tři dekády po rozdělení federace tak jiní. Jak to, že ve válce z velké části přejí Rusku? Jaký dopad na ně má dodnes mečiarismus a proč jich o tolik víc věří na fake news a volí neonacisty?

Jednou z vyšetřovacích verzí vraždy v kostele, při které přišel o život osmnáctiletý varhaník, stále zůstává i ta, že motivem mohlo být vlastní obohacení. Takové krádeže přitom v Česku nejsou neobvyklé. V porovnání se sousedními zeměmi patříme v počtu vykradených církevních budov mezi špičku. Ani zkušení kriminalisté ale nepamatují, že by vloupání do kostela skončilo vraždou.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se zabývá případem plachty s českou a ukrajinskou vlajkou spolu s portrétem ruského prezidenta Vladimira Putina ve vaku na mrtvoly, která byla koncem října vyvěšena na budově ministerstva vnitra v Praze. Mluvčí centrály Jaroslav Ibehej řekl České televizi (ČT), že útvar dostal oznámení, které v současnosti vyhodnocuje. Vyobrazení s vlajkami a Putinem se na sídle ministerstva objevilo u příležitosti státního svátku 28. října. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vyvěšení díla hájil.

Nejdéle sloužící poslanec v polistopadové historii Marek Benda (ODS) vzpomíná, jak s úlevou přijal, když československý parlament 25. listopadu 1992 schválil zákon o zániku České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR). „Báli jsme se vyvolání vzájemné nenávisti a jugoslávského vývoje,“ vzpomíná Benda třicet let poté pro CNN Prima NEWS. Vždyť rakouský list Die Presse v předvečer hlasování varoval: „Československu hrozí druhá Jugoslávie.“

Většina někdejších členů Komunistické strany Československa (KSČ) dnes vstup do strany bagatelizuje jako formalitu. Opak byl pravdou, zrovna 17. listopadu si je to dobré připomenout. „KSČ byla výběrovou organizací, a ta mezi sebe hned tak každého nepouštěla,“ vysvětluje archivář Antonín Barcuch. Stejnou cestu do lůna KSČ absolvovali za normalizace i dnešní prezidentští kandidáti Andrej Babiš a Petr Pavel. Jak takový typický proces přijímání do strany probíhal?

Na sklonku léta 1947 prosadil kabinet komunistického premiéra Klementa Gottwalda milionářskou daň. Nyní pravostředová koaliční vláda Petra Fialy (ODS) zavádí válečnou daň (windfall tax). Na podobnost obou dávek, které zdaňují mimořádné zisky, se redakce CNN Prima NEWS zeptala odborníků. „Obě daně byly uvaleny v situaci mimořádných ekonomických obtíží,“ porovnává historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

Původní zpěvák skotské rockové kapely Nazareth Dan McCafferty zemřel, bylo mu 76 let. Na Facebooku o tom informoval jeho někdejší kolega z kapely, baskytarista Pete Agnew, neuvedl žádné podrobnosti. McCafferty ze skupiny kvůli zdravotním potížím odešel v roce 2013.

Při oficiálním oznámení vstupu do boje o Hrad expremiér Andrej Babiš (ANO) prohlašoval, že chce být prezidentem všech a vést pozitivní kampaň. Političtí komentátoři Miroslav Korecký a Ondřej Leinert se však shodují, že se Babiš starých zvyků nezbaví. Doplnili, že společnost šéf hnutí ANO nesjednotí.

Češi touží mít všechno extra. A tak zatímco skoro celá Evropa ctí 1. listopad jako státní svátek Všech svatých a lidé volný den věnují návštěvě hřbitovů, našinci zařezávají v rachotě. Čím jsme si to zasloužili?

Na budově ministerstva vnitra se v souvislosti se státním svátkem objevila vlajka Česka a Ukrajiny doplněná o podobiznu ruského prezidenta Vladimira Putina ve vaku na mrtvoly. O happening se postaral sám šéf resortu Vít Rakušan (STAN), ačkoliv myšlenka prý nebyla jeho. Marketingový expert Daniel Köppl považuje nápad za „hloupý“ a poukazuje na to, že ministr vnitra využívá strachu lidí. Rakušanovy vlajky si nevyhnutelně všimli i Rusové.

Experti ve studiu CNN Prima NEWS při příležitosti vzniku samostatné Československé republiky rozebírali, jakou roli hráli českoslovenští a čeští prezidenti v minulosti a jakou funkci mají dnes. Historik Michal Macháček a ředitel Občanského institutu Roman Joch se shodli, že Tomáš Garrigue Masaryk vystupoval jako monarcha, čímž ovlivnil všechny další vládce včetně Miloše Zemana.

Česko si 28. října připomnělo 104. výročí vzniku samostatné republiky, a tak se v Praze a řadě jiných měst uskutečnily tradiční pietní akce. Prezident Miloš Zeman jmenoval nové generály a udělil státní vyznamenání. V centru Prahy a Brna se zároveň uskutečnily protivládní demonstrace. Na tu v hlavním městě dorazily nižší desítky tisíc. Akce se neobešla bez strkanic, musela zasahovat policie. Zásadní události celého dne najdete níže v on-line přehledu, kde jsme dění sledovali minutu po minutě.