Benzinky na suchu a hrozba prázdných obchodů. Praxe ukázala, že zastropování cen nefunguje
Výběr redakce
Zastropování cen a neustálé snižování daně z přidané hodnoty nebudou v době inflace fungovat. Tak znělo varování ekonomů, kteří upozorňovali na zastropování cen benzinu v Maďarsku nebo snižování DPH u potravin v Polsku. Obě země nyní mají s těmito kroky problémy. Stejný postup přitom chtěl i bývalý premiér a opoziční poslanec Andrej Babiš (ANO), který navrhl tyto postupy v rámci boje proti ekonomické krizi.
Maďarsko přistoupilo k zastropování u pohonných hmot už před rokem – maximální cena 95oktanového benzinu a nafty je stanovena na 480 forintů, tedy 29 korun. Objevují se však problémy v omezení dodávek pohonných hmot k některým maloobchodníkům. To se týká například společnosti MOL, která oznámila, že zastavuje dodávky pohonných hmot do desetiny čerpacích stanic v zemi.
Čtěte také
Problémy hlásí také Polsko, které je u Čechů v posledních měsících velmi oblíbené kvůli výhodným nákupům potravin. Tamní vláda totiž zavedla opatření proti zdražování, v rámci kterého dočasně snížila u vybraných produktů DPH na nulu. To se týká například plynu nebo právě potravin. Vláda však uvedla, že opatření zřejmě skončí s letošním rokem. Důvodem jsou vysoké náklady, které zatěžují polskou státní pokladnu.
Zcela přesně tím nastupuje negativní efekt, který je spojený s jakýmkoliv zastropováním cen. Před touto variantou varovala řada ekonomů, tedy že místo blahobytu a nižší ceny za benzin a naftu bude hrozit nedostatek a další problémy. „Samozřejmě je to tím, že jsou omezovány ceny. Zastropování cen bez dotace nákladů nad horní hranicí vždy vede k nedostatku. V Maďarsku jsme už viděli omezení typu několika litrů paliva na vůz a podobně,“ řekl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.
Zastropování hrozilo i Česku
Podle hlavního ekonoma BHS a poradce premiéra Štěpána Křečka se situace v Maďarsku ukazuje jako nejzákladnější model z ekonomie. „V momentě, kdy se zastropuje cena jakéhokoliv zboží na příliš nízké úrovni, tak je po zboží vyšší poptávka než za standardní ceny. To pak vede k nedostatku. To přesně potkává Maďary u čerpacích stanic,“ řekl pro CNN Prima NEWS Křeček.
V minulosti přitom předseda hnutí ANO Andrej Babiš požadoval, aby se zrušilo DPH na potraviny a zastropovaly se ceny bezninu a nafty na 36 korunách za litr. Babiš to považoval za krok proti ekonomické krizi, a to spolu se zvýšením důchodů o šest tisíc korun nebo s navýšením rodičovské.
Maďarský a polský scénář by se tak mohl opakovat po zásahu opozice do probíhající krize i v tuzemsku. Podle Křečka se navíc polská vláda bude potýkat s tím, že bude muset najít vhodnou dobu pro zrušení svých opatření. „Přijdete totiž na to, že nikdy není vhodné opustit nižší DPH. V momentě, kdy k tomu dojde, tak vysoká inflace vystřelí ještě výš,“ řekl dále Křeček.
Ačkoliv takováto opatření nejprve mohou vypadat líbivě, mají svou odvrácenou stranu. „A to se začíná projevovat. Ať už nedostatkem, problémy ve státním rozpočtu nebo pouhým odsunutím inflace o nějaký čas,“ dodal hlavní ekonom BHS.
Čtěte také
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022. (Ladislav.Sustr@iprima.cz)
