globální oteplování

Vědci ve snaze o zpomalení globálního oteplování pátrají v mořských hlubinách i ve vesmíru po mikrobech, kteří by ze vzduchu mohli vysát přebytečný oxid uhličitý. Nyní se ale zaměřili na místa přímo uvnitř našich domovů. V myčkách, mikrovlnných troubách či na hlavicích sprch se totiž mohou nacházet mikroorganismy, které vědcům pomohou problém vyřešit, napsal web CNN.

V posledních letech se otepluje nejen v létě, ale celoročně. I během letošních prázdnin teploty běžně překračují třicítku a na některých místech v Evropě se blíží ke čtyřiceti stupňům. Ředitel oddělení Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR Radan Huth ve vysílání CNN Prima NEWS konstatoval, že snášení rostoucích teplot může být v průběhu let stále obtížnější.

Evropu zachvátila vlna spalujících veder. Nejvíce ji pociťují na jihozápadě světadílu, kde místy teploty přesahují i čtyřicítky. Svůj podíl na extrémním počasí má tzv. heat dome (do češtiny volně přeloženo jako tepelná kupole), píše server Severe Weather Europe. „Kupole“ se nyní měla rozpadnout a zbytky teplého vzduchu z ní pravděpodobně dorazily i do Česka.

Letošní červenec byl celosvětově druhým nejteplejším od počátku měření. Tepleji bylo jen před rokem. Celý letošní rok pak může být tím vůbec nejteplejším v historii. Vyplývá to z dat meteorologické služby Evropské unie Copernicus. Ta zároveň upozorňuje, že trend bude pokračovat, dokud globální emise skleníkových plynů nedosáhnou čisté nuly. K překročení hranice 1,5 °C nad předindustriálním průměrem, která je zásadní pro stabilitu klimatu, dojde podle odborníků již za méně než 10 let.

Extrémně vysoké teploty v posledních dnech zasáhly státy jižní Asie. Indie v úterý zažila bezmála padesátistupňová vedra, ještě o dva stupně více naměřili v pondělí v Pákistánu. Kvůli extrémnímu počasí vláda v nejlidnatější zemi světa minulý týden s okamžitým účinkem zavřela všechny školy v zemi, ovlivněna byla také účast v parlamentních volbách v zemi. V hlavním městě Dillí také hrozí nedostatek vody.

Tuzemská muniční iniciativa pro Ukrajinu je absolutní nesmysl a udělala z České republiky překupníky zbraní, uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS předseda strany PRO Jindřich Rajchl. Dodal, že se už dávno mělo jednat o míru. V rozhovoru se také kriticky vyjádřil na adresu Green Dealu. Podle něj klimatická dohoda nejde opravit, protože představuje „velkou zelenou lež“.

Mráz až minus 14 stupňů, sníh a rybníky pokryté ledem, to byl 22. duben v roce 1938. Zima se nechtěla vzdát vlády, ovšem sněžení v dubnu a květnu nebylo nikdy neobvyklé, to jen lidé na jarní vločky pokaždé reagují s novým údivem. „Na Českomoravské vysočině zamrzly i rybníky,“ uvádí se v novinové zprávě z 23. dubna 1938. „Zatímco v jiných letech jsme se již připravovali na koupání, musíme letos stále ještě spokojiti – se zimníkem,“ postěžoval si autor. Sněžilo v Chebu, Čáslavi, Českých Budějovicích, Hradci Králové, ale i na italské Riviéře.

Tým vědců z Washingtonské univerzity poprvé v USA ve venkovních podmínkách otestoval technologii, která by mohla s postupem klimatických změn pomáhat s ochlazováním planety. Koncept je označovaný jako cloud brightening (zvyšování lesku mraků) a vychází ze snahy odrážet sluneční světlo v atmosféře. O pokroku ve výzkumu napsal deník The New York Times (NYT).

V nadcházejících dekádách lidé zřejmě budou muset radikálně změnit způsob, jakým tráví dovolené v zahraničí. Může za to klimatická změna, píše britský deník The Telegraph. Podle zpravodajského webu budou dovolenkáři nuceni své cesty uzpůsobit rostoucím teplotám ve Středomoří nebo zaplatit více za pojištění. Britové předpovídají i rostoucí oblibu severských zemí či lyžařských středisek, která se přizpůsobují letním návštěvníkům.

To, co se děje s naším světem, mě k smrti děsí, napsal v komentáři pro americkou CNN klimatolog Bill McGuire. Země se podle něj nikdy v celé své historii neohřívala tak rychle jako právě nyní. Uvedl také, že vědci by měli veřejnost pravdivě a dostatečně informovat, i když to v nich vyvolává strach. Důležité je, aby lidé viděli naději. Jednou z cest, jak je podle něj možné dosáhnout změny, je kolektivní akce.

Letošní únor byl celosvětově nejteplejší v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které průměrná únorová teplota u zemského povrchu činila 13,54 stupně Celsia, a byla tak o 0,81 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020. Průměrné denní teploty na hladině světových oceánů minulý měsíc také pokořily rekordy.

Teploty oceánů v severním Atlantiku jsou v porovnání s předchozími lety na historickém maximu, což může výrazně přispět k riziku hyperaktivní bouřkové sezony. Pokud by navíc nad oblast dorazil atmosférický jev La Niña dříve, než se očekává, mohly by být následky ještě horší. Experti přiblížili, jaké scénáře hrozí.