
Domácí
Zahraničí
USA
Byznys
Sport
Auto
Československo
Výpis příspěvků ke štítku „Československo“

Rekordní mráz z roku 1929: Minus 42 a čtyři metry sněhu. Policajtům u nás praskaly obušky
Přinese současná vlna takzvaných ledových dnů pokoření národního mrazového rekordu z roku 1929? Na stanici Státního ústavu meteorologického v Litvínovicích u Českých Budějovic naměřil tehdy profesor Jaroslav Maňák minus 42,2 stupně Celsia. A zhruba ve stejnou chvíli v blízké Stropnici u Římova zmrzl vsedě u stolu jistý Tomáš Kubala. „Byl sousedy nalezen tak zmrzlý, že tvořil ledový rampouch,“ napsaly Lidové noviny.

České republice už je 28 let, nostalgici budují Muzeum Československa
Československo zaniklo v první vteřině 1. ledna 1993. Pro Mariana Hrabovského a Tomáše Sulka z Osoblahy na Krnovsku je to zásadní přelom, o předměty vyrobené po tomto datu se nezajímají. Už šestý rok totiž budují Muzeum Československa. „Rozhodně neoslavujeme socialismus, je to především o nostalgii,“ vysvětluje Sulek a ukazuje magnetofon Sonet duo, státní znak s rudou hvězdou či uniformy vojáků Československé lidové armády.

Ještě na silvestra 1960 se řidiči směli posilnit alkoholem. Zákaz platí 60 let
Až do 1. ledna 1961 byl nějaký ten půllitr piva běžnou součástí silničního provozu v tehdejším Československu. Změnila to až nová vyhláška, v níž bylo řečeno: „Řidiči je zakázáno požívání alkoholických nápojů (lihoviny, víno, pivo i jiné nápoje obsahující více než 0,75 objemových procent alkoholu) před jízdou i během jízdy.“

Lančmít, krevní tučnice a Bušek z Velhartic. Vzpomínáte na normalizační lahůdky?
Lančmít, mléko v sáčku, víno Bušek z Velhartic, konzerva s nápisem Krevní tučnice a UHO neboli univerzální hnědá omáčka. K normalizaci nepatří jen Gustáv Husák a šedivé bezčasí, ale i řada gastronomických specialit, na které buď nostalgicky vzpomínáme, nebo jsme naopak co nejrychleji zapomněli. Historik životního stylu Martin Franc napsal o českém stravování v 60.–80. letech knihu Retrojídlo. Zmiňuje v ní třeba fakt, že od revoluce jíme méně knedlíků a masa.

Mikrovlnka, robertek a Černí baroni aneb Bizarní hity Vánoc roku 1990
K největším vánočním přáním před třiceti lety patřila mikrovlnná trouba dovezená z Německa za 599 marek. A z domácí produkce to byl třeba dříve zakázaný román Černí baroni, který v roce 1990 vyšel v ohromujícím nákladu 300 tisíc kusů. Dechberoucí novinkou byl i vibrátor čili robertek, ten ale patřil spíš na předvánoční večírky jako dáreček z hecu.

Rozbrečela jsem se jen jednou, vzpomínala Kamila Moučková na 21. srpen 1968
Televizní a rozhlasová hlasatelka Kamila Moučková jako první ohlásila z obrazovky někdejší Československé televize invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V archivním rozhovoru televize Prima z roku 2018 vzpomínala na své zkušenosti z roku 1968. Mluvila i o aktuální politice, když kritizovala prezidenta Miloše Zemana či premiéra Andreje Babiše. Kamila Moučková zemřela v úterý ve věku 92 let.

Havel byl mým vzorem, vzpomíná Obama. Klause srovnává s Erdoganem
Někdejší americký prezident Barack Obama byl za svých studentských let ohromen a inspirován protesty během takzvané sametové revoluce v Československu, jež pro něj byla hnutím, v nějž věřil a chtěl být jeho součástí. Obama to uvádí v prvním svazku svých pamětí, který se dnes dostal do prodeje. Československého a českého prezidenta Václava Havla v knize označuje za jeden ze svých vzorů, zatímco o jeho nástupci Václavu Klausovi píše, že u něj posílil obavy o odolnost demokratických hodnot ve střední Evropě.

Československo by nevzniklo, nebýt legionářů, říká americký historik McNamara
Knížka Velký sen dvou malých národů letos konečně vyšla i v Česku. Autor knihy Kevin J. McNamara, který byl hostem pořadu 360 Pavlíny Wolfové na televizi CNN Prima NEWS, popisuje příběh československých legionářů za první světové války. Podle amerického historika by bez legionářů samostatné Československo nemohlo nikdy vzniknout.

Stovka s Gottwaldem aneb Jak jsme prožili poslední týden před sametovou revolucí
Jak Češi a Slováci prožili týden od 10. do 17. listopadu 1989? Ve výplatních sáčcích třeba nacházeli zbrusu nové stokoruny s portrétem diktátora Klementa Gottwalda. A zároveň hltali zprávy o pádu komunismu ve východním Německu (NDR) a Bulharsku. Téměř nikdo ale nepočítal s tím, že revoluce v několika málo dnech vkročí i do Československa.

Zapomenutý hrdina. Jak zemřel Čech, který za války bojoval proti Japoncům?
Jan Beránek nasypal do dlaně hrst hlíny z druhé strany světa, v parku za Alexandřinou nemocnicí ji zvolna pustil k zemi. Právě tady, v dalekém Singapuru, roku 1942 zřejmě zahynul jeho prastrýc Silvestr Němec. Stejně jako ta hlína pocházel také z moravských Vémyslic, za války po boku místních bojoval proti japonským okupantům. Dlouho nebylo jasné, jak při tom přišel o život. Než se o tajemství zapomenutého českého hrdiny zjistilo víc, uplynulo skoro 80 let.

Nejhorší letecká nehoda u nás. Před 45 lety spadl letoun v pražském Suchdole
Nejhorší letecká nehoda na českém území. I tak je nazývána havárie jugoslávského letadla v pražském Suchdole, ke které došlo 30. října 1975. Dopravní neštěstí nepřežilo 75 československých turistů a čtyři členové posádky.

28. října 1918 byla zahájena i česká „kolonizace“ Slovenska. I za pomoci dělostřelců
Státní svátek připadající na 28. říjen není jen výročím vyhlášení Československé republiky, ale podle současných stoupenců dekolonizačního hnutí souvisí i se zahájením kolonizace Slovenska. Jisté je, že Slovensko museli Češi napřed vojensky dobýt, což se jim plně podařilo až v létě roku 1919.