válka

Evropští státníci kvůli nevypočitatelnému přístupu amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažují razantní kroky. Britové přemýšlejí o vyslání vlastních mírových vojáků na válkou zmítanou Ukrajinu. A nemusí být osamoceni. Deník The Washington Post hlásí, že by spojené evropské spojené síly měly v zemi až 30 tisíc vojáků. Tamní prezident Volodymyr Zelenskyj však už dříve označil takový počet za nedostatečný.

Na české politice je hezké, jak dokáže neustále posouvat hranice toho, co všechno je ještě možné. Tak například je možné velkoryse přehlížet, že vojáci speciálních sil dopravují bez souhlasu Parlamentu drony do země, v níž probíhá válečný konflikt. Nebo je možné nechat viset ve vzduchu podezření, že se tak dělo na základě neoprávněně vydaných diplomatických pasů. V neposlední řadě pak je možné, aby si vojenští představitelé zamilovali světla ramp a média natolik, že se nežinýrují dávat do nich velmi silná a v podstatě ryze politická prohlášení. A světe div se, nikomu to vůbec nevadí...

Ukrajina se snaží do armády nalákat mladé lidi ve věku 18 až 24 let, informuje web Politico. Jako motivaci jim nabízí vysokou odměnu nebo hypotéku bez úroku. Nové rozhodnutí ministerstva obrany ale nepotěšilo vojáky, kteří již slouží na frontě. Ti totiž takové podmínky nemají. Podle ministerstva obrany se ovšem přihlásilo již 10 tisíc nových vojáků.

Na Ukrajině kvůli válečnému stavu a stannému právu aktuálně volby nelze uspořádat. Právě kvůli jejich nekonání Zelenského kritizuje americký prezident Donald Trump. Dokonce ho ve středu označil za diktátora. Pokud by se však navzdory všemu na Ukrajině v současné době konaly, jak by dopadly?

Za „diktátora bez voleb“, který odvedl hroznou práci, označil ve středu americký prezident Donald Trump ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského. V příspěvku na sociální síti Truth Social také Zelenského vyzval, aby jednal rychle, jinak mu nezbyde žádná země. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila jeho slova za zcela absurdní. Ukrajinci a jejich vláda každý den bojují za demokracii, řekla. Ukrajina se už tři roky brání ruské agresi, a Trump tvrdí, že se mu úspěšně daří vyjednávat konec války. Jeho postoj si pochvaluje Kreml.

Americký prezident Donald Trump je lapen v dezinformační bublině, prohlásil ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentur Reuters a AFP. Podle serveru The Guardian tím reagoval na Trumpovu kritiku z předchozího dne, kdy šéf Bílého domu mimo jiné uvedl, že Ukrajina by měla uspořádat nové volby, a přišel s nepodloženým tvrzením, že Zelenskyj je ve své zemi velmi nepopulární. Zelenskyj mimo jiné zdůraznil, že „nemůže prodat Ukrajinu“.

Ukrajinci měli válku ukončit po třech letech bojů, nikdy ji neměli začínat, pronesl na adresu napadeného státu Donald Trump. Americký prezident zhodnotil úterní jednání o míru na Ukrajině mezi USA a Ruskem v saúdskoarabském Rijádu slovy, že „to zatím probíhá dobře“. Nijak ale nereflektoval historii konfliktu a namísto toho Ukrajině vyčetl, že „neudělala obchod“ s Kremlem. Trump také tlačil na nové prezidentské volby na Ukrajině, informuje CNN.

V roce 1954 si nejmenovaní manželé posílali milostné vzkazy. Nejednalo se však pouze o psané dopisy, ale i o nahraná slova plná lásky a naděje. Právě dvě takové malé gramofonové desky nedávno objevila Angelina Polumbová, když hledala jazzovou hudbu v obchodě se zbožím z druhé ruky. Obsah, který si vyslechla, a vzpomínka na vlastní prarodiče ji pohnaly k tomu, aby desky předala rodině. Díky reportáži a troše štěstí se jí to podařilo.

Kurská oblast v Rusku se stala místem mimořádně tvrdých bojů. Pro obě strany jde o velmi důležité území – může sehrát zásadní roli při jednání o míru. Ruští vojáci, kteří v oblasti operují, pro web The New York Times popsali, že tak intenzivní boje ještě nezažili. V místě mezi dvěma armádami uvízlo také několik tisíc civilistů. Jejich příbuzní se nyní obávají o jejich životy.

Přestanou se Američané v čele se staronovým prezidentem Donaldem Trumpem zajímat o Pobaltí a stáhnou odtud své vojáky? To je obava, která podle The Financial Times trápí část evropských lídrů. A to navzdory varování, že se Rusko připravuje na rozsáhlejší konflikt právě se silami Severoatlantické aliance (NATO), které se nacházejí i právě v pobaltských státech. Zde působí mimo jiné i české síly.

Najít rovnováhu mezi ukrajinskou suverenitou a ruskými požadavky na vlastní „bezpečnostní záruky“ bude nejtěžší částí jakéhokoli jednání, píše web The New York Times. Klíčovými tématy probíhajícího jednání v Saudské Arábii je rozdělení území, role NATO ve východní Evropě, bezpečnostní záruky a také možný vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance a Evropské unie.

Ukrajinská 47. mechanizovaná brigáda v koordinaci s dalšími jednotkami pořádně zatopila rotě ruských vojáků, kterou doprovázelo několik tanků. Práce ukrajinského dělostřelectva a dronové údery vedly k likvidaci podstatné části nepřátelského obrněného konvoje, který jel z neznámých důvodů pod sovětskými vlajkami, i pěchotních sil. Bližší okolnosti zveřejněných záběrů je v průběhu ruské agrese složité nezávisle ověřit.