Studenti v Praze mohou měsíčně zaplatit za kolej i 13 tisíc korun. Míst je nedostatek
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Nájem na kolejích v Praze stoupá až ke 13 tisícům korun.
Nedostatek lůžek nutí studenty hledat bydlení na trhu.
V roce 2024 bylo v metropoli k dispozici 29 500 míst.
Pomůže univerzitám v rozvoji kapacit spolupráce s městem?
Tisíce vysokoškolských studentů se začátkem podzimu budou směřovat na pražské koleje. Za ubytování si ale oproti minulému akademickému roku opět připlatí. Měsíční nájem v jednolůžkovém pokoji se může vyšplhat na více než 13 tisíc korun. Podle poslankyně Kateřiny Stojanové (Piráti) k rostoucím cenám přispívá obrovský nedostatek míst, která jsou navíc často přednostně přidělována zahraničním studentům. Za cestu k vyřešení problému považuje úzkou spolupráci univerzit a města. Podle ministerstva školství (MŠMT) se jedná o úpravách využití stipendijního fondu, který by univerzitám umožnil tyto prostředky využít i na podporu kolejí.
Začátek akademického roku pro vysokoškoláky neznamená pouze návrat do aul a studoven, ale pro řadu také stěhování zpátky do Prahy. Část z nich zamíří na koleje, které se pro ně stanou novým domovem. Cena kolejného se přitom oproti loňskému akademickému roku opět zvýšila a představa o levném bydlení tak stále méně odráží realitu. „Většinou nejde o skokové zdražení, ale spíše o pokračování několikaletého trendu,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
ČTĚTE TAKÉ: Praha u bytů zaspala, pustila se Nislerová do ODS. Daň by zvedla i u celých domů.
Například na Vysoké škole ekonomické (VŠE) se podle Kovandy cena zvyšuje o dvě až tři procenta. „Například lůžko ve dvoulůžkovém pokoji na kolejích Blanice či Vltava zdražuje ze 149 na 153 korun za noc, tedy přibližně ze 4 470 na 4 590 korun za třicet dní,“ popsal Kovanda. Cena za komfortnější dvoulůžkové pokoje pak podle Kovandy může přesáhnout až osm tisíc korun měsíčně. Samostatné jednolůžkové pokoje pak na některých kolejích VŠE mohou stát téměř 13 tisíc měsíčně.
Čtěte také
Nový ceník má od letošního května také Univerzita Karlova (UK). Nejlevnější postel v Praze nabízí UK ve čtyřlůžkovém pokoji na koleji Švehlova za 107 korun na noc při obsazení do 300 dní, tedy asi 3 210 korun měsíčně. Nejdražší je pak nadstandardní jednolůžkový pokoj se sociálním zařízením na koleji Hvězda za 444 Kč za noc, čili asi 13 320 Kč za měsíc. Pokud se podíváme na meziroční srovnání, tak nejlevnější ubytování zdražilo o 5 korun za noc a nejdražší o 21 korun za noc.
Trend je patrný i při pohledu do hlubší minulosti. Podle ceníku z roku 2019 výše zmíněné lůžko na koleji Švehlova stálo 79 korun na noc a na Hvězdě 305 korun za noc. Rozdíl za měsíční nájem oproti současnosti tak činí 840, respektive 4 170 korun.
Problém s kapacitami
Navzdory rostoucím cenám ale koleje zůstávají levnější variantou než komerční nájemné. Zásadním problémem tak není samotná cena, ale jejich nedostatek. Ze studie společnosti Savills vyplývá, že každý akademický rok v Praze hledá ubytování asi 75 tisíc vysokoškoláků. V roce 2024 ale bylo v Praze pouze asi 29 500 lůžek. „Velká část studentů je tak odkázána na běžný nájemní trh, kde soutěží o byty s mladými zaměstnanci, rodinami i zahraničními pracovníky. Nedostatek kolejních kapacit se tím částečně přelévá do tlaku na pražské nájemné,“ sdělil Kovanda.
Čtěte také
Na problémy s kolejními kapacitami upozorňují i Piráti. „Před třemi lety jsem absolvovala schůzku se zástupci rektorátu České zemědělské univerzity (ČZU), což je typ univerzity, která má významný počet zahraničních studentů. Poptávka po kolejích je větší než nabídka, a když se rozhodují, komu kolej poskytnou, jestli českému, nebo zahraničnímu studentovi, tak zohledňují vzdálenost od bydliště, čímž zahraniční student vždy zvítězí,“ řekla Stojanová pro CNN Prima NEWS.
Cestou, jak cenu držet na rozumné úrovni, je podle Stojanové rozšíření kapacit. Na něm ale musí aktivně spolupracovat jak pražské univerzity, tak samotné město. „Praha má spoustu prostor. Nedávno se řešilo, jaký bude osud Karlínských kasáren. To je přesně ten typ pozemku ve vhodné části města, kde by tyhle bytové prostory mohly vzniknout. Praha je univerzitní město, ale těmi bytovými kapacitami univerzitnímu městu západního střihu prostě neodpovídá, protože tenhle typ pozemků nedokážeme využívat,“ dodala Stojanová s tím, že samotné univerzity jsou blízké kooperaci s městem nakloněny.
Situací na kolejích se chce zabývat i pirátská kandidátka na pražskou primátorku Tereza Nislerová. „Chci se zaměřit na posílení a zlepšení studentského bydlení a opravu kolejí ve spolupráci s vysokými školami. Bydlení v nich je často neúnosné a pro samotné studenty nesnesitelné. Koleje se často nezměnily a lidé bydlí za podmínek, které jsou stejné jako před revolucí,“ řekla novinářům začátkem srpna na happeningu k bytové situaci mladých.
Ministerstvo školství jedná o úpravách využití stipendijního fondu
Ministerstvo školství (MŠMT), nyní v gesci Roberta Plagy (za ANO), evidenci kolejních kapacit nevede ani nijak nestanovuje či nehodnotí ceny ubytování. Tyto záležitosti jsou v kompetenci samospráv jednotlivých univerzit. MŠMT ale podporuje rozvoj a obnovu ubytovacích kapacit prostřednictvím investičních programů.
„Konkrétní investice a rozšiřování kolejních kapacit jsou následně v gesci jednotlivých vysokých škol. V minulosti MŠMT vypsalo dvě dotační výzvy na modernizaci a rekonstrukce vysokoškolských kolejí a menz v celkové výši 1,5 miliardy korun,“ uvedl pro CNN Prima NEWS tiskový mluvčí MŠMT Ondřej Macura.
Čtěte také
V rámci připravovaného věcného záměru novely vysokoškolského zákona se podle MŠMT jedná i o úpravách využití stipendijního fondu. „Tyto prostředky by nově mohly být využívány v širším pojetí, vedle stipendií například také na podporu kolejí a menz či poradenských a dalších podpůrných služeb vysokých škol,“ sdělil Macura.
MŠMT v současné době také spolupracuje s OECD na výzkumném projektu, jehož výstupem by měla být sada doporučení pro finanční a nefinanční podporu studentů vysokých škol i uchazečů o studium. „Záměrem MŠMT je zahrnout doporučení do dalšího jednání o podobě zákona o vysokých školách,“ dodal Macura.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Vyhýbá se generace Z vedoucím pozicím? Podle sociologů mladí kariéru obětují jistotě
Vystudoval bohemistiku a historii na FF UK a aktuálně mediální studia na FSV UK. Věnuje se převážně domácí politice a příležitostně rád zabrousí do oblasti kultury či dějin. Ve volných chvílích rád bloudí po městě s fotoaparátem, přečte si knížku nebo zahraje nějakou videohru. V redakci CNN Prima NEWS působí jako redaktor politického dění od podzimu 2023. (Petr.Silhan@iprima.cz)
