Domů Československo

Československo

Výpis příspěvků ke štítku „Československo“

Babiš je nejstarší premiér od roku 1918. Gottwaldovi bylo 49, Klausovi 51 a Grossovi 34 let

Když se T. G. Masaryk stal v říjnu 1918 předsedou první prozatímní československé vlády, bylo mu 68 let. A i když se říkalo, že za komunismu vládli Československu „staří papaláši“, žádný tehdejší premiér nepřekročil ve funkci sedmdesátku. Nejdéle sloužící československý premiér Lubomír Štrougal řídil celkem 6 vlád, a když byl v roce 1988 naposledy jmenován předsedou kabinetu, bylo mu 63 let. Andrej Babiš, jehož prezident Petr Pavel jmenoval premiérem v úterý 9. prosince 2025, má 71 let. A stává se tak nejstarším předsedou vlády od roku 1918.

Češi, vraťte se už na Silvestra. I za války chceme turisty, prosí starosta ukrajinské Koločavy

Před ruskou okupací přijíždělo do ukrajinské Koločavy mnoho Čechů i na Silvestra, od jara je pak lákala karpatská příroda. Koločavu tak za posledních 35 let spatřily statisíce a možná i milion Čechů. „Letos v létě jsme tu měli 5 až 10 českých turistů, to je žalostně málo. Přitom se u nás války není třeba až tolik bát, i když obezřetnost je na místě. Ale potřebujeme vás,“ obrací se na Čechy tamní starosta Vasil Chudinec v obsáhlém rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Praha v bílém zajetí. Jak armáda válčila s 36 cm sněhu aneb Dějiny listopadových kalamit

Praha musela na boj se sněhem povolat 400 brigádníků, civilní obranu i armádu. Psal se 27. listopad 1969 a hlavní město bojovalo s 36 centimetrů vysokou vrstvou sněhu. Listopadové kalamity jsou přitom docela běžné, jenže přicházejí nepravidelně, takže pokaždé všechny překvapí. „První sněhová nadílka nedopadla dobře,“ konstatoval ústřední deník KSČ Rudé právo před 56 lety. Listopadové sněžení „nedopadlo dobře“ ani v roce 1961, 1962, 1971, 1978, 1997 nebo 2001.

Historik: V roce '89 chtěli lidé socialismus s lidskou tváří. Výhodu měli svazáci i zelináři

V roce 1989 si podle tehdejších výzkumů veřejného mínění přáli lidé socialismus s lidskou tváří. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to připomněl historik Miroslav Vaněk. Jedním z důvodů bylo negativní vykreslování kapitalismu. Za vítěze 17. listopadu '89 označil mladé svazáky, kteří zbohatli po zprivatizování majetků, ale také zelináře.

Nejvyšší státní vyznamenání pro Kunderu? Podívejte se na jasná pro i proti

Ani letos prezident Petr Pavel nevyhověl přání některých poslanců a u příležitosti oslav 28. října nepropůjčil Milanu Kunderovi Řád Bílého lva, tedy nejvyšší státní vyznamenání. Jeden z nejvýznamnějších světových autorů 20. století, který zemřel před dvěma lety ve věku 94 let v Paříži, se tak „bude muset spokojit“ s medailí Za zásluhy prvního stupně, kterou mu ještě za jeho života v roce 1995 udělil tehdejší prezident Václav Havel. Proč jsou někteří politici přesvědčeni, že by Kunderovi více slušel Řád Bílého lva? A jak argumentují ti, kteří s takovými postoji nesouhlasí?

Dokázali sloužit něčemu vyššímu než sami sobě. Prezident vyznamenal 48 lidí

Aktualizováno

Česko si připomnělo výročí vzniku samostatného československého státu. Došlo k němu 28. října 1918, kdy byl nový útvar vyhlášen. Historickou událost si od 9:00 nejvyšší ústavní činitelé, včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS), připomněli na Národním památníku na pražském Vítkově. Pavel v úterý povýšil do hodnosti generálporučíka ředitele Vojenského zpravodajství (VZ) Petra Bartovského, celkem povýšil osm mužů. Večer ve Vladislavském sále ocenil státními vyznamenáními 48 lidí.

Jak pejsek s kočičkou 28. října nesměli mávat aneb Střípky z dějin státní vlajky

Pejsek s kočičkou si naposledy zamávali československými vlaječkami v roce 1946. Posléze jim to zatrhli komunisté a znovu mohli praporky vytáhnout až v roce 1991. Se zakázanou pohádkou Josefa Čapka vlastně souvisí i peripetie spojené s historií současné státní vlajky. I ta se po vzniku Československa v roce 1918 rodila těžce a poprvé zavlála až o dva roky později. Za války ji nahradil protektorátní prapor a v roce 1993 se československá vlajka proměnila v českou, což Slováci nesli nelibě a dokonce přišli s žádostí o odškodnění ve výši 50 miliard korun.