Československo

Sametová revoluce v roce 1989 přinesla Československu pád komunistického režimu a vykročení k demokracii. Ačkoliv cesta k revoluci byla dlouhá a složitá, za definitivní zlom se považuje den, kdy byla násilně rozehnána velká demonstrace studentů. Průměrnému Čechovi dneška bylo tenkrát necelých deset let. Jak dobře si pamatujete tehdejší události?

Zhroucení komunistického režimu během sametové revoluce proběhlo už před 35 lety. Ačkoliv si revoluci spojujeme se 17. listopadem 1989, ve skutečnosti trvalo mnoho dní, než se komunisté opravdu vzdali moci. Pojďme si připomenout některé události roku 1989, které vedly k sametové revoluci.

Idea československého národa byla lež a oportunistický konstrukt, řekl filozof Václav Bělohradský v pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS. Části českých komunistů si podle svých slov trochu vážil jen v druhé polovině 60. let a v období pražského jara v roce 1968.

Prezident Petr Pavel u příležitosti oslav vzniku samostatného Československa předával státní vyznamenání. Hlava státu již dříve téhož dne vyrazila s premiérem Petrem Fialou (ODS) a dalšími představiteli státu k Národnímu památníku na pražském Vítkově, aby společně položili věnce u hrobu Neznámého vojína. Vše podstatné jsme sledovali v on-line reportáži.

Ve věku 60 let náhle zemřel prezident Českého svazu cyklistiky (ČSC) Petr Marek. Svaz vedl od ledna 2018, byl také duchovním otcem závodů na horských kolech. O jeho úmrtí informoval ČSC na svém webu.

Na internetu si hledal lidi, kteří chtěli spáchat sebevraždu, a nabízel jim pomoc: „Udělám to já sám, zabiju vás.” Několikrát se mu jeho záměr vyplnil. Naznačoval navíc, že některé své oběti snědl. Matej Čurko, slovenský údajný kanibal, prokazatelně zabil dvě ženy – policie ho ale podezřívá z minimálně další jedné, možná ale až třiceti vražd. Případ řeší další díl videopodcastu HLASY ZLOČINU.

Největší krádež v naší historii? Kdekdo by řekl půlmiliardového Františka Procházku, cynicky možná „harvardského” Viktora Koženého. Ale trojice Hudák, Špaček, Roubíček? Ta by nenapadla asi nikoho. Přitom právě tihle chlápci podnikli v devadesátkách možná největší krádež naší historie – v roce 1991 ukradli z národní galerie čtyři obrazy Pabla Picassa za 1,7 miliardy korun. Stačila jim k tomu jedna lavička. Příběh obří loupeže obrazů řeší další díl videopodcastu HLASY ZLOČINU.

V neděli zemřel bývalý československý olympijský reprezentant v běhu na lyžích Ján Michalko. Vrcholový sportovec později vyměnil lyže za dráhu policisty. Michalkovi bylo 76 let, informoval o tom web Sport24.

Bezpečnostní pásy dokáží v případě nehody předejít závažnějším zraněním cestujících a co víc, dokáží jim zachránit život. O to překvapivější může být, že existují výjimky, kdy je podle zákona nemusíte mít zapnuté. Platí to i pro těhotné ženy nebo třeba při couvání? To nám prozradilo tiskové oddělení Policie České republiky.

Poslední číslo tištěných Lidových novin (LN), které vyšlo tuto sobotu, otevírá 36 titulních stran z historie listu. Zachycují důležité historické momenty, které nejstarší tuzemský deník během 131 let od svého založení zaznamenal. Celkem 26 stran sobotního vydání obsahuje i tradiční přílohy Orientace a Relax. V elektronické podobě bude list pokračovat na adrese Lidovky.cz, kam bude i nadále přispívat část současných autorů. Sobotní příloha Orientace se stane od příštího týdne součástí tištěného deníku Mladá fronta Dnes, který rovněž vydává vydavatelství Mafra.

Vyděsilo ho vyprávění bratra, který se počátkem léta 1944 vrátil z ruské fronty, kde slovenské jednotky bojovaly po boku německé armády. „Brácha mi otevřel oči, když se doma svěřil, jak wehrmacht krutě likviduje civilisty. Na Krymu i jinde v tehdejším Sovětském svazu,“ vzpomíná pro CNN Prima NEWS 96letý František Orlovský, jeden z posledních žijících veteránů protinacistického Slovenského národního povstání, které vypuklo 29. srpna 1944. „A ty hrůzy, které jsem slyšel od bratra, byly jedním z důvodů, proč jsem se k povstání přidal už v šestnácti letech.“ Za komunismu pak Orlovský v uniformě Československé lidové armády velel dělostřelcům na hranicích s Německem. „Střežil jsem republiku proti Američanům,“ říká.