Na Tchaj-wanu oslavovali výročí revoluce. Zdroj: Profimedia.cz
V tomto století ještě nebyly nikdy vztahy mezi Čínou a nedalekým ostrovem Tchaj-wan tak napjaté jako právě teď. Peking čím dál častěji nepřímo mluví o vojenské anexi Tchaj-wanu a sjednocení čínských držav. Mezitím vyplavalo na povrch, jak moc se v tom všem angažují Spojené státy.
„Tchajwanský separatismus je největší překážkou ve snaze dosáhnout znovusjednocení naší vlasti,“ prohlásil v sobotu čínský prezident Si Ťin-pching, a již poněkolikáté tak nepřímo pronesl přání, že by ostrovní stát nejraději anektoval.
Na Tchaj-wanu, kde žije přes 23 milionů lidí, ale myšlence čínského státníka příliš nefandí. „Budeme nadále posilovat naši národní obranu a demonstrovat naše odhodlání bránit se takovým způsobem, aby nikdo nemohl nutit Tchaj-wan vydat se cestou, kterou by si Čína přála,“ pronesla v neděli prezidentka státu Cchaj Jing-wen, a to při příležitosti oslav Národního dne Čínské republiky, kterým si na Tchaj-wanu připomínají výročí Wučchangského povstání a následný vznik státu. Informoval o tom list The Guardian.
Smrt Američanů především
Mezistátní averze už ale dávno není jen o rétorických přestřelkách. Během minulého týdne vyslal Peking nad Tchaj-wan zhruba 150 vojenských letadel, mezi nimi i jaderné bombardéry. Stroje s válečnými barvami létají z Číny k ostrovu pravidelně, nikdy ale ne v takovém množství.
Minulý týden také prosákla na veřejnost zpráva, že USA se už připravují na možnost, že Čína provede v blízké době invazi na Tchaj-wan. Podle Wall Street Journal jsou už nejméně rok na ostrově přítomní členové americké pěchoty a námořnictva, kteří pomáhají tchajwanským vojákům připravit se na možný čínský útok.
V pátek v reakci na to rozčeřil mediální vody deník Global Times (řízený čínskou komunistickou stranou), který upozornil na to, že přítomnost amerických jednotek na Tchaj-wanu jen uspíší přípravy na vojenskou akci. Dodal rovněž, že „až vypukne válka v Tchajwanském průlivu, američtí vojáci budou eliminováni jako první“.
Čína považuje Tchaj-wan za součást svého území. Ostrovní demokracii uznalo jako samostatný stát jen 15 zemí na světě (Guatemala, Nikaragua, Vatikán apod.), přestože má vlastní prezidentku a vydává vlastní pasy. Většina zemí udržuje na jedné straně s Tchaj-wanem obchodní a diplomatické styky, na druhé ale uznává politiku jedné Číny, včetně Česka.
