Češi se bojí války, klimatických změn i stáří. Děti chtějí, ale obávají se budoucnosti, ukázal průzkum
ilustrační foto Zdroj: ČTK, Profimedia.cz
Pocit bezpečí v Česku podle průzkumů finančního domu UNIQA meziročně poklesl. Lidé mají obavy z možného rozšíření válečných konfliktů, dopadů klimatických změn i toho, kdo se o ně postará ve stáří. Nejistota se podle Rastislava Havrana, generálního ředitele UNIQA, promítá také do rozhodování o založení rodiny. Přestože děti chce většina bezdětných lidí, část z nich má strach z budoucnosti, do které by je přivedla.
Pocit jistoty, který lidem pomáhá plánovat budoucnost, není samozřejmostí. Válka na Ukrajině, obavy z širšího vojenského konfliktu, extrémní počasí i otázky spojené se stárnutím populace vytvářejí prostředí, v němž se lidé obtížněji rozhodují o zásadních životních krocích. „Naše průzkumy ukazují, že pocit bezpečí a stability v České republice meziročně klesl“ říká Rastislav Havran, ředitel finačního domu UNIQA Podle něj se tři čtvrtiny Čechů obávají rozšíření konfliktu do celosvětové války a více než polovina má strach z rozšíření války na Ukrajině.
Významnou roli hrají také klimatická rizika. Lidé mají zkušenost s ničivým tornádem na jižní Moravě i s rozsáhlými povodněmi v roce 2024. Stále častěji se navíc řeší dopady sucha, které mohou ovlivnit zemědělskou produkci, ceny potravin a následně i inflaci.
Děti chtějí, ale bojí se budoucnosti
Nejistota se podle Havrana promítá také do rozhodování o rodičovství. Vysoké ceny bydlení a drahé hypotéky jsou často uváděny jako překážky, průzkum UNIQA však upozornil i na další faktor: obavy z toho, jaký svět bude děti čekat. „Tři ze čtyř bezdětných rodin chtějí mít děti, ale 60 procent z nich se právě bojí, do jakého světa by děti přivedly,“ popisuje Havran výsledky průzkumu.
Vedle ekonomických důvodů tak hraje roli i psychologická nejistota. Část lidí si není jistá, jak bude vypadat budoucnost, a obává se, zda dokáže dětem zajistit stabilní a bezpečné prostředí. Dalším faktorem je životní styl, na který si lidé zvykli, a obava ze ztráty osobní svobody.
Kdo se o nás postará ve stáří?
Vedle bezpečnostních a klimatických hrozeb patří k zásadním obavám také stárnutí populace. Rodí se méně dětí, zatímco lidé se dožívají vyššího věku. To může v budoucnu znamenat méně pracujících lidí a větší tlak na ekonomiku, sociální systém i zdravotnictví. „Když bude méně dětí, bude logicky méně pracujících a bude to mít velký vliv na výkon ekonomiky nebo sociálního a zdravotního systému,“ upozorňuje Havran.
Otázka, kdo se o dnešní pracující postará ve chvíli, kdy už nebudou schopni postarat se sami o sebe, proto získává na významu. Vedle role státu se podle Havrana otevírá prostor také pro zaměstnavatele, firmy a další soukromé instituce.
Firmy mají větší odpovědnost za duševní zdraví
Podle Havrana by se firmy neměly soustředit pouze na ekonomické výsledky, ale měly by se více podílet i na podpoře duševního zdraví a stability ve společnosti. UNIQA podle něj dlouhodobě spolupracuje s neziskovými organizacemi zaměřenými na duševní zdraví a krizovou pomoc. „Myslím si, že jako firmy a podnikatelský sektor musíme převzít větší odpovědnost,“ zdůrazňuje Havran. V rozhovoru také připomněl podporu kurzu první pomoci pro duševní zdraví, který se podle něj podařilo přinést do České republiky.
Pocit jistoty v rodinách a v pracovním prostředí podle něj pomáhá lidem přijímat dlouhodobá rozhodnutí a lépe zvládat náročné životní situace.
Pojišťovny chtějí investovat také do péče o seniory
Jednou z oblastí, ve které chce pojišťovací sektor reagovat na budoucí potřeby společnosti, je péče o seniory. Podle Havrana se pojišťovny dohodly na vybudování 20 seniorských domovů s celkovou kapacitou 2 500 lůžek. Investice v horizontu deseti let má podle něj dosáhnout přibližně pěti miliard korun. V době rozhovoru byly otevřeny tři takové domovy.
Havran zároveň zdůrazňuje, že role pojišťoven nekončí u vyplácení pojistného plnění po nehodách nebo živelních katastrofách. Podle něj mohou pomáhat také s prevencí, podporou duševního zdraví a přípravou společnosti na rizika spojená se stárnutím či klimatickými změnami.
Miliony nemovitostí zůstávají bez pojištění
Přestože se Česko v posledních letech opakovaně potýká s ničivými přírodními událostmi, ne všichni vlastníci nemovitostí mají svůj majetek pojištěný. Havran v rozhovoru uvedl, že v České republice zůstává bez pojištění více než 1,6 milionu nemovitostí.
Jako příklad připomněl povodně z roku 2024, po kterých pojišťovny evidovaly podle jeho slov více než 100 tisíc škod v celkové hodnotě přesahující 20 miliard korun.
Proč lidé rizika podceňují? Podle Havrana může hrát roli přesvědčení, že neštěstí postihne někoho jiného. „Doufáme, že se nám to nestane,“ poznamenává. Právě zkušenosti s extrémním počasím by přitom podle něj měly vést k většímu důrazu na prevenci a přípravu na možné škody.
Bezpečí není jen otázkou pojistky
Pojištění může domácnostem pomoci zvládnout finanční následky nečekaných událostí, samo o sobě ale neodstraní všechny obavy z budoucnosti. Ty souvisejí také s důvěrou ve společnost, dostupností péče, rodinnými vztahy a schopností lidí plánovat svůj život. „Chceme, aby lidé měli pocit jistoty. Aby věděli, že když nastane taková nepředvídatelná situace, mají po svém boku silného partnera, na kterého se mohou obrátit, a mohli se dívat do budoucnosti s optimismem,“ říká Havran.
Podle něj je proto důležité, aby firmy i další instituce pomáhaly nejen řešit následky krizí, ale také podporovaly prevenci a otevíraly témata, která budou pro společnost stále důležitější. Otázka bezpečí se totiž netýká pouze ochrany majetku. Zahrnuje také to, zda lidé věří budoucnosti natolik, aby plánovali rodinu, zvládali změny a měli jistotu, že ve stáří nezůstanou bez pomoci.
Celý rozhovor s Rastislavem Havranem, ředitelem UNIQA pojišťovny, v pořadu Interview PLUS, který vznikl v rámci konference Forbes Lepší Česko, sledujte ve videu.
