Cchaj Jing-wen

Čínská armáda v sobotu zahájila třídenní vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu, který si nárokuje. Tchaj-pej, podle níž manévry ohrožují regionální stabilitu a bezpečnost, uvedla, že 42 čínských letounů a osm lodí překročilo středovou linii v Tchajwanské úžině, která odděluje Tchaj-wan od Číny. Informuje o tom agentura Reuters, která krok Pekingu dává do souvislosti se schůzkou tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym v tomto týdnu.

Prezident Petr Pavel neplánuje návštěvu Tchaj-wanu. Znamenala by prý zbytečné ohrožení obchodních vztahů s Čínou a zájmů českých firem. Na druhou stranu ale nevyloučil setkání s tchaj-wanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen na neformální úrovni. Řekl to v úterý v Gymnáziu Petra Bezruče ve Frýdku-Místku, kde se v tělocvičně setkal a besedoval s tamními studenty během svého dvoudenního pobytu v Moravskoslezském kraji.

Nastupující prezident Petr Pavel krátce po svém volebním vítězství rozčílil Čínu svým telefonátem s tchajwanskou prezidentkou. Peking přitom samostatný Tchaj-wan neuznává a považuje jej za své území. Pavel se tak připojil k dalším tuzemským politikům, kteří upřednostňují vztah s ostrovním státem před komunistickou Čínou, na rozdíl od dosluhující hlavy státu Miloše Zemana. Ten před lety sliboval rozsáhlé čínské investice. Co ukazují statistiky?

Prezident Miloš Zeman a jeho nástupce Petr Pavel se sejdou v pondělí 13. února dopoledne v Lánech. Zvolený prezident to uvedl na páteční tiskové konferenci. Termín navrhl Pavel, Zeman ho přijal. Vyjádřil se také ke kritice, že je po svém zvolením až příliš aktivní.

Telefonát s tchajwanskou prezidentkou či medializace Pavlova plánovaného auditu v kanceláři prezidenta. Podle politologa Lukáše Valeše jde o známky toho, že Petr Pavel hodlá být aktivistickou hlavou státu. Připomněl také, že nově zvolený prezident stále nemá mandát a je tedy až do své inaugurace 9. března řadovým občanem.

Čínské ministerstvo zahraničí je silně nespokojeno s tím, že si zvolený český prezident Petr Pavel telefonoval s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Napsala to v úterý agentura Reuters. Pavel podle čínské diplomacie ustoupil od svých slov, že je třeba respektovat princip jedné Číny, což podle Pekingu uváděl v době volební kampaně. Odpoledne velvyslanec Číny výtky zopakoval při schůzce na ministerstvu zahraničních věcí (MZV). Proti čínské kritice se ohradil premiér Petr Fiala (ODS).

Nově zvolený český prezident Petr Pavel oznámil, že plánuje telefonní hovory se zahraničními státníky, mimo jiné i s prezidentkou Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen. To pobouřilo pevninskou Čínu, která ostrovní stát považuje za své území. Agentura Reuters informovala, že Čína následně kontaktovala Prahu. Tuto informaci CNN Prima NEWS posléze potvrdila mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová s tím, že Čína vyjádřila své „znepokojení“. Pavel nakonec s tchajwanskou prezidentkou telefonoval během pondělního odpoledne.

Do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ) proniklo za posledních 24 hodin 71 čínských vojenských letounů a dronů. Informovala o tom v pondělí podle agentury Reuters tchajwanská vláda. Jde o dosud nejrozsáhlejší hlášené proniknutí čínských strojů do zóny, uvedla tchajwanská agentura CNA.

Na Tchaj-wan v neděli dorazila pětičlenná delegace amerického Kongresu. Zákonodárci z USA mají během následujících dvou dnů v plánu setkání s vysoce postavenými tchajwanskými představiteli, mimo jiné s prezidentkou Cchaj Jing-wenovou, uvedly světové agentury s odvoláním na americké zastoupení na Tchaj-wanu.

Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová při svém vystoupení v tchajwanském zákonodárném sboru uvedla, že by chtěla rozšířit s Tchaj-wanem spolupráci na parlamentní úrovni. Později se rovněž sešla a prezidentkou Cchaj Jing-wen, klerá jí poděkovala za pevnou podporu. Čína, jež považuje ostrov za svou součást, mezitím na Tchaj-wan uvalila s platností od středy ekonomické sankce a předvolala si amerického velvyslance v Pekingu.

Celý svět sleduje konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, ale na obzoru se začíná rýsovat předzvěst dalšího možného střetu. Ve stínu událostí na Ukrajině by vojenské tažení mohla provést i Čína, které je dlouhodobě trnem v oku Tchaj-wan. Ve čtvrtek se nejprve objevily informace, že se k ostrovu přibližuje čínské námořnictvo. Nyní už Tchajwanci hlásí, že museli vyslat své stíhačky kvůli čínským letounům ve svém vzdušném prostoru.

V tomto století ještě nebyly nikdy vztahy mezi Čínou a nedalekým ostrovem Tchaj-wan tak napjaté jako právě teď. Peking čím dál častěji nepřímo mluví o vojenské anexi Tchaj-wanu a sjednocení čínských držav. Mezitím vyplavalo na povrch, jak moc se v tom všem angažují Spojené státy.