Nastupující prezident Petr Pavel krátce po svém volebním vítězství rozčílil Čínu svým telefonátem s tchajwanskou prezidentkou. Peking přitom samostatný Tchaj-wan neuznává a považuje jej za své území. Pavel se tak připojil k dalším tuzemským politikům, kteří upřednostňují vztah s ostrovním státem před komunistickou Čínou, na rozdíl od dosluhující hlavy státu Miloše Zemana. Ten před lety sliboval rozsáhlé čínské investice. Co ukazují statistiky?
Otázka česko-tchajwanských vztahů se znovu dostala na povrch po triumfu Petra Pavla v prezidentském klání. Vítěz voleb si totiž krátce poté telefonoval s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen.
„Poděkoval jsem jí za gratulaci a ujistil jsem ji, že Tchaj-wan a Česká republika sdílí hodnoty svobody, demokracie a lidských práv a že budeme dále posilovat naše partnerství,“ napsal později Pavel na Twitter.
Jeho slova i telefonát vyvolaly v pevninské Číně, která Tchaj-wan považuje za své území, velkou nevoli. Tu později umocnila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která oznámila, že chce na ostrov také vyrazit, a to s řadou představitelů tuzemských firem.
„Máme už poptávku od mnoha firem, které s námi budou cestovat v delegaci. Jsou to čtyři či pět desítek firem, které budou mít zastoupení,“ řekla ve vysílání Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS šéfka dolní komory Parlamentu.
Nabízí se otázka, jak moc je pro Česko partnerství s těmito státy výhodné z hlediska obchodu. Velkým zastáncem Číny je již dlouhá léta končící prezident Miloš Zeman, který v Praze před časem dokonce přivítal hlavu státu nejlidnatější země světa Si Ťin-pchinga. Čína slibovala rozsáhlé investice, přesto po těchto slovech dnes zůstává jistá pachuť. Solidně se naopak v Česku činil Tchaj-wan, který zde plánuje mimo jiné uvést do provozu rozsáhlou továrnu na čipy.
Dnes jsem mluvil s prezidentkou Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen. Poděkoval jsem jí za gratulaci a ujistil jsem ji, že Tchaj-wan a Česká republika sdílí hodnoty svobody, demokracie a lidských práv a že budeme dále posilovat naše partnerství.
— Petr Pavel (@prezidentpavel) January 30, 2023
V importu vede Čína, v investicích Tchaj-wan
Podle statistik ministerstva průmyslu a obchodu je Česko pro Čínu 16. nejdůležitějším trhem, přičemž ČR s ní má velký obchodní deficit. Import v roce 2021 činil 766,7 miliard korun, zatímco český export do Číny 65 miliard korun, uvádí web businessinfo.cz. Z Číny do tuzemska pak putovaly zejména telefony či přenosná zařízení pro zpracovávání dat. Opačným směrem putovaly třeba mikroskopy, koloběžky, kočárky a chemická buničina.
Obchodní deficit má Česko i s Tchaj-wanem, jde však o podstatně menší částky. Import zboží v roce 2020 businnessinfo.cz vyčíslil na 29,4 miliardy korun, český export na Tchaj-wan měl hodnotu 6,1 miliardy korun. Česku u Tchaj-wanu z pohledu statistik patřilo 13. místo mezi státy Evropské unie a celkově 46. pozice důležitosti trhu. Přesto je pro Tchaj-wan Česko vzhledem k velikosti ostrovního státu podstatně důležitější partner než pro Čínu. Česko na Tchaj-wan vyváželo zejména motorová vozidla a traktory, Tchajwanci do tuzemska naopak posílali hlavně elektroniku.
Státní agentura CzechInvest uvedla, že v letech 1993 až 2020 čínští investoři v Česku uskutečnili na 26 projektů v hodnotě 12 miliard korun, což mělo vést ke vzniku zhruba 4 200 pracovních míst. V tomto ohledu si však podstatně lépe vede několikanásobně menší a méně početnější Tchaj-wan. Podle Czechinvestu totiž za stejné časové období došlo na 32 tchajwanských projektů v Česku v hodnotě 18,8 miliardy korun, které v tuzemsku vytvořily kolem 24 tisíc pracovních míst.
Slavia jako ukázka čínských investic
Jistým symbolem čínských investic v Česku se stalo vlastnictví fotbalového týmu SK Slavia Praha společností CEFC. Ta získala téměř stoprocentní podíl slavného pražského klubu a kompletně pak pod sebe dostala stadion Eden ve Vršovicích, kde Slavia hraje své domácí zápasy. Firma následně získala i podíly v české letecké společnosti Smartwings nebo cestovní kanceláři Canaria Travel.
CEFC však později měla velké finanční problémy, což bylo pro česká aktiva společnosti nakonec vyřešeno tím, že je převzala jiná čínská společnost – CITIC Group. Za zmínku stojí, že bývalý předseda CEFC Jie Ťien-ming byl zprvu poradcem prezidenta Miloše Zemana, ale později zmizel. Podle Číny byl stíhán za podvody.
Na čínské půdě byla důležitým investorem skupina PPF a automobilka Škoda Auto, pro kterou šlo v minulosti o extrémně důležitý trh. V poslední době však došlo k propadům prodeje a mladoboleslavská automobilka dokonce zvažuje odchod z čínského trhu a přesun do Indie.
Tchaj-wan jako čipová naděje
Tchaj-wan je pro změnu velkým hráčem zejména na poli nanotechnologií a elektromobility. V posledních týdnech se hojně hovoří o možné výstavbě tchajwanské výrobny čipů právě na území Česka.
Tchajwanská vláda by do tohoto projektu mohla nasypat stovky milionů korun a vytvořit mnoho nových pracovních míst. Proti se však staví společnosti, které v Česku již čipy vyrábí. Už nyní zde působí například společnost Foxconn CZ, dceřiná společnost předního výrobce elektroniky Foxconn. V tuzemsku má dva závody v Pardubicích a Kutné Hoře, které mají zaměstnávat na 5 000 lidí.
I zde platí, že v opačném případě na Tchaj-wanu nejvíce působí automobilka Škoda Auto, která tam má i obchodní zastoupení. V ostrovním státě prodává také například sklářská společnost Preciosa, firma podnikající v odvětví osvětlení Lasvit a sklářská výroba Moser.
