Československo

Policie pátrá po osmapadesátiletém Pavlu Zítkovi, který čelí obžalobě z trestného činu šíření poplašné zprávy a měl se před několika dny dostavit k okresnímu soudu v Chomutově. To však neučinil. Policie uvedla, že není ozbrojen ani netrpí nakažlivou nemocí. V minulosti Zítko kandidoval na prezidentský post, nepředložil ale dostatečný počet podpisů, třebaže sám tvrdil, že „zázrakem získal 50 tisíc hlasů za pouhých několik dní“. Vystupoval také proti koronavirovým opatřením, označuje se za „občana Československa“ a snažil se prodávat fény se zázračnými účinky.

První slovenskou hlavu státu si vybral německý nacistický vůdce Adolf Hitler v roce 1939. Jozef Tiso (ve funkci 1939 až 1945) se ovšem dopouštěl válečných zločinů a v roce 1947 skončil na popravišti. Prvním demokraticky zvoleným slovenským prezidentem se stal Michal Kováč (1993-1998), nicméně v „divokých devadesátkách“ musel čelit mafiánským praktikám, když tajné služby zorganizovaly únos jeho syna. Prvním slovenským prezidentem, který vzešel z přímých svobodných voleb, byl Rudolf Schuster (1999-2004). První ženou v roli slovenské prezidentky se stala Zuzana Čaputová (2019-2024), mandát jí vyprší v červnu.

Slováci budou v sobotu rozhodovat o hlavě státu. Kdo asi zvítězí v obci Svrčinovec, která je doslova přilepena na českou hraniční závoru, zjišťoval reportér CNN Prima NEWS. „Ficova vláda přinesla Slovensku stabilitu, Pellegriniho ale volit nebudu. Mír na Ukrajině vyjedná spíš Štefan Harabin,“ věří 58letý Jozef Kyzek, který provozuje směnárnu hned za hraničním přechodem na frekventovaném mezinárodním tahu E75 z Ostravy do Žiliny. Harabin totiž poklonkuje před Kremlem a vášnivě mluví o Ruské federaci jako o „superglobální velmoci“.

Dita Hrabánková a Kamila Fajtová. Dvě dívky, které se nikdy nepotkaly, od sebe bydlely stovky kilometrů. Jedna v Praze, druhá v Ostravě-Porubě. Přesto je nejspíše pojí stejný osud, stejný příběh, stejný vrah. „Tajemný“ chirurg – údajně vysoký, silný blonďák, který na začátku devadesátých let svou brutalitou děsil Československo. Další případ, který řeší videopodcast HLASY ZLOČINU.

Učebnice, historikové i politici považují za jeden z nejtragičtějších dnů v československých dějinách 15. březen 1939 – první den nacistické okupace. „Dovolil bych si polemizovat, protože jako jeden z nejdramatičtějších dnů našich moderních dějin vnímám už 14. březen 1939. Podobný den, který by byl nabit tolika událostmi a s tak fatálním dosahem, se zatím neopakoval,“ říká Jan B. Uhlíř, přední odborník na dějiny II. světové války a Protektorátu Čechy a Morava. A události staré 85 let v druhorepublikovém Česko-Slovensku podrobně rekapituluje pro CNN Prima NEWS.

Sice nikomu fyzicky neublížil, ale v české porevoluční společnosti napáchal svým obřím podvodem nenapravitelné škody. Viktor Kožený ekonomicky zvalchoval kapitalistickou svobodu. Největší polistopadový podvodník, který okradl Čechy o miliardy a dodnes se před trestem „schovává“ na Bahamách. V luxusní čtvrti měl za souseda třeba i Seana Conneryho, který mu nemohl přijít na jméno. Právě Viktora Koženého řeší další díl videopodcastu HLASY ZLOČINU.

S nejlepšími kamarády Pepou, Mírou a Vaškem máte vyrazit na výlet. Do batohu zabalíte kabanos, lahev Sklepmistra, trampský zpěvník a pečlivě naladíte kytaru. Celou dobu se těšíte na ten krásný okamžik, až si s přáteli sednete k ohni, chytnete se kolem ramen a všichni unisono zanotujete píseň „Když jsem byl mlád, bývala Ascalona nejhezčí osadou, jakou jsem znal“. Protože svornost je přece tak krásná věc. Je. Ale zahraniční politika se podle ní dělat nedá...

V lágrech na Jáchymovsku musel v padesátých letech těžit uran pro Sovětský svaz. A teď Rusko hrozí Evropě jaderným úderem. „Od časů Stalina se mnoho nezměnilo, protože komunismus neumřel, ta mrtvola pořád žije,“ říká 91letý Leo Žídek. Muž odsouzený v roce 1953 za velezradu na osm let, přitom pouze plánoval útěk přes železnou oponu. Náhlé úmrtí sovětského diktátora J. V. Stalina (5. března 1953) prožil ve vazební věznici. „S jeho koncem přišla naděje, že komunismus přece padne,“ vzpomíná. Nepadl.

Fotbalovou Slavii zasáhla smutná zpráva. Ve věku 73 let v neděli večer zemřel bývalý obránce Miroslav Pauřík. Fotbalový klub o tom informoval na svých webových stránkách. Za pražský celek z Edenu nastupoval v 70. a 80. letech, zejména na pozici pravého obránce. Čtyřikrát si zahrál také za reprezentaci Československa.

Lidstvo se po druhé světové válce nepoučilo, uvedla v rozhovoru pro stanici CNN Vera Schaufeldová. Třiadevadesátiletá Židovka je jedním z „Wintonových dětí“, z Protektorátu Čechy a Morava unikla před holokaustem jako mladá dívka do Velké Británie. Útok Hamásu na Izrael ze 7. října byl podle ní hrozný, reakce židovského státu je však podle ní příliš silná. Z utrpení v Gaze viní premiéra Benjamina Netanjahua a jeho vládu.

Ve věku 100 let zemřel 6. ledna veterán druhé světové války Vladimír Hrozný, svá poslední léta prožil v Brně. O úmrtí informoval vedoucí Spolku vojenské historie Renata Dan Urbánek. Poslední rozloučení se bude konat v sobotu od 13:00 v obřadní síni Nostalgie v Modřicích u Brna. Podle odboru pro válečné veterány ministerstva obrany v současné době žije 82 veteránů z druhé světové války, uvedl mluvčí ministerstva Karel Čapek.