válka

Bezpodmínečné příměří by posloužilo Ukrajině k přezbrojení svých jednotek a k posílení obrany, prohlásil ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci v Jerevanu. Šéf ruské diplomacie připustil, že Rusko nebylo s to dodat svému arménskému spojenci objednané zbraně, což vysvětloval tím, že Rusko je nuceno na ukrajinském bojišti čelit celé Evropě. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ruské agresi ve válce, rozpoutané na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina, a Moskva dosud nevyslyšela návrhy Spojených států či evropských spojenců Ukrajiny na nejméně 30denní bezpodmínečné příměří v nejkrvavějším konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války.

Indie a Pákistán jsou stále na hraně války. Jak ale uvádí analýza deníku The New York Times, konflikt mezi zeměmi, které spolu vedou spory od svého vzniku v roce 1947, zřejmě nelze vyřešit na bitevním poli. Spor s Pákistánem přitom zůstává hlavní překážkou na cestě Indie k tomu, aby se stala globální velmocí.

Tohle byl zásah jak od legendárního snipera Vasilije Zajceva. Ukrajinský odstřelovač zneškodnil ruský obrněný transportér MT-LB čtyřmi ranami z neuvěřitelné vzdálenosti 1700 metrů, vozidlo zůstalo po jeho zásahu nepojízdné. Přestože na místě panovala špatná viditelnost, střela byla podle Ukrajinců tak přesná, že ruskému řidiči utrhla hlavu.

Rusko je připraveno vést věčnou válku a ze svých podmínek nehodlá ustoupit, nic na tom nezměnil ani pondělní telefonát ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. Na webu Politico to podotkl veterán válečného zpravodajství a editor názorové rubriky Jamie Dettmer. Červené linie Moskvy se prý za léta, která uplynula od začátku invaze, neposunuly ani o píď.

Po pondělním telefonátu ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem se ukazuje, jak málo Moskva potřebuje lídra USA. Rusko chce dál válčit a zdá se, že Trump ustupuje z role mírotvůrce a přenechává iniciativu jiným, uvádí analýza CNN.

Před 110 lety se narodil generál Moše Dajan, jeden z nejbrilantnějších vojenských myslitelů 20. století, zásadní postava izraelské historie. Bojoval celkem v šesti válkách. Byl náčelníkem generálního štábu i ministrem, hrdinou šestidenní války, ale i mužem, kterému krajani zazlívali, že podcenil Araby před válkou jomkipurskou. Právě během ní navrhoval použití jaderných zbraní. Pokud by k němu došlo, mohl v kulisách studené války nastat dominový efekt atomového armageddonu, který by zřejmě smetl i nás.

Rusko začíná prohrávat válku na Ukrajině, napsal ve svém komentáři na webu Foreign Policy uznávaný expert na mezinárodní vztahy Michael Kimmage. Svou roli v tom podle něj hraje mimo jiné vývoj na frontě nebo dění na ruské domácí politické scéně. Pro Putina tak podle něj z války už nevede jiná cesta, než je přiznání porážky.

Ostřelování města Černihiv, které leží jen 80 kilometrů od ruských hranic, si za více než tříletou válku vyžádalo na tisíc civilních obětí. Hrozivá bilance, metropole stejnojmenné oblasti je přitom stejně velká jako Ostrava. „Historie se cyklicky opakuje, ale po každé katastrofě nakonec přijde obnova, nová renesance. Musíme se dívat dopředu,“ přemítá inženýrka Anna Černenková z Černihivu, která se specializuje na rekonstrukce Ruskem zničených škol. Narodila se v roce 1998 v mezinárodně uznávané zemi, jejíž hranice tehdy nezpochybňoval ani Kreml. Otázka ale zní, kdy se renesance do Ruskem zpustošené země reálně vrátí. Putin totiž odmítá invazi ukončit, což naposledy ukázala ruská diplomacie v Istanbulu.

Ruská invaze na Ukrajinu nutí místní obyvatele bojovat o přežití kvůli pravidelnému ostřelování i postupu sil Kremlu. Ukrajinské děti se učí ve školách činnosti, které jinde ve světě nepotřebují – první pomoc, jak přežít v divočině, ale třeba i střílet z automatických zbraní či jak ovládat drony.

Můžeme Ukrajině fandit, ale to neznamená, že tak válku s Ruskem vyhraje. Pokud nedojde k mírové dohodě, konflikt může skončit kapitulací napadené země. V pořadu K věci to řekl bezpečnostní expert Andor Šándor. Podle něj bude Rusko nadále trvat na svých požadavcích a k ústupkům jej mohou dotlačit pouze Spojené státy, pokud se jejich prezidentovi, Donaldu Trumpovi, bude chtít.

Americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války. Šéf Bílého domu dále sdělil, že poté bude mluvit s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským a s představiteli různých zemí Severoatlantické aliance (NATO). Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov později podle ruských tiskových agentur uvedl, že se telefonát mezi vůdci dvou zemí chystá.

Ruský propagandista Vladimir Solovjov se ve svém televizním pořadu opět pořádně rozparádil. V reakci na další balíček sankcí ze strany Evropské unie navrhl, aby Putinova armáda zaútočila na cíle v Paříži a Berlíně.