Československo

Co ve světě nejvíce vystihuje Čechy? Je to pivo, historická Praha či snad specifický smysl pro humor? Na tyto otázky hledají odpověď výzkumníci a autoři projektu, který si dává za cíl po vzoru Finska či Estonska oprášit značku Česka ve světě. Cílem je zvýšit povědomí o zemi a zároveň zajistit přísun investorů či turistů. Jak probíhá cesta za zviditelněním Česka?

Husité šli 6. července 1925 znovu do boje proti katolíkům. Tak to alespoň vnímal Vatikán, když ten den zavlála nad Pražským hradem velká bílá vlajka s rudým husitským kalichem. A kališnický prapor se třepotal i na Staroměstské radnici. Reakce Svatého stolce byla okamžitá, papežský nuncius Francesco Marmaggi si ještě tentýž den sbalil kufry a ve 22.30 hodin už na pražském hlavním nádraží nasedal do vlaku, kterým záhy opustil Československo.

Nevypočitatelné počasí se v létě před 100 lety nápadně podobalo tomu letošnímu. A když Češi v úmorných vedrech čekali na spásný déšť, tak 4. července 1925 udeřily vichry, kroupy a povodně v takové míře, že se lid spíše vyděsil. „Cirkus Františka Taubera byl do výše jednoho metru zatopen,“ informoval deník České slovo o tehdejším řádění živlů v pražské Libni. A v Libníkovicích na Královéhradecku vichřice ve stejný den vyvrátila 350 let starou Národní lípu. „Po prudkých vedrech prudké bouře,“ varoval vládní deník Československá republika i v polovině srpna, kdy si prudké změny počasí vyžádaly i lidské oběti, například při velké povodni ve Spáleném Poříčí. „Žijeme v období velmi kritických dnů, o nichž psal svého času český učenec prof. Zenker,“ dodaly noviny poněkud záhadně.

Rusko historicky ani nyní nemělo zájem útočit na Evropu, prohlásil europoslanec Ivan David (SPD) ve vysílání CNN Prima NEWS. „V srpnu 1968 okupovali svrchované Československo skřítci nebo šmoulové?“ reagoval sarkasticky na jeho slova europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). V kontextu okupace David zpochybnil svrchovanost ČSSR, podle něj zde byla sovětská vojska umístěna, „protože se hovořilo o ohrožení Západem“. Jeho slova kritizoval i český zástupce v europarlamentu Luděk Niedermayer (TOP 09).

Když Československo opouštělo Varšavskou smlouvu, varoval tehdejší sovětský ministr obrany Dmitrij Jazov, že „bude litovat“. Psal se rok 1991 a SSSR v té době už zvonil umíráček. Finální listiny byly podepsány v Praze a ministerstvo zahraničních věcí je při té příležitosti ukázalo médiím. Zajímavostí je, že tehdejší československý prezident Václav Havel oficiální rozpuštění Varšavské smlouvy podepsal perem, na němž byl symbol NATO.

Společně s Miladou Horákovou byl ráno 27. června 1950 popraven i 37letý Jan Buchal z Ostravy. „Buchal byl trošku poblázněný naivista, který psal zásadní revoluční prohlášení na všechny strany a vážně plánoval americký armádní výsadek v prostoru ostravského letiště. Vše dělal v dobré víře, ale spoustu lidí svou neopatrností přivedl do neštěstí,“ přemítá nad jeho osudem historik Petr Šimíček. V protikomunistických prohlášeních Buchal často míchal hrušky a jablka. Vyzýval Západ k vojenskému zásahu, ale zároveň ctil Lenina a používal ostře antisemitskou rétoriku.

Známý český reportážní fotograf Václav Toužimský v pátek 13. června zemřel ve věku 90 let. Známý je jeho snímek ze sovětské okupace z roku 1968, kdy tank ničí podloubí domu na libereckém náměstí. O rok později mu snímky zabavili příslušníci StB. Po sametové revoluci získal několik ocenění.

Prezident Edvard Beneš nesl politickou zodpovědnost za nástup komunistického režimu v Československu. To je hlavní poselství pamětní desky, kterou nyní skupina politiků, právníků, historiků či publicistů žádá umístit k Benešově soše na Loretánském náměstí v Praze. Jejich návrh vyvolal řadu polemik. Kritizuje ho třeba historik Jan B. Uhlíř, který CNN Prima NEWS poskytl rozhovor.

České Budějovice chtějí udělit Cenu města za loňský rok herci a režisérovi Jiřímu Mádlovi. Pokud návrh městské rady schválí zastupitelé, předá radnice Mádlovi cenu v září. Po pondělním zasedání městské rady to řekla českobudějovická primátorka Dagmar Škodová Parmová (ODS).

Ve věku 92 let zemřel veterinář Jiří Rajman. Byl nejstarším veterinářem v zemi, který stále léčil. Ačkoliv jeho specialitou byla léčba koní – ještě loni nechyběl ani na Velké pardubické – do povědomí veřejnosti se před lety dostal díky unikátnímu zákroku: jako první v Československu operoval slona.

Jak vidí budoucnost Evropy i celého světa hvězda CNN, ekonomický novinář Richard Quest, šéf České národní banky Aleš Michl či bývalý prezident Václav Klaus? A jaké jsou odpovědi na pět klíčových otázek týkajících se budoucnosti hospodářství Česka? Zamýšlí se nad nimi pět renomovaných ekonomů. Nejen to najdete v novém vydání magazínu CNN Prima NEWS, v němž jsme si tentokrát položili otázku: Čeká nás bída, nebo blahobyt?

Slovensko o víkendu přišlo o legendu bratislavských diskoték. V sobotu zemřel Fero Labuda, který patřil mezi průkopníky klubové hudby v Československu. Známému dýdžejovi bylo 74 let. O jeho úmrtí informoval web Regiony.sk.