Ukrajinská armáda začala ve válce proti Rusku používat nový typ munice, kterou shazuje pomocí dronů. Podle Forbesu je navržena tak, aby zasáhla cíle v podzemí, a je schopna proniknout obrannými strukturami, včetně zákopů. Ukrajinci navíc měli začít tuto novou zbraň vyrábět ve velkém množství, což může ruské armádě způsobit velké problémy. Ukrajina se již pátým rokem brání ruské agresi.
Ukrajinská armáda provedla v noci na neděli další dronové údery na strategické cíle v Rusku. Třeba v Tulské oblasti se jí povedlo zasáhnout novomoskovský chemický závod Azot, který je největším výrobcem amoniaku a dusíkatých hnojiv v Rusku. Informují o tom ukrajinská média i prezident Volodymyr Zelenskyj. Zprávu také potvrdila ruská strana. Na sociálních sítích se šíří záběry dronů přelétajících nad továrnou i snímky masivní exploze a následného mohutného požáru.
Ukrajinská skupina „Detones Group“ zveřejnila kuriózní záběry likvidace ruského vojáka v okolí doněckého Pokrovsku. Okupant se při úprku před sebevražedným dronem zatoulal do lomu, při snaze zachránit si život skočil do vody. Smrti stejně nakonec neunikl, exploze navíc vedla k sesuvu nestabilního povrchu. Bezvládné tělo člena ruských sil tak bylo okamžitě pohřbeno lavinou písku, hlíny a kamení. Bližší okolnosti zveřejněných záběrů je v průběhu války složité nezávisle ověřit.
Návrh mírové dohody Íránu se Spojenými státy počítá s ukončením americké blokády íránských přístavů a s novým uspořádáním v Hormuzském průlivu. Prohlásil to v pátek večer íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Řekl také, že žádné rozhovory o íránském jaderném programu nezačnou, dokud nebude úmluva zcela převedena do praxe, píší agentury AFP a Reuters. Paralelně se ukázalo, že Spojené arabské emiráty vyplatily Íránu v nedávné době tři miliardy dolarů (62,5 miliardy korun). Píše to agentura Reuters s odkazem na několik svých zdrojů. Podle nich se SAE zavázaly předat Teheránu celkem deset až dvacet miliard dolarů (208 až 417 miliard korun). Podle dvou zdrojů SAE souhlasily s platbami, aby Írán přestal útočit na Abú Zabí, Dubaj a další části jeho území.
Americký prezident Donald Trump pochází ze světa realitních makléřů a přesně podle toho se chová při vedení války s Íránem i při jednání se zahraničními státníky. Všímají si toho komentátoři zámořské politiky. V čem vlastně jeho strategie „realiťáka“ spočívá a může mít šanci na úspěch?
Donald Trump se tvrdými údery snaží přimět Írán ke kapitulaci, ale zatím zvolená strategie má spíše opačný efekt, píše CNN. Panují proto obavy, že každá nová ofenziva jen prodlouží dosavadní situaci. Co pohání amerického prezidenta k dalším útokům a funguje to na íránský režim?
Obnovení ostrých bojů mezi Spojenými státy a Íránem definitivně strhlo diplomatickou fasádu z takzvaného dubnového příměří. Dva dny intenzivních amerických náletů na cíle v jižním Íránu a odvetné údery Teheránu napříč regionem ukazují, že strategie „kombinace bomb a vyjednávání“, kterou razí administrativa prezidenta Donalda Trumpa, přivedla Blízký východ do nejnebezpečnější patové situace za poslední dekády.
Větrné elektrárny způsobují rakovinu, solární panely upečou krajinu. Opakovaně vyvrácené mýty o obnovitelných zdrojích energie se šíří internetem rychleji, než je odborníci stačí vyvracet. V Česku vzniká iniciativa Nová energie Česka, kterou založily asociace zabývající se obnovitelnými zdroji. Ta má s pomocí odborníků usnadnit lidem rozlišit relevantní informace od mýtů nebo dezinformací, či dokonce od her na důležitém bojišti hybridní války.
Ruští ultranacionalisté na Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu (SPIEF) představili řadu radikálních scénářů budoucnosti Ruska, včetně okupace Kyjeva, Oděsy a Charkova a také rozpadu Evropské unie, píše web Radio Svoboda. Americký institut pro studium války (ISW) se domnívá, že Kreml může taková prohlášení využít k demonstraci údajné „umírněnosti“ ruského prezidenta Vladimira Putina, uvádí nová zpráva.
Americká Sněmovna reprezentantů ovládaná republikány ve středu podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
Ukrajina v květnu dobyla zpět 282 kilometrů čtverečních, čímž druhý měsíc za sebou zmenšila plochu území okupovaného Ruskem. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). V dubnu se plocha území ovládaná Moskvou – poprvé za dva a půl roku – zmenšila o přibližně 120 kilometrů čtverečních, dodala AFP.
Ruská invaze na Ukrajinu zásadně změnila povahu cestovního ruchu v zemi. Zatímco dříve turisté mířili na historické památky a k moři, dnes část návštěvníků přijíždí na takzvané „temné zájezdy“ do míst zasažených válkou. Navzdory kontroverzím i bezpečnostním rizikům se tento typ turistiky postupně stává novým fenoménem, píše web RFE/RL.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
