Legendární Spitfire, v jehož kokpitu zasáhl do bojů 2. světové války plzeňský rodák Karel Pošta, je aktuálně na prodej za 82 milionů korun. Na zahraniční inzertní portál jej umístil australský majitel. Osud českého pilota, jenž sloužil v exilu u britského královského letectva RAF, v minulosti upoutal i pozornost britské královny Alžběty II.
Do těžko pochopitelné situace se dostali ruští vojáci v Doněcké oblasti na Ukrajině. Záběry ukrajinských dronových operátorů je zachytily při výrobě okopu přímo vedle obrovské bomby, kterou na místo s největší pravděpodobností shodilo jejich vlastní letectvo. Piloti z ukrajinské jednotky Ljut toho okamžitě využili a nevybuchlou bombu odpálili.
Rusové se místo těžkých úderů začali soustředit na drobné útoky pomocí malých jednotek. Údery kladivem tak nahradili „taktikou tisíce řezů“, čímž dosahují na frontě taktických úspěchů v klíčových městech, píše web France 24. Ukrajinci navíc přiznávají, že tato strategie funguje. Zároveň ale podotýkají, že je vykoupena velkými ztrátami.
Zabití šéfa kartelu Jalisco New Generation Nemesia Oseguery, známého také jako „El Mencho“, by mohlo podle analytiků vyvolat války o území mezi gangy obchodujícími s drogami v Mexiku i mimo něj, píše CNN. Konkurenční kartel Sinaloa se totiž potýká s vnitřními spory. Americký prezident Donald Trump vyzval k tvrdším zásahům vůči kartelům. Podle CNN by to ale mohlo představovat politické riziko.
Ruská agrese na Ukrajině trvá už čtyři roky, svět si smutné výročí připomněl v úterý 24. února. Ve středu pozornosti médií jsou tak přední politické osobnosti: ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, první dáma Ukrajiny Olena Zelenská či prezident Ruské federace Vladimir Putin. Podívejte se, jak se jejich tváře od vypuknutí konfliktu změnily.
Ruské jednotky se snaží prorazit na jihovýchodní Ukrajině a otevřít si tak cestu k průmyslovému městu Záporoží. Narážejí však na tvrdý odpor obránců. Vysoké ztráty, pomalý postup a účinné protiútoky Ukrajiny podle médií i analytiků ukazují, že rozhodující průlom je pro Moskvu stále obtížný a ruské vítězství není ani po čtyřech letech války jisté.
Spravedlivý mír teď pro Ukrajinu asi reálný není, čestný však ano. Přesně čtyři roky po spuštění Putinovy invaze to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza. Popisuje mimo jiné i to, zda ještě Rusko může napadenou zemi ovládnout.
Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka na jednání Rady bezpečnosti OSN k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby zastavilo válku a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Vyjádřil se tak v den čtvrtého výročí ruské invaze do sousední země.
Inženýr Andrij Lucyna ze Lvova od roku 2008 pracoval a žil v Los Angeles. Když ale Rusové zahájili invazi na Ukrajinu, zrovna pobýval v rodné zemi. „Neváhal jsem ani minutu a hned první den okupace jsem se šel zapsat do armády jako dobrovolník. Už mě ani neměli ve vojenské evidenci,“ vypráví. Ale on bojovat chtěl. „Nakonec mě vzali. A po krátkém výcviku jsem zažil tvrdou bitvu o město Popasna, pak následoval Bachmut,“ vypráví 42letý Lucyna. Přežil, ale po demobilizaci potřeboval péči psychologů. „Pořád jsem se vracel k tomu, co jsem mohl jako voják udělat lépe, aby neumírali kamarádi. Bylo to na zbláznění, psycholog mě od války musel nějak emočně odtrhnout.“ Ale pokud válka letos neskončí, je připraven i znova bojovat.
S válkou, která začala ruskou invazí před čtyřmi lety, má zkušenost každý Ukrajinec, reportuje přímo z napadené země Patrik Kaizr. Reportér CNN Prima NEWS také popsal vývoj nálady mezi válkou zkoušenými obyvateli.
Úterní projev prezidenta Petra Pavla v Senátu o Ukrajině byl naprosto zbytečný. Mrzí mě, že v evropském i světovém kontextu je strašně průměrný a nevyužívá své autority. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl historik a ukrajinista David Svoboda. Podle něj by se prezident měl vyslovit pro zapojení do války takovým způsobem, který by demaskoval ruskou rétoriku. Podle komentátora Romana Jocha se Pavel snažil být vzhledem k vnitrostátní politice co nejvíce konsenzuální a to i za cenu toho, že ve svém projevu nepřinesl nic nového.
Celoplošná ruská invaze na Ukrajinu vypukla přesně před čtyřmi lety. Za tu dobu došlo na mnoha místech frontové linie k větším či menším územním změnám. Nejvíce dynamické posuny nastaly v první fázi války, kdy se Ukrajincům podařilo zabrzdit zprvu rychlý ruský postup a vytlačit okupanty z Kyjevské a Charkovské oblasti. Později také dosáhli rozhodujícího vítězství v bitvě o Cherson. V poslední době ale tahá za delší konec ruská armáda, která navzdory těžkým ztrátám ulamuje další a další území na Donbase.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
