Od března do listopadu pršelo jen třikrát. Sucho z roku 1947 bylo národním neštěstím
Letošní červnové teplotní rekordy šokovaly Česko, ovšem v roce 1947 bylo hůře. „Od konce března až do 15. listopadu zapršelo v naší obci celkem třikrát, a to jen docela nepatrně,“ zapsal si kronikář obce Kamenný Újezd na Českobudějovicku. Podle meteorologů tehdy střední Evropu zasáhlo obrovské hydrologické sucho, nyní označované za pětisetleté. Redakce CNN Prima NEWS pátrala po svědectvích extrémního počasí z roku 1947 ve státních archivech a přináší kronikářská svědectví, která zatím nezveřejnila jiná média. A připomínáme i tehdejší potravinovou pomoc Československu, kterou poskytl generalissimus Stalin, i když tím zvýšil počet obětí tehdejšího sovětského hladomoru.
Tepelná kupole si vyžádala přes 1300 životů, bořila rekordy. Brzy se vrátí, varují experti
Evropu zasáhla rekordní vlna veder v důsledku efektu „tepelné kupole“, která si podle Světové zdravotnické organizace (WHO) od 21. června vyžádala už více než 1 300 nadměrných úmrtí. Padaly historické teplotní rekordy včetně Česka a Francie hlásí přibližně o tisíc úmrtí více, než je v tomto období obvyklé. WHO varuje, že extrémní horka jsou stále častějším důsledkem změny klimatu a vyzývá evropské země k lepší ochraně obyvatel. Podle odhadů by se navíc vysoké teploty mohly v brzké době vrátit.
Počasí, které nemá obdoby. Evropu svírá tepelná kopule, všude padají rekordy
Vedra v Evropě, včetně Česka, lámou rekordy. Například ve Velké Británii jsou teploty vyšší až o 15 stupňů oproti normálu. Úřady mluví o počasí, které nemá obdoby. Vysoké teploty jsou jedním z nejzřetelnějších znaků klimatické krize, jejíž důsledky jsou smrtelné. Během roku 2024, který byl nejteplejším rokem v historii planety, zemřelo v Evropě v důsledku horka více než 62 tisíc lidí.
Čeští zemědělci nemohou ignorovat klimatickou proměnu, uvádí výzkum. Ráz hor se rychle mění
Změny klimatu nedopadají na zemědělce přímo, třeba v podobě jiných podmínek v daném regionu, ale i prostřednictvím sekundárních faktorů, které vyvolává proměna globálního trhu. Tuzemská ekonomika je otevřená, a proto je nutné sledovat celosvětové následky klimatické změny, varují ve studii vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Odborníci z Botanického ústavu AV ČR mimo jiné upozorňují, že ráz horských krajin se mění až pětkrát rychleji ve srovnání s nížinami. Chladnomilné rostliny postupně mizí.
Jev, který straší svět: El Niño udeří ještě silněji. Může přinést extrémní počasí
Tajemný a fascinující přírodní fenomén, který ovlivňuje celý svět. O jevu El Niño se mluví čím dál častěji a určitě bude dál, protože jeho dopady na celosvětové klima i výkyvy počasí jsou stále zásadnější. Nejnovější data například naznačují, že tato událost by mohla v druhé polovině roku 2026 dokonce dosáhnout statusu Super El Niño. Jak El Niño, což v překladu znamená chlapec, vzniká, jak se projevuje a jaké jsou jeho důsledky? A jak souvisí se sesterskou La Niñou (holčičkou)?
Zákeřná tropická nemoc se dostává do Evropy, varují vědci. Z šíření viní oteplování
Ve většině Evropy se již může kvůli oteplování klimatu šířit velmi bolestivá tropická nemoc – chikungunya. Před nebezpečím varuje nová studie. Nemoc přenášejí komáři, přičemž v jižních zemích jsou podmínky pro její šíření vhodné více než půl roku. Vědci upozorňují, že s dalším růstem teplot se nákaza posune severněji. Kritická hranice pro šíření viru je navíc nižší, než se dosud předpokládalo, což podle odborníků výrazně zvyšuje riziko dalších ohnisek, píše web The Guardian.
KOMENTÁŘ: Systematická výroba strachu aneb Jak klimatický alarmismus zlomil mladou generaci
Klimatická krize v Česku skončila, vyhlásil při nástupu do funkce dočasný správce ministerstva životního prostředí Petr Macinka. Upřímně řečeno, je celkem snadné ukončit něco, co neexistuje a nikdy ani reálně neexistovalo. Daleko těžší ovšem bude skoncovat s iracionálním šílenstvím, jež je s „klimaaktivismem“ dlouhodobě spojeno. A jak ukázaly i nedávné studentské protesty – ze všeho nejtěžší bude vymýtit onen zničující zelený brainwashing, který se na mladé generaci očividně dost nepříjemně podepsal.
Smrtící bouře v Asii nejsou náhoda. Je to varování, míní vědci
Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku přesáhl 1 400, přičemž více než 1 000 lidí je stále pohřešováno. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuty od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
Zemi čekají katastrofické změny, varují vědci. Oteplování má překročit kritickou hranici
Megaměsta zaplavovaná stoupající hladinou moře, hory zbavené ledovců, které kdysi pokrývaly jejich skalnaté vrcholy, ledové štíty rozpadající se do oceánu a mořské dno pokryté kostrami mrtvých korálových útesů. Takový je podle vědců realistický obraz světa, ke kterému Země směřuje. Důvodem je zrychlující globální oteplování a klesající chuť tuto krizi řešit, píše CNN.
