globální oteplování

Pěstitelé vanilky z Madagaskaru, odkud pochází 80 procent její světové úrody, čelí následkům klimatické krize. Ta může způsobit naprosté vymizení tohoto tradičního koření z pultů obchodů, informuje deník Independent. Zemědělci se potýkají s tropickými cyklónami, nedostatkem deště, vyššími teplotami a zároveň omezováním pomoci ze zahraničí, čímž se prohlubuje chudoba v zemi.

Změna klimatu vedla při poslední evropské vlně veder oproti minulosti k trojnásobnému počtu obětí. Zjistila to nová studie londýnské univerzity, která sledovala období mezi letošním 23. červnem a 2. červencem. Jedná se o úplně první studii, která odhaduje počet úmrtí v souvislosti se změnou klimatu při vlně veder.

Nevypočitatelné počasí se v létě před 100 lety nápadně podobalo tomu letošnímu. A když Češi v úmorných vedrech čekali na spásný déšť, tak 4. července 1925 udeřily vichry, kroupy a povodně v takové míře, že se lid spíše vyděsil. „Cirkus Františka Taubera byl do výše jednoho metru zatopen,“ informoval deník České slovo o tehdejším řádění živlů v pražské Libni. A v Libníkovicích na Královéhradecku vichřice ve stejný den vyvrátila 350 let starou Národní lípu. „Po prudkých vedrech prudké bouře,“ varoval vládní deník Československá republika i v polovině srpna, kdy si prudké změny počasí vyžádaly i lidské oběti, například při velké povodni ve Spáleném Poříčí. „Žijeme v období velmi kritických dnů, o nichž psal svého času český učenec prof. Zenker,“ dodaly noviny poněkud záhadně.

Zatímco Evropu zmáhá vlna rekordních veder, jeden z projevů klimatické změny, Evropská komise představila cíl na snížení emisí pro rok 2040. Ten stanovila podle očekávání na výši 90 procent. Zatím jde jen o návrh, o který se teprve mezi státy svede boj v tvrdých vyjednáváních. Zmiňuje i důležitost vyhodnocení dopadu emisních povolenek. „Nesouhlasíme se stanovováním dalšího klimatického cíle,“ okomentoval pozici Česka premiér Petr Fiala.

Téměř 40 procent světových ledovců je podle vědců v dlouhodobé perspektivě nenávratně ztraceno, a to i v případě, že by se globální oteplování podařilo ihned zastavit. Vyplývá to ze studie publikované v odborném časopise Science. „Nejsme aktivisté, mluví tu věda,“ zdůrazňuje jeden z výzkumníků s tím, že se jedná o ten nejoptimističtější scénář a zkáza může být mnohem horší. Tání má navíc dramatické dopady na život lidí.

Na čtvrtek 5. června připadá světový den životního prostředí. Češi jsou národ plný milovníků přírody – zahrádkářů i turistů, v evropském srovnání ale platí za jedny z největších pochybovačů o klimatické změně. Podle Jany Stachové, socioložky z Akademie věd, která se zaměřuje na témata životního prostředí a klimatu, se postoje Čechů přece jen za poslední dekádu zlepšily. Paradoxně i díky projevům klimatické změny, které mohou lidé pozorovat přímo v krajině: vlnám sucha a veder nebo pozdním jarním mrazíkům.

Ledový příkrov planety Země bude tát rychleji, než se čekalo, což povede k několikametrovému vzestupu mořské hladiny a katastrofickému úprku z ohrožených pobřeží. A to i v případě, že se lidstvu podaří zázrak a probíhající globální změna klimatu nezvedne průměrnou teplotu o víc než 1,5 stupně Celsia. Uvádí to nový výzkum, o kterém informuje CNN.

Evropu čeká „léto století“, předpovídají meteorologové z Německa a Rakouska. Odborníci hovoří o rekordně vysokých teplotách způsobených „tepelnou kupolí“. Jejich prognózy předpovídají velká vedra až do konce srpna. Podle amerických meteorologů nicméně situace tak dramatická nebude.

Obrana, nebo Green Deal? Evropské státy jsou v situaci, kdy mají akutnější priority – například bezpečnost. To ale nutně neznamená, že musí být obětována opatření v oblasti klimatu. „Existuje mnoho způsobů, jak tyto priority mohou jít ruku v ruce,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Diana Ürge-Vorsatz, maďarská vědkyně a místopředsedkyně Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN.

Letošní leden byl celosvětově nejteplejším lednem v historii měření. Průměrná teplota vzduchu na povrchu dosáhla 13,23 stupně Celsia, což je o 0,79 stupně více, než činí lednový průměr z let 1991 až 2020, a o 1,75 stupně nad průměrem z předindustriálního období. Informovala o tom meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

Vědci se pokoušejí obnovit ledovou vrstvu v Arktidě. Čerpají na vodní hladinu mořskou vodu, která následně zmrzne. První testy ukázaly, že ledu skutečně přibývá. Jde ale o velmi nákladný projekt. Podle některých expertů je navíc ekologicky riskantní a odvádí pozornost od řešení hlavní příčiny změny klimatu, tedy fosilních paliv. Informuje o tom web CNN.

„Nejoblíbenějším jménem pro chlapce v Británii je Muhammad“, „Nechce být matkou, šla na sterilizaci“. Dva titulky, které se nedávno v médiích objevily s rozestupem pouhých dvou dnů. Zdánlivě spolu nijak nesouvisejí. Přesto je však dobré mezi nimi souvislost vidět, protože nám to hodně prozradí o době, v níž žijeme. Byť ta zpráva, bohužel, není ani trochu pozitivní.