KOMENTÁŘ: Válku ovlivnit nemohly. Opravdu zvláštní ale ruské volby v jedné věci byly
Rusko má po volbách do Státní dumy. Výhra Jednotného Ruska nepřekvapila. Na válku nebo mobilizaci výsledek hlasování má pramalý vliv.
Rusko má po volbách do Státní dumy. Výhra Jednotného Ruska nepřekvapila. Na válku nebo mobilizaci výsledek hlasování má pramalý vliv.
Někteří západní politici usilují o konflikt mezi Severoatlantickou aliancí (NATO) a Ruskem poté, co selhala strategie zničit Rusko ve válce na Ukrajině. Uvedl to v sobotu slovenský premiér Robert Fico ve videu zveřejněném na Facebooku. Válku proti Ukrajině rozpoutala v únoru 2022 Moskva. Kyjev se od té doby ruské vojenské invazi brání i s pomocí řady členů NATO, kteří napadenou zemi mimo jiné zbrojně podporují.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by se politici na globální úrovni měli soustředit hlavně na ukončení válečných konfliktů. Během Dnů NATO v Ostravě ve speciálním rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl, že hrozba války je ve světě přítomná. Na druhou stranu podle svých slov ze strany světových lídrů odmítá strašení dalšími konflikty. „Je jejich odpovědností, aby zabránili třetí světové válce,“ pronesl. Rovněž nastínil, zda vláda připravuje dlouhodobý plán, jak splnit obranné závazky vůči NATO.
Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal zákon zavádějící rozsáhlé sankce, které mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Sankční balík je odkazem republikánského senátora Lindseyho Grahama, který zemřel v červenci krátce po své poslední návštěvě Ukrajiny, informovaly světové tiskové agentury.
Rusko posílá na frontu ostatky středověkého válečného knížete Dmitrije Donského. Vojáci je mají uctívat jako zdroj božské ochrany, píše web RFE/RL. Nejde přitom o nový fenomén – náboženské ikony a ostatky provázejí ruské války již po staletí a jejich význam znovu narůstá. Náboženské symboly se tak stávají součástí ruského ospravedlňování války na Ukrajině, kterou Kreml označuje za posvátný boj.
Tažení generála Roberta E. Leeho na sever v roce 1862, známé jako marylandské tažení, představovalo první pokus Konfederace přenést americkou občanskou válku na území Unie. Tato strategická ofenzíva probíhala v září 1862 a vyvrcholila jednou z nejvýznamnějších bitev celé války, známou jako bitva u Antietamu.
Vládě se podle komentátora Martina Schmarcze „válka“ s prezidentem nevyplatila. Řekl to ve vysílání CNN Prima NEWS. Kabinet podle něj vedl proti hlavě státu tvrdou kampaň, která ale na českou veřejnost nezafungovala. Komentátor Thomas Kulidakis má spor za plýtvání energií.
Rusové podle bezpečnostního analytika Andora Šándora mají velmi dobrý přehled o pohybu ukrajinského vedení. Jejich cílem ale není likvidace prezidenta Volodymyra Zelenského. Kdyby ho chtěli odstranit, pravděpodobně by toho byli schopni, řekl ve studiu CNN Prima NEWS. Moskva podle něj sleduje jiný cíl, a to zastrašit Západ a postupně izolovat Kyjev.
Členové Speciálních operačních sil Ukrajiny (SOF) v poslední době provedli několik taktických úderů proti ruské armádě v Doněcké oblasti. Pomocí sebevražedných dronů se jim povedlo zničit nepřátelský salvový raketomet BM-21 Grad, menší transportní vozidlo a také polní sklad raket, což vedlo k obrovské explozi. Bližší okolnosti zveřejněných záběrů je v průběhu ruské agrese složité nezávisle ověřit.
Ruskou veřejností se před parlamentními volbami šíří úzkost vyvolaná válkou s Ukrajinou. Tamní úřady sice tvrdí, že válku vyhrávají, ale téměř pět let od jejího začátku jsou Rusové čím dál více znepokojeni jejími dopady na běžný život. Nervozitu posilují i útoky ukrajinských dronů, kvůli kterým občané pociťují válku na vlastní kůži, píše agentura Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa k okamžitému zavedení tvrdých protiruských sankcí, které by omezily schopnost Moskvy vyrábět rakety. Podle agentury AFP to ukrajinský prezident řekl v Kyjevě na fóru Jaltské evropské strategie. Podobný příspěvek umístil i na sociální síť X. Zelenskyj se pozastavil nad tím, proč nelze rozhodnutí přijímat rychleji.
Víkendová návštěva dvou amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera v Kremlu a následně i v Kyjevě nepřinesla zásadní průlom v nastartování mírových jednání. Zástupci USA ve skutečnosti zjišťovali, jestli je některá ze stran připravena ustoupit ze svých dosavadních požadavků, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS publicista Jefim Fištejn.