V severských zemích, kde tradičně vládne chladné počasí i v létě, došlo k přehřátí nemocnic, nárůstu počtu utonutí i lesním požárům. Za neobvyklými vedry na Skandinávském poloostrově stojí podle vědců klimatická změna. Změnu přinesla druhá polovina srpna, kdy teploty začaly padat k hranici 20 stupňů Celsia a objevily se také bouřky.
Ročně letadla proletí desítkami tisíc turbulencí. Tento nepříjemný a nebezpečný jev se vyskytuje stále častěji a bývá silnější, píše CNN. Důvodem jsou mimo jiné klimatické změny. Experti zkoumali přes deset tisíc letových tras, aby zjistili, kde se turbulence vyskytují nejčastěji. Ukázalo se, že velkou roli hrají například hory.
Donald Trump a jeho administrativa chtějí zrušit klíčový vědecký dokument, který tvrdí, že skleníkové plyny škodí lidskému zdraví. Tento krok by mohl narušit většinu ekologických regulací, které Spojené státy vybudovaly za poslední dekádu. Nové vozy by tak nemusely plnit přísné emisní normy a elektromobily by neměly od vlády žádnou podporu.
Fotografická soutěž s jediným zadáním: zachycení mangrovových ekosystémů. V přírodě mají svoji nezaměnitelnou roli, lidské počínání však jejich rozsah enormní rychlostí zmenšuje. Právě prostřednictvím ocenění za nejkrásnější snímky ekosystémů se snaží autoři soutěže společnost o důležitosti mangrovů poučovat. Kdo ovládl letošní již jedenáctý ročník?
Cestování letadlem se brzy může stát méně komfortním. Turbulence v letecké dopravě budou totiž kvůli klimatickým změnám častější a silnější, varují vědci. Hrozí tak nejen častější zranění cestujících nebo členů posádky, ale také růst nákladů leteckých společností. Podle odborníků se počet silných turbulencí v příštích desetiletích může až ztrojnásobit, píše BBC.
Pěstitelé vanilky z Madagaskaru, odkud pochází 80 procent její světové úrody, čelí následkům klimatické krize. Ta může způsobit naprosté vymizení tohoto tradičního koření z pultů obchodů, informuje deník Independent. Zemědělci se potýkají s tropickými cyklónami, nedostatkem deště, vyššími teplotami a zároveň omezováním pomoci ze zahraničí, čímž se prohlubuje chudoba v zemi.
Změna klimatu vedla při poslední evropské vlně veder oproti minulosti k trojnásobnému počtu obětí. Zjistila to nová studie londýnské univerzity, která sledovala období mezi letošním 23. červnem a 2. červencem. Jedná se o úplně první studii, která odhaduje počet úmrtí v souvislosti se změnou klimatu při vlně veder.
Nevypočitatelné počasí se v létě před 100 lety nápadně podobalo tomu letošnímu. A když Češi v úmorných vedrech čekali na spásný déšť, tak 4. července 1925 udeřily vichry, kroupy a povodně v takové míře, že se lid spíše vyděsil. „Cirkus Františka Taubera byl do výše jednoho metru zatopen,“ informoval deník České slovo o tehdejším řádění živlů v pražské Libni. A v Libníkovicích na Královéhradecku vichřice ve stejný den vyvrátila 350 let starou Národní lípu. „Po prudkých vedrech prudké bouře,“ varoval vládní deník Československá republika i v polovině srpna, kdy si prudké změny počasí vyžádaly i lidské oběti, například při velké povodni ve Spáleném Poříčí. „Žijeme v období velmi kritických dnů, o nichž psal svého času český učenec prof. Zenker,“ dodaly noviny poněkud záhadně.
Zatímco Evropu zmáhá vlna rekordních veder, jeden z projevů klimatické změny, Evropská komise představila cíl na snížení emisí pro rok 2040. Ten stanovila podle očekávání na výši 90 procent. Zatím jde jen o návrh, o který se teprve mezi státy svede boj v tvrdých vyjednáváních. Zmiňuje i důležitost vyhodnocení dopadu emisních povolenek. „Nesouhlasíme se stanovováním dalšího klimatického cíle,“ okomentoval pozici Česka premiér Petr Fiala.
Téměř 40 procent světových ledovců je podle vědců v dlouhodobé perspektivě nenávratně ztraceno, a to i v případě, že by se globální oteplování podařilo ihned zastavit. Vyplývá to ze studie publikované v odborném časopise Science. „Nejsme aktivisté, mluví tu věda,“ zdůrazňuje jeden z výzkumníků s tím, že se jedná o ten nejoptimističtější scénář a zkáza může být mnohem horší. Tání má navíc dramatické dopady na život lidí.
Na čtvrtek 5. června připadá světový den životního prostředí. Češi jsou národ plný milovníků přírody – zahrádkářů i turistů, v evropském srovnání ale platí za jedny z největších pochybovačů o klimatické změně. Podle Jany Stachové, socioložky z Akademie věd, která se zaměřuje na témata životního prostředí a klimatu, se postoje Čechů přece jen za poslední dekádu zlepšily. Paradoxně i díky projevům klimatické změny, které mohou lidé pozorovat přímo v krajině: vlnám sucha a veder nebo pozdním jarním mrazíkům.
Ledový příkrov planety Země bude tát rychleji, než se čekalo, což povede k několikametrovému vzestupu mořské hladiny a katastrofickému úprku z ohrožených pobřeží. A to i v případě, že se lidstvu podaří zázrak a probíhající globální změna klimatu nezvedne průměrnou teplotu o víc než 1,5 stupně Celsia. Uvádí to nový výzkum, o kterém informuje CNN.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
