Velká bitva je tu! Český boxerský šampion Vasil Ducár bude v pátek 16. června na akci The Ring bojovat v pražské hale Královka o tituly s tvrďákem Viktorem Trushem z Ukrajiny. Jde o bijce, jenž si všech osm vítězství v profi ringu připsal před limitem. Bude proto rozhodně nebezpečným soupeřem. Ducár ale ze celou kariéru nezažil knockout a na tom rozhodně nehodlá nic měnit. „Otřesený jsem třeba byl, ale nikdy jsem takzvaně nezachrápal. A doufám, že to teď nezakřiknu,“ říká držitel cenného opasku WBC. Pro CNN Prima NEWS se navíc rozpovídal o práci u policie, otcovství nebo tetováních, která dříve odmítal.
Co pro vás nadcházející zápas s Viktorem Trushem znamená?
Je to vlastně třetí nebo čtvrtá obhajoba českého titulu křížové váhy. Takže bych si rád udržel takový standard českého šampiona. Navíc je to první obhajoba WBC titulu (WBC CISBB – WBC šampion východní Evropy, pozn. red.), takže o to je to prestižnější. Plus je tam další velký markant, kdy jde o body v žebříčku, a to hodně. Protože Viktor, díky tomu, že vyhrál venku, tak je na tom bodově podobně jako já. Takže se bude hrát o skok do první světové třicítky.
ČTĚTE TAKÉ: Fantastický triumf. Český zápasník Brichta vyhrál pekelnou bitvu před 50 000 diváky
Jak soupeře hodnotíte?
Myslím, že naše styly se budou celkem potkávat, protože on je taky takovej valivej, jde dopředu, má hodně tlačivý styl. Dejme tomu, že třeba méně technickej jak já, ale o to víc zarputilej. Takže uvidíme, kdo bude zarputilejší.
Otázka pro šampiony – jaký byste tipoval výsledek zápasu? Dojde na výhru před limitem?
Výjimečně tipuji, že zápas nedopadne na body. Doufám, že v druhé polovině zápasu dostanu dost velkou převahu na to, abych dokázal ten zápas ukončit.
Jste teď pod stájí Patron boxing a dá se říct, že jdete z jednoho velkého zápasu do dalšího.
Je to tak. Spolupracuji s nimi rok a půl a udělalo se za tu dobu strašně moc práce. Organizace uspořádala už pět nebo šest akcí a mají kolem třiceti boxerů.
Na konci roku jste boxoval i na proslulé akci Box v Lucerně. Tentokrát na akci poutala i povedená reklama ve stylu seriálu Gangy z Birminghamu (Peaky Blinders), to byl prý váš nápad, je to tak?
Je. Mně to přišlo nabíledni, že k Lucerně, která se nese v duchu třicátých let, se hodí seriál, jenž je v Česku tak populární. Úplně to po tom volalo.
Nicméně je to seriál, jenž nevyobrazuje policii v nejlepším světle. Jak to, že jste si ho sám tak oblíbil, když jste policistou?
Nějak jsem nad tím nepřemýšlel. (usmívá se)
Vy jste i jako boxerský šampion stále u policie. Je lety snazší skombinovat sportovní kariéru s prací u zásahové jednotky?
Většina kluků, co boxuje, má práci. Ať už dělají za barem nebo někde na stavbě. Takže bych v tom nerozlišoval. Je to zkrátka nějaké zaměstnaní, tam si splní hodinový fond, a pak se jdou věnovat sportu.
Jste už otcem dvou dcer. Kdyby některá z nich chtěla jít ve vašich šlépějích, co byste na to říkal?
Tak ta jedna už vyražené zuby má. Blbla a spadla ve vaně, takže má vyražené dvě jedničky. Takže teď opravdu vypadá jako dcera boxera. (směje se) Musím říct, že jsou, nevím po kom, hodně pohybově nadané, takže bych rád, aby se věnovaly nějakému sportu, ale jaký si vyberou, to nechám určitě na nich. Upřímně, bojové sporty bych jim moc nedoporučoval. Ale když to budou chtít dělat, tak je od toho nebudu odrazovat. Je to na nich.
Populární je teď v Česku MMA. Jistou dobu jste se věnoval i tomu, ale nakonec jste zvolil box. Láká vás ještě návrat do klece?
Je to docela aktuální otázka, protože jsem teď byl hodně v kontaktu s KSW. Nabízeli mi zápas na turnaji v Liberci. Přemýšlel jsem o tom. Pak jsem usoudil, že bych neměl dost času se na to připravit. A později mi přišla nabídka na zápas v rámci obřího turnaje KSW Colosseum 2 ve Varšavě. Tam byl pro mě i zajímavý match up. Měl jsem mít totiž za soupeře bare knuckle (zápas bez rukavic, pozn. red.) boxera, takže měl jen základní zem. Ale bohužel už jsme měli naplánovanou tuhle akci, a vhledem k tomu, že by to bylo jen dva týdny před tím, tak jsme se dohodli s promotérem, že by bylo celkem neprofesionální dát si před tím zápas v MMA. Hrozilo by i nějaké zranění. Ale mrzí mě, že na to nedošlo. Nicméně s KSW jsem dál v kontaktu, tak tam třeba něco vymyslíme.
Mimochodem, kolik už máte za sebou celkem zápasů, napříč disciplínami?
Takových dvě stě padesát to bude.
Čím to, že se vám to nepodepisuje na hlavě?
To nevím, třeba podepisuje a nevím o tom. Je to o tom hodně rozdat, málo dostat.
Nicméně máte obavu o hlavu? Hlídáte, abyste nedostal moc knockoutů?
Já jsem naštěstí nikdy žádný knockout neinkasoval.
Vážně?
Opravdu. Jen jednou jsem dostal tvrdý high kick (kop na hlavu, pozn. red.), a najednou byl na čtyřech. Ale vyloženě knockout, že bych omdlel, to jsem nikdy neměl.
Máte za sebou čtvrt tisíce zápasů, ale nezažil jste K. O.?
Ne. Otřesený jsem třeba byl, ale nikdy jsem takzvaně nezachrápal. A doufám, že to teď nezakřiknu.
To zní neuvěřitelně. Většina bojovníků takzvané „vypnutí“ zná.
Já to nechci poznat, nestojím o to. (směje se)
Otázka na tělo – dříve jste býval odpůrcem tetování, ale co se v posledních letech změnilo?
Ano, neměl jsem dříve potřebu se tetovat. Když mi ale umřela babička, tak jsem si ji nechal vytetovat (na hrudi, pozn. red.). A když už jsem prolomil „panictví“ mé kůže, tak jsem si řekl, že bych chtěl mít takový bojový rukáv, průřez doby a různých míst světa, kde byli známí bojovníci. Chci tím ukázat, že historie je protkaná zápasením už odjakživa. Takže tohle je blanický rytíř (ukazuje na předloktí), pak mám tady samuraje, tady vikinga. Ten je udělaný podle portrétu mého táty. Na vnitřní straně mám souboj dobra a zla současnosti, tedy policie vs. teroristi, a taky mám vytetovaného thajboxera. To jsem teda já. Protože jsme nemohli najít nějakého hezkého (usmívá se). Takže mi tater řekl, že dáme mou fotku. A tady na rameni mám manželku, zpodobněnou jako valkýru.
Co říkal na tetování, kde je zobrazený jako Ódin, tatínek?
Jo, dobrý. To spíš máma se děsí, jestli jí tam dám taky a co z ní udělám. (směje se)
