globální oteplování

Mráz až minus 14 stupňů, sníh a rybníky pokryté ledem, to byl 22. duben v roce 1938. Zima se nechtěla vzdát vlády, ovšem sněžení v dubnu a květnu nebylo nikdy neobvyklé, to jen lidé na jarní vločky pokaždé reagují s novým údivem. „Na Českomoravské vysočině zamrzly i rybníky,“ uvádí se v novinové zprávě z 23. dubna 1938. „Zatímco v jiných letech jsme se již připravovali na koupání, musíme letos stále ještě spokojiti – se zimníkem,“ postěžoval si autor. Sněžilo v Chebu, Čáslavi, Českých Budějovicích, Hradci Králové, ale i na italské Riviéře.

Tým vědců z Washingtonské univerzity poprvé v USA ve venkovních podmínkách otestoval technologii, která by mohla s postupem klimatických změn pomáhat s ochlazováním planety. Koncept je označovaný jako cloud brightening (zvyšování lesku mraků) a vychází ze snahy odrážet sluneční světlo v atmosféře. O pokroku ve výzkumu napsal deník The New York Times (NYT).

V nadcházejících dekádách lidé zřejmě budou muset radikálně změnit způsob, jakým tráví dovolené v zahraničí. Může za to klimatická změna, píše britský deník The Telegraph. Podle zpravodajského webu budou dovolenkáři nuceni své cesty uzpůsobit rostoucím teplotám ve Středomoří nebo zaplatit více za pojištění. Britové předpovídají i rostoucí oblibu severských zemí či lyžařských středisek, která se přizpůsobují letním návštěvníkům.

To, co se děje s naším světem, mě k smrti děsí, napsal v komentáři pro americkou CNN klimatolog Bill McGuire. Země se podle něj nikdy v celé své historii neohřívala tak rychle jako právě nyní. Uvedl také, že vědci by měli veřejnost pravdivě a dostatečně informovat, i když to v nich vyvolává strach. Důležité je, aby lidé viděli naději. Jednou z cest, jak je podle něj možné dosáhnout změny, je kolektivní akce.

Letošní únor byl celosvětově nejteplejší v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které průměrná únorová teplota u zemského povrchu činila 13,54 stupně Celsia, a byla tak o 0,81 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020. Průměrné denní teploty na hladině světových oceánů minulý měsíc také pokořily rekordy.

Teploty oceánů v severním Atlantiku jsou v porovnání s předchozími lety na historickém maximu, což může výrazně přispět k riziku hyperaktivní bouřkové sezony. Pokud by navíc nad oblast dorazil atmosférický jev La Niña dříve, než se očekává, mohly by být následky ještě horší. Experti přiblížili, jaké scénáře hrozí.

Studie brazilských vědců přišla s šokující předpovědí. Amazonský deštný prales dosáhne kritického bodu již v roce 2050, což bude mít zničující důsledky pro celý region i schopnost světa bojovat se změnou klimatu. Již nyní je Amazonie kvůli globálnímu oteplování sušší a teplejší, v důsledku lesních požárů a těžby dřeva produkuje více uhlíku, než pohlcuje.

Evropu i Ameriku letos trápí třeskuté mrazy a závěje sněhu. Někteří lidé se proto začínají ptát, jestli je to s globálním oteplováním skutečně tak horké. Klimatický paradox teď vysvětlili odborníci oslovení americkou CNN. Podle nich jsou na vině polární víry a tryskové proudění.

Rok 2023 byl tím vůbec nejteplejším za posledních nejméně sto dvacet pět tisíc let. Vědci varují, že svět je již velmi blízko bodu, po jehož dosažení bude pro lidstvo těžké přizpůsobit se. Hlavní klimatický reportér CNN Bill Weir připomněl, jak letos příroda zasahovala do lidských životů.

Peru za posledních šest desetiletí přišlo o více než polovinu ledovcové pokrývky, jen v letech 2016 až 2020 zaniklo v důsledku klimatických změn 175 ledovců. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na peruánské výzkumníky.

Průměrná globální teplota byla v září ještě výrazněji nad běžnými hodnotami z uplynulých dekád, než tomu bylo v předchozích měsících, upozorňují vědci s odvoláním na dlouhodobé záznamy. Podle prvotních analýz japonské meteorologické služby byl předchozí rekord pro daný měsíc překonán o 0,5 stupně Celsia a odchylka od průměru z let 1991 až 2020 činila skoro 0,9 stupně.

Země se podle vědců může změnit v ohnivé peklo. Odborníci zaměření na globální oteplování vypracovali vůbec první superpočítačové klimatické modely, které lidstvu v dlouhodobějším horizontu předpovídají velmi chmurnou budoucnost. Planetu podle nich může čekat zvýšení teplot na 70 °C, což by ze Země udělalo „nehostinné prostředí bez potravy a vody“.