Íránská státní média ve válce s USA a Izraelem míchají pravdu s dezinformacemi a používají umělou inteligenci k šíření propagandy, upozorňuje BBC. Přístup k nezávislým informacím je pro většinu Íránců omezený kvůli cenzuře a výpadkům internetu. Podobně ale i někteří západní politici a média využívají AI obsah k oslavě vlastních úspěchů.
Eskalující íránské útoky a rozhodnutí americké vlády přerušit vojenskou ochranu ropných tankerů v Hormuzském průlivu zvyšují riziko, že se tato klíčová námořní trasa na delší dobu uzavře. To by mohlo ochromit vývoz ropy přes jednu z nejdůležitějších energetických cest na světě, píše web deníku The Wall Street Journal. Pokud by se lodě pokoušely proplouvat, mohl by se průliv stát jejich „pohřebištěm“.
Íránské útočné drony Šáhid se v nové válce na Blízkém východě ukázaly jako větší hrozba, než Washington původně očekával, píše CNN. Zkušenosti s jejich ničením má nyní především Ukrajina, která jim čelí už čtyři roky. Své know-how nyní nabízí USA i státům regionu výměnou za další zbraně a podporu.
Ve válce, jejíž dopady stále více ovlivňují dodávky a ceny ropy, se už rýsuje jeden vítěz, který se konfliktu přímo neúčastní, upozorňuje web Sky News. Je jím Rusko. Kreml těží z prudkého růstu cen ropy, k němuž došlo po útocích na Írán, a může získat finanční prostředky, s nimiž nepočítal. Ty by mohl využít ve válce na Ukrajině.
Zatímco svět upírá zraky k válce na Blízkém východě, na Ukrajině se začíná měnit situace na frontě. Kyjev podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) v posledních dnech zaznamenal pokrok v několika směrech fronty. Podle nich to potvrzují geolokované záběry. Agentura Unian navíc informuje, že Rusko se ve válce dostává do problémů. Moskvě údajně dochází protiletadlové rakety a vojáci nemají vůli bojovat.
Ruská invaze na Ukrajinu je bezpochyby nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. Součástí ničivé agrese, která se naplno rozjela v únoru 2022, jsou neobvyklé, kuriózní i bizarní situace. CNN Prima NEWS přináší třetí díl sedmé série Momentů války. Smyslem tohoto seriálu je připomenutí některých událostí, k nimž během konfliktu došlo – ať už přímo na bojišti či v politickém prostředí.
Ruský prezident Vladimir Putin tento týden v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem navrhnul přesun íránského obohaceného uranu do Ruska jako součást možné dohody o ukončení války USA a Izraele s Íránem, šéf Bílého domu jeho nabídku odmítl. S odvoláním na své zdroje to dnes napsal server Axios. Washington ani Moskva tyto informace nekomentovaly.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že válku s Íránem už vyhrál, ve skutečnosti je to ale složitější, upozorňuje analýza CNN. Označit dosažený stav za jasné vítězství podle americké stanice není možné kvůli řadě problémů: od uzavření Hormuzského průlivu až po politické a jaderné otázky v Íránu. Napětí navíc roste i na domácí scéně – mimo jiné kvůli zvyšujícím se cenám ropy.
Cena nafty v ČR za týden podle CCS stoupla o 5,79 Kč na průměrných 40,89 Kč/l. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 Kč. Podle ministerstva financí se ale zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konflikt na Blízkém východě k nepřiměřenému zvyšování marží.
Americký prezident Donald Trump pobouřil řadu internetových uživatelů. Na oficiálním profilu Bílého domu na sociální síti X se totiž objevilo „bowlingové video“, které glosuje útoky na Írán. Někteří uživatelé příspěvek odsuzují a volají po propuštění toho, kdo ho vytvořil nebo schválil. Našli se ale i tací, kteří záběry kvitují.
Napětí mezi USA a Íránem se dál zvyšuje. Pentagon chce oslabit íránské vojenské síly, ale jeho cílem není měnit režim. Americký prezident Donald Trump mezitím trvá na dokončení kampaně. CNN shrnuje tři možné scénáře – od „Iráku 90. let“ přes zhoršení situace až po málo pravděpodobnou změnu režimu. V analýze upozorňuje, že konflikt bude mít ekonomické i regionální dopady, které nelze rychle vyřešit.
Nečekané vyostření situace na Blízkém východě zasáhlo tisíce Čechů, kteří v důsledku americko-izraelských úderů zůstali nedobrovolně uvíznutí za hranicemi domova. Vedle samotných obav z celé situace však musí mnozí řešit i praktické dopady války v Íránu: například své volno v práci. Čeká je kvůli „prodloužení dovolené“ postih? A jak situaci se zaměstnavatelem řešit? To přiblížil advokát a expert na pracovní právo z Dentons Michael Mráček.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
