Československo

V noci na čtvrtek zemřel brněnský historik Jiří Pernes, bylo mu 76 let. Informaci potvrdil mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot. Pernes se dlouhodobě zabýval moderními a soudobými dějinami střední Evropy, Československa a speciálně i Moravy. Jeho práce se týkala například pozdního období habsburské monarchie a Rakouska-Uherska a osobnostmi z habsburského rodu, soustředil se také na dějiny Československa 50. a 60. let minulého století.

On je obvykle ten, kdo nejméně mluví a nejvíce naslouchá, a to je velmi slibné, řekl o nově zvoleném papežovi Lvu XIV. kardinál a kanadský římskokatolický duchovní Michael Czerny. On sám má kořeny v Československu a ve Vatikánu byl poradcem pro migraci. Podotkl také, že by se u papeže nemělo sledovat, co udělá během prvních 100 dnů, jako tomu bývá například u politiků.

Sláva velikému Stalinovi, učiteli pracujících celého světa a nejlepšímu příteli našeho lidu! Tak znělo jedno ze 46 hesel, které Komunistická strana Československa (KSČ) doporučila do prvomájových průvodů v roce 1950. V roce 1955 už to bylo 78 hesel a poslední z nich znělo: Kupředu za vítězství socialismu v naší vlasti! Seznamy pravidelně tiskl ústřední deník KSČ Rudé právo.

Sejdeme se na Stalinu. Věta, kterou si i dnes mladí Pražané říkají, pokud si chtějí dát sraz v okolí letenského metronomu. Dříve totiž na tomto místě stál obrovský pomník sovětského diktátora a masového vraha Josifa Stalina. Dostavěn a odhalen byl přesně před 70 lety. Tehdy šlo o největší skupinové sousoší v Evropě, kvůli němuž komunisté zbourali stadion fotbalové Slavie. Stavba, které se posměšně přezdívalo „fronta na maso“ či „tlačenice“, vydržela na Letné jen sedm let. Po odsouzení Stalinova kultu osobnosti se žulové monstrum přestalo líbit i komunistům. Pomník nechali odstřelit v roce 1962.

V neděli náhle zemřel bývalý slovenský reprezentant a hráč stolního tenisu Roland Vími. Bylo mu pouhých 55 let. Informoval o tom Slovenský olympijský tým na svých webových stránkách.

„Moje žena je v tuto chvíli v krytu, na Kyjev padají drony a rakety. Ve středu Evropy je ale pořád hodně lidí ochotno nějak obhajovat Putina,“ zlobí se 65letý ukrajinský televizní publicista Volodymyr Gucul při návštěvě Brna. Na Ukrajině se dobře ví o proruských náladách ve střední Evropě. „Nějakým způsobem mě to uráží. Zatímco v naší zemi umírají při ruských útocích i děti, tady se část společnosti o válku na Ukrajině vůbec nezajímá,“ říká.

Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) ve vysílání CNN Prima NEWS zopakovala, že naši zemi osvobodili v roce 1945 Američané. „Američané, ti nás skutečně osvobodili. Rusko to rozhodně nebylo,“ reagovala v diskusi s europoslankyní Kateřinou Konečnou (KSČM). Nerudová se tímto způsobem vyjádřila už podruhé.

Oscarový nominant a průkopník animace Paul Fierlinger, známý svými nezapomenutelnými příspěvky pro dětské pořady jako Sezame, otevři se, zemřel 4. dubna ve svém domově v Pensylvánii ve věku 89 let. Svět se o jeho odchodu dozvěděl až nyní. Příčina smrti nebyla zveřejněna.

CNN Prima NEWS sledovala osudy Josefa Bialase (1927-2025) z Hlučína téměř pět let. S veteránem jsme se měli znovu potkat počátkem května, v té době už ale bude odpočívat na místním hřbitově. „Byl to poslední veterán wehrmachtu minimálně na Hlučínsku, což je specifický region, kde všichni muži v branném věku museli narukovat do německé armády. Po válce zde ale prakticky nedošlo k odsunu,“ vysvětluje historik Jiří Neminář. A zřejmě šlo i o posledního veterána německé armády s trvalým bydlištěm na území dnešního Česka. „Je mi líto, jak zemřel. Nedávno přišel o psa, a pak mu v noci shoří barák,“ přemítá historik.

Ve věku 84 let zemřel slovenský sportovec Jozef Syrový. Věnoval se vodnímu motorismu, jeho život byl neoddělitelně spjat s rychlými loděmi a adrenalinem. Během své kariéry získal 21 zlatých medailí z domácích i zahraničních závodů, informoval v sobotu web Zoznam.sk.

Blízcí spisovatele Jaroslava Čejky oznámili, že ve věku 81 let zemřel. Poslední rozloučení bylo naplánováno na 1. dubna v pražském strašnickém krematoriu. Tam se však spisovatel ukázal živý. O drsném aprílovém žertíku informoval na svém Facebooku.

Opilí muži a rudé karafiáty – to je obraz, který si mnozí spojují s oslavami Mezinárodního dne žen (MDŽ) za socialismu. Tento svátek, původně zamýšlený jako připomínka boje za ženská práva, se pod komunistickým režimem změnil v nástroj šíření ideologie. Jak probíhaly tehdejší oslavy a jak se tento den v průběhu času proměňoval?