globální oteplování

Téměř 40 procent světových ledovců je podle vědců v dlouhodobé perspektivě nenávratně ztraceno, a to i v případě, že by se globální oteplování podařilo ihned zastavit. Vyplývá to ze studie publikované v odborném časopise Science. „Nejsme aktivisté, mluví tu věda,“ zdůrazňuje jeden z výzkumníků s tím, že se jedná o ten nejoptimističtější scénář a zkáza může být mnohem horší. Tání má navíc dramatické dopady na život lidí.

Na čtvrtek 5. června připadá světový den životního prostředí. Češi jsou národ plný milovníků přírody – zahrádkářů i turistů, v evropském srovnání ale platí za jedny z největších pochybovačů o klimatické změně. Podle Jany Stachové, socioložky z Akademie věd, která se zaměřuje na témata životního prostředí a klimatu, se postoje Čechů přece jen za poslední dekádu zlepšily. Paradoxně i díky projevům klimatické změny, které mohou lidé pozorovat přímo v krajině: vlnám sucha a veder nebo pozdním jarním mrazíkům.

Ledový příkrov planety Země bude tát rychleji, než se čekalo, což povede k několikametrovému vzestupu mořské hladiny a katastrofickému úprku z ohrožených pobřeží. A to i v případě, že se lidstvu podaří zázrak a probíhající globální změna klimatu nezvedne průměrnou teplotu o víc než 1,5 stupně Celsia. Uvádí to nový výzkum, o kterém informuje CNN.

Evropu čeká „léto století“, předpovídají meteorologové z Německa a Rakouska. Odborníci hovoří o rekordně vysokých teplotách způsobených „tepelnou kupolí“. Jejich prognózy předpovídají velká vedra až do konce srpna. Podle amerických meteorologů nicméně situace tak dramatická nebude.

Obrana, nebo Green Deal? Evropské státy jsou v situaci, kdy mají akutnější priority – například bezpečnost. To ale nutně neznamená, že musí být obětována opatření v oblasti klimatu. „Existuje mnoho způsobů, jak tyto priority mohou jít ruku v ruce,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Diana Ürge-Vorsatz, maďarská vědkyně a místopředsedkyně Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN.

Letošní leden byl celosvětově nejteplejším lednem v historii měření. Průměrná teplota vzduchu na povrchu dosáhla 13,23 stupně Celsia, což je o 0,79 stupně více, než činí lednový průměr z let 1991 až 2020, a o 1,75 stupně nad průměrem z předindustriálního období. Informovala o tom meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

Vědci se pokoušejí obnovit ledovou vrstvu v Arktidě. Čerpají na vodní hladinu mořskou vodu, která následně zmrzne. První testy ukázaly, že ledu skutečně přibývá. Jde ale o velmi nákladný projekt. Podle některých expertů je navíc ekologicky riskantní a odvádí pozornost od řešení hlavní příčiny změny klimatu, tedy fosilních paliv. Informuje o tom web CNN.

„Nejoblíbenějším jménem pro chlapce v Británii je Muhammad“, „Nechce být matkou, šla na sterilizaci“. Dva titulky, které se nedávno v médiích objevily s rozestupem pouhých dvou dnů. Zdánlivě spolu nijak nesouvisejí. Přesto je však dobré mezi nimi souvislost vidět, protože nám to hodně prozradí o době, v níž žijeme. Byť ta zpráva, bohužel, není ani trochu pozitivní.

Vědci ve snaze o zpomalení globálního oteplování pátrají v mořských hlubinách i ve vesmíru po mikrobech, kteří by ze vzduchu mohli vysát přebytečný oxid uhličitý. Nyní se ale zaměřili na místa přímo uvnitř našich domovů. V myčkách, mikrovlnných troubách či na hlavicích sprch se totiž mohou nacházet mikroorganismy, které vědcům pomohou problém vyřešit, napsal web CNN.

V posledních letech se otepluje nejen v létě, ale celoročně. I během letošních prázdnin teploty běžně překračují třicítku a na některých místech v Evropě se blíží ke čtyřiceti stupňům. Ředitel oddělení Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR Radan Huth ve vysílání CNN Prima NEWS konstatoval, že snášení rostoucích teplot může být v průběhu let stále obtížnější.

Evropu zachvátila vlna spalujících veder. Nejvíce ji pociťují na jihozápadě světadílu, kde místy teploty přesahují i čtyřicítky. Svůj podíl na extrémním počasí má tzv. heat dome (do češtiny volně přeloženo jako tepelná kupole), píše server Severe Weather Europe. „Kupole“ se nyní měla rozpadnout a zbytky teplého vzduchu z ní pravděpodobně dorazily i do Česka.

Letošní červenec byl celosvětově druhým nejteplejším od počátku měření. Tepleji bylo jen před rokem. Celý letošní rok pak může být tím vůbec nejteplejším v historii. Vyplývá to z dat meteorologické služby Evropské unie Copernicus. Ta zároveň upozorňuje, že trend bude pokračovat, dokud globální emise skleníkových plynů nedosáhnou čisté nuly. K překročení hranice 1,5 °C nad předindustriálním průměrem, která je zásadní pro stabilitu klimatu, dojde podle odborníků již za méně než 10 let.