Bolivijský exprezident Evo Morales tvrdí, že se stal terčem atentátu. Na jeho vůz podle něj při útoku „mužů v kuklách“ směřovalo 14 kulek. Vyvázl živý, zranění ale utrpěl řidič auta. Informovaly o tom v neděli agentury AFP a Reuters. Vláda, proti níž v poslední době masově protestují Moralesovi příznivci, slíbila, že případ vyšetří.
Na záběrech z vozu, v němž byl pětašedesátiletý politik na místě spolujezdce, je vidět několik děr po kulkách v čelním skle a také krvavé zranění hlavy řidiče. „Na auto, kterým jsem přijel, bylo vystřeleno čtrnáctkrát. Byl jsem překvapen. Naštěstí jsme naživu... Stříleli muži v kuklách... Bylo to naplánované, mělo to zabít Eva,“ řekl Morales jedné z bolivijských rozhlasových stanic.
ČTĚTE TAKÉ: Děsivý incident. Do zastávky v Izraeli narazil kamion. Jednoho člověka zabil, přes 30 zranil
Incident se odehrál v Cochabambě v centrální části Bolívie a podle Moralese při něm jedna z kulek proletěla jen centimetry kolem jeho hlavy. „Nevím, jestli to byli vojáci nebo policie,“ řekl podle agentury Reuters na adresu útočníků.
🟡 BREAKING: Former Bolivian leftist President Evo Morales just survived an assassination attempt as tensions inside the country’s ruling MAS party violently escalate. 14 gunshots were fired, wounding Morales‘ driver. pic.twitter.com/3ytOsh84gm
— red. (@redstreamnet) October 27, 2024
Jeden z ministrů vlády této latinskoamerické země podle Reuters prohlásil, že policie neuskutečnila žádnou operaci proti Moralesovi. Slíbil vyšetření případu.
Exprezident, který stál v čele Bolívie v letech 2006 až 2019, v uplynulých týdnech řídil protestní pochody proti vládě s účastí desítek tisíc lidí. Vláda ho kvůli tomu v sobotu obvinila z destabilizace země a z pokusů narušit demokratický pořádek.
K demonstracím vedl mimo jiné názorový rozchod s dřívějším spojencem a nynějším prezidentem Luisem Arcem, mimo jiné o to, kdo bude prezidentským kandidátem Hnutí za socialismus (MAS) ve volbách v příštím roce.
Morales nyní čelí trestnímu stíhání kvůli údajnému znásilnění nezletilé dívky v letech 2015 a 2016. Tvrdí, že kauza je vykonstruovaná a že proti němu nynější vláda vede „justiční válku“.
Morales se v roce 2006 stal prvním indiánským prezidentem Bolívie. Z postu odešel v roce 2019, kdy pod tlakem vedení armády, policie a demonstrantů uprchl. Protesty vypukly kvůli prezidentským volbám, které podle volební komise vyhrál opět Morales, opozice ani Organizace amerických států (OAS) výsledky neuznaly. Morales tvrdí, že se stal obětí státního převratu. Prezidentské volby v roce 2020 pak vyhrál jeho tehdejší spojenec Arce.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Gruzínské volby vyhrála proruská vládní strana. Opozice mluví o ústavním puči
