globální oteplování

Letošní leden byl celosvětově nejteplejším lednem v historii měření. Průměrná teplota vzduchu na povrchu dosáhla 13,23 stupně Celsia, což je o 0,79 stupně více, než činí lednový průměr z let 1991 až 2020, a o 1,75 stupně nad průměrem z předindustriálního období. Informovala o tom meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

Vědci se pokoušejí obnovit ledovou vrstvu v Arktidě. Čerpají na vodní hladinu mořskou vodu, která následně zmrzne. První testy ukázaly, že ledu skutečně přibývá. Jde ale o velmi nákladný projekt. Podle některých expertů je navíc ekologicky riskantní a odvádí pozornost od řešení hlavní příčiny změny klimatu, tedy fosilních paliv. Informuje o tom web CNN.

„Nejoblíbenějším jménem pro chlapce v Británii je Muhammad“, „Nechce být matkou, šla na sterilizaci“. Dva titulky, které se nedávno v médiích objevily s rozestupem pouhých dvou dnů. Zdánlivě spolu nijak nesouvisejí. Přesto je však dobré mezi nimi souvislost vidět, protože nám to hodně prozradí o době, v níž žijeme. Byť ta zpráva, bohužel, není ani trochu pozitivní.

Vědci ve snaze o zpomalení globálního oteplování pátrají v mořských hlubinách i ve vesmíru po mikrobech, kteří by ze vzduchu mohli vysát přebytečný oxid uhličitý. Nyní se ale zaměřili na místa přímo uvnitř našich domovů. V myčkách, mikrovlnných troubách či na hlavicích sprch se totiž mohou nacházet mikroorganismy, které vědcům pomohou problém vyřešit, napsal web CNN.

V posledních letech se otepluje nejen v létě, ale celoročně. I během letošních prázdnin teploty běžně překračují třicítku a na některých místech v Evropě se blíží ke čtyřiceti stupňům. Ředitel oddělení Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR Radan Huth ve vysílání CNN Prima NEWS konstatoval, že snášení rostoucích teplot může být v průběhu let stále obtížnější.

Evropu zachvátila vlna spalujících veder. Nejvíce ji pociťují na jihozápadě světadílu, kde místy teploty přesahují i čtyřicítky. Svůj podíl na extrémním počasí má tzv. heat dome (do češtiny volně přeloženo jako tepelná kupole), píše server Severe Weather Europe. „Kupole“ se nyní měla rozpadnout a zbytky teplého vzduchu z ní pravděpodobně dorazily i do Česka.

Letošní červenec byl celosvětově druhým nejteplejším od počátku měření. Tepleji bylo jen před rokem. Celý letošní rok pak může být tím vůbec nejteplejším v historii. Vyplývá to z dat meteorologické služby Evropské unie Copernicus. Ta zároveň upozorňuje, že trend bude pokračovat, dokud globální emise skleníkových plynů nedosáhnou čisté nuly. K překročení hranice 1,5 °C nad předindustriálním průměrem, která je zásadní pro stabilitu klimatu, dojde podle odborníků již za méně než 10 let.

Extrémně vysoké teploty v posledních dnech zasáhly státy jižní Asie. Indie v úterý zažila bezmála padesátistupňová vedra, ještě o dva stupně více naměřili v pondělí v Pákistánu. Kvůli extrémnímu počasí vláda v nejlidnatější zemi světa minulý týden s okamžitým účinkem zavřela všechny školy v zemi, ovlivněna byla také účast v parlamentních volbách v zemi. V hlavním městě Dillí také hrozí nedostatek vody.

Tuzemská muniční iniciativa pro Ukrajinu je absolutní nesmysl a udělala z České republiky překupníky zbraní, uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS předseda strany PRO Jindřich Rajchl. Dodal, že se už dávno mělo jednat o míru. V rozhovoru se také kriticky vyjádřil na adresu Green Dealu. Podle něj klimatická dohoda nejde opravit, protože představuje „velkou zelenou lež“.

Mráz až minus 14 stupňů, sníh a rybníky pokryté ledem, to byl 22. duben v roce 1938. Zima se nechtěla vzdát vlády, ovšem sněžení v dubnu a květnu nebylo nikdy neobvyklé, to jen lidé na jarní vločky pokaždé reagují s novým údivem. „Na Českomoravské vysočině zamrzly i rybníky,“ uvádí se v novinové zprávě z 23. dubna 1938. „Zatímco v jiných letech jsme se již připravovali na koupání, musíme letos stále ještě spokojiti – se zimníkem,“ postěžoval si autor. Sněžilo v Chebu, Čáslavi, Českých Budějovicích, Hradci Králové, ale i na italské Riviéře.

Tým vědců z Washingtonské univerzity poprvé v USA ve venkovních podmínkách otestoval technologii, která by mohla s postupem klimatických změn pomáhat s ochlazováním planety. Koncept je označovaný jako cloud brightening (zvyšování lesku mraků) a vychází ze snahy odrážet sluneční světlo v atmosféře. O pokroku ve výzkumu napsal deník The New York Times (NYT).

V nadcházejících dekádách lidé zřejmě budou muset radikálně změnit způsob, jakým tráví dovolené v zahraničí. Může za to klimatická změna, píše britský deník The Telegraph. Podle zpravodajského webu budou dovolenkáři nuceni své cesty uzpůsobit rostoucím teplotám ve Středomoří nebo zaplatit více za pojištění. Britové předpovídají i rostoucí oblibu severských zemí či lyžařských středisek, která se přizpůsobují letním návštěvníkům.