Evropa zažívá jedno z nejsušších a nejteplejších období v novodobé historii. Dlouhodobé vlny veder, minimum srážek a rekordní teploty proměňují zelenou krajinu v hnědou pustinu. Dopady jsou patrné nejen v zemědělství, ale také v okolí slavných evropských památek.
Přestože Evropu, Severní Ameriku i další části světa sužují letos extrémní vedra, lesní požáry a rekordně teplé oceány, rok 2026 zatím není nejteplejším v historii měření. Klimatologové upozorňují, že to nejhorší pravděpodobně teprve přijde. Kvůli sílícímu jevu El Niňo a pokračujícímu globálnímu oteplování má rok 2027 vysokou šanci stát se nejteplejším zaznamenaným rokem na Zemi.
Bez jediného deště od dubna až do Dušiček. Voda byla cennější než mléko, úroda mizerná, pole se proměnila v kámen a mnohde se oralo až v listopadu. Rok 1947 přinesl největší sucha od počátků měření. „Prvně zapršelo až 5. listopadu,“ zapsal si kronikář obce Opařany na Táborsku v roce 1947. „Pršelo tu před třemi dny,“ porovnává současná starostka Opařan Andrea Rucká. CNN Prima NEWS pátrala v archivech po dalších zatím mediálně nezveřejněných svědectvích o pětisetletém suchu z roku 1947.
Piráti si na čtvrtečním happeningu k tématu klimatické změny stříleli z vládních Motoristů. Jeden z pirátských poslanců se na akci dokonce objevil v tričku s nápisem „Tahle vlna veder mě sejmula jako Turek sanitku“. Mimo fóry však zaznělo také varování před tím, že se v Praze „všichni uškvaříme“.
Zapomeňte na neohroženého agenta Ethana Hunta ze série Mission: Impossible. Herec Tom Cruise se na podzim představí v kinech s pleší, pupkem a těžko uvěřitelným plánem na záchranu lidstva. V kousavé satiře Digger od oscarového Alejandra G. Iñárritua hraje výstředního miliardáře, který musí vyžehlit obří globální průšvih. Problém je, že jeho řešení je stejně šílené jako on sám.
Letošní červnové teplotní rekordy šokovaly Česko, ovšem v roce 1947 bylo hůře. „Od konce března až do 15. listopadu zapršelo v naší obci celkem třikrát, a to jen docela nepatrně,“ zapsal si kronikář obce Kamenný Újezd na Českobudějovicku. Podle meteorologů tehdy střední Evropu zasáhlo obrovské hydrologické sucho, nyní označované za pětisetleté. Redakce CNN Prima NEWS pátrala po svědectvích extrémního počasí z roku 1947 ve státních archivech a přináší kronikářská svědectví, která zatím nezveřejnila jiná média. A připomínáme i tehdejší potravinovou pomoc Československu, kterou poskytl generalissimus Stalin, i když tím zvýšil počet obětí tehdejšího sovětského hladomoru.
Evropu zasáhla rekordní vlna veder v důsledku efektu „tepelné kupole“, která si podle Světové zdravotnické organizace (WHO) od 21. června vyžádala už více než 1 300 nadměrných úmrtí. Padaly historické teplotní rekordy včetně Česka a Francie hlásí přibližně o tisíc úmrtí více, než je v tomto období obvyklé. WHO varuje, že extrémní horka jsou stále častějším důsledkem změny klimatu a vyzývá evropské země k lepší ochraně obyvatel. Podle odhadů by se navíc vysoké teploty mohly v brzké době vrátit.
Vedra v Evropě, včetně Česka, lámou rekordy. Například ve Velké Británii jsou teploty vyšší až o 15 stupňů oproti normálu. Úřady mluví o počasí, které nemá obdoby. Vysoké teploty jsou jedním z nejzřetelnějších znaků klimatické krize, jejíž důsledky jsou smrtelné. Během roku 2024, který byl nejteplejším rokem v historii planety, zemřelo v Evropě v důsledku horka více než 62 tisíc lidí.
Kritický atlantický proud se zhroutí výrazně pravděpodobněji, než se předpovídalo, informoval web The Guardian s odkazem na klimatické studie. Vědci nová zjištění považují za „velmi znepokojivá“ jak pro Evropu, tak i Afriku a Ameriku.
Změny klimatu nedopadají na zemědělce přímo, třeba v podobě jiných podmínek v daném regionu, ale i prostřednictvím sekundárních faktorů, které vyvolává proměna globálního trhu. Tuzemská ekonomika je otevřená, a proto je nutné sledovat celosvětové následky klimatické změny, varují ve studii vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Odborníci z Botanického ústavu AV ČR mimo jiné upozorňují, že ráz horských krajin se mění až pětkrát rychleji ve srovnání s nížinami. Chladnomilné rostliny postupně mizí.
Tajemný a fascinující přírodní fenomén, který ovlivňuje celý svět. O jevu El Niño se mluví čím dál častěji a určitě bude dál, protože jeho dopady na celosvětové klima i výkyvy počasí jsou stále zásadnější. Nejnovější data například naznačují, že tato událost by mohla v druhé polovině roku 2026 dokonce dosáhnout statusu Super El Niño. Jak El Niño, což v překladu znamená chlapec, vzniká, jak se projevuje a jaké jsou jeho důsledky? A jak souvisí se sesterskou La Niñou (holčičkou)?
Rotace planety Země se za uplynulé miliony let skoro nikdy nezpomalila tak, jako v posledních desetiletích. Vyplývá to ze studie vědců působících v Rakousku a Švýcarsku. Ti v tom vidí potvrzení, že změna klimatu ovlivňuje délku dne na naší planetě. Informuje o tom agentura DPA.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
