atentát

V pevné víře v konečné vítězství padl hrdinskou smrtí můj vroucně milovaný manžel... Takto oznámila úmrtí 38letého brněnského esesáka Augusta Gölzera jeho manželka Elisabeth. V nemocnici dodýchal 8. února 1945, o den dříve na něho čtyřikrát vystřelil dnes téměř zapomenutý odbojář Vladimír Blažka. Atentát někdy historici připodobňují k vražednému útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. „Nepovedl se ani jeden z nich. Heydrich i Gölzer střelbu přežili a smrt nastala až v nemocnici,“ porovnává události historik Jan B. Uhlíř, přední odborník na dějiny protektorátu.

Když americký prezident Donald Trump s velkou pompou prohlásil, že nechá zveřejnit dosud přísně tajné materiály o atentátu na Johna F. Kennedyho, leckomu proběhlo hlavou: může být v pečlivě střežených dokumentech něco skutečně převratného? Brzy se to dozvíme.

Ruská tajná služba FSB podle agentury TASS tvrdí, že zabránila sérii pokusů o atentáty na vysoce postavené zástupce ministerstva obrany v Moskvě a členy jejich rodin. Za přípravou těchto akcí prý stála ukrajinská tajná služba SBU. Kvůli případu byli zadrženi čtyři ruští občané.

Před 90 lety došlo v Leningradě k vraždě Sergeje M. Kirova, jednoho z nejmocnějších mužů tehdejšího SSSR. Dodnes se spekuluje, zda za smrtí populárního bolševického vůdce a vyhlášeného proutníka nestál samotný Stalin. Kremelskému vůdci přišel zločin každopádně vhod: stal se vítanou záminkou pro spuštění Velkého teroru, při němž v následujících letech zahynulo kolem 1,5 milionu lidí.

Moc a peníze umožnily kolumbijskému narkobaronovi Pablu Escobarovi dělat věci, o nichž si mohli jiní zločinci nechat jen zdát. Mnohé z nich se vyznačovaly notnou dávkou brutality. Escobar se neštítil ani likvidace vrcholných politiků, kteří mu stáli v cestě. K atentátu došlo přesně před 35 lety, 27. listopadu 1989, kdy narkobaron nechal odpálit dopravní letadlo, na jehož palubě měl být i tehdejší prezidentský kandidát César Gaviria Trujillo. Osud politika ušetřil, ovšem dalších 107 pasažérů bylo ve špatný čas na špatném místě.

V pátek 22. listopadu uplynulo přesně 61 let od okamžiku, kdy byl v texaském Dallasu zastřelen tehdejší prezident Spojených států John F. Kennedy. Atentát se odehrál ve chvíli, kdy Kennedyho kolona projížděla centrem města, ve kterém se prezident toho dne chystal zahájit svou kampaň za znovuzvolení. Do dnešních dní se pozadí atentátu nepodařilo zcela objasnit, a tak se stále objevují nové a nové spekulace, kdo za Kennedyho vraždou mohl stát.

Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo muže, který byl podle vyšetřovatelů součástí zmařeného íránského pokusu zavraždit před úterními prezidentskými volbami republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Informovala o tom agentura AP s odkazem na v pátek zveřejněné soudní dokumenty. USA už v létě za podobných okolností vznesly obvinění proti jinému podezřelému.

Je to jedna z těch historických událostí, která přímo vybízí k otázce – co by bylo, kdyby to vyšlo? Právě před 85 lety totiž německý truhlář Georg Elser spáchal podivuhodně propracovaný pokus o atentát na Adolfa Hitlera. Německý kancléř ale 8. listopadu 1939 potenciálně smrtelnému výbuchu v mnichovské pivnici o pár minut unikl.

Bývalý bolivijský prezident Evo Morales tvrdí, že se stal terčem atentátu. Na jeho vůz podle něj při útoku „mužů v kuklách“ směřovalo 14 kulek. Vyvázl živ, zranění ale utrpěl řidič auta. Informovaly o tom v neděli tiskové agentury. Vláda, proti níž v poslední době masově protestují Moralesovi příznivci, slíbila, že případ vyšetří. Morales z činu obvinil údajné „agenty bolivijského státu“ a oznámil, že se s touto záležitostí obrátil na Meziamerický soud pro lidská práva (CIDH), který je orgánem Organizace amerických států (OAS).

Americká policie zadržela poblíž volebního mítinku Donalda Trumpa v Kalifornii ozbrojeného muže. U sebe měl několik zbraní a také falešné průkazy. Podle místního šerifa tak policisté zřejmě zabránili dalšímu pokusu o atentát na republikánského uchazeče o Bílý dům.

Do prezidentských voleb ve Spojených státech zbývá posledních 30 dní. Půjde o jednu z nejtěsnějších a nejdramatičtějších předvolebních kampaní všech dob. Republikánský kandidát Donald Trump odstartoval intenzivní měsíc v Pensylvánii na místě, kde na něj byl v červenci spáchán pokus o atentát. Demokratická favoritka Kamala Harrisová zase očekává velkou posilu.

Tajná služba chrání exprezidenta Donalda Trumpa po dvou neúspěšných atentátech úzkostlivěji než dříve. Republikán se ale navzdory nebezpečí hodlá vystavovat riskantním situacím. Kritiku si vysloužil za návštěvu stadionu pro 100 tisíc lidí. V týdnu se navíc chystá na místo, kde ho jen těsně minula kulka. Upozornil na to list The New York Times.