Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily po 175 zajatých vojácích z každé strany, oznámilo ruské ministerstvo obrany podle tiskových agentur. Do vlasti se podle ministerstva vrací také sedm civilistů z Kurské oblasti. O výměně vzápětí informoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Hlavním důvodem, proč se americký prezident Donald Trump pustil po boku Izraele do útoku na Írán, byla mistrná přesvědčovací dovednost až manipulace ze strany premiéra židovského státu Benjamina Netanjahua. V rozsáhlém článku to popisuje americký deník The New York Times (NYT). Podle textu byli prakticky všichni představitelé americké administrativy proti tomu, aby se USA pouštěly do vleklé války s Íránem, protože nepovažovali izraelské cíle za zcela proveditelné.
V pákistánském Islámábádu v sobotu odpoledne začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, Spojenými státy a Pákistánem. S odvoláním na zdroje a média to napsaly agentury Reuters a AFP. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že zástupci USA s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“.
O nové a „vysoce nebezpečné“ zbrani informují ruští vojenští blogeři. Podle nich se bezpilotní letoun pohybuje až 200kilometrovou rychlostí a představuje extrémní nebezpečí i hluboko za linií bojů. V posledních měsících se Ukrajincům celkově daří efektivně útočit drony a výsledky jsou na bojišti vidět, což připouštějí nejen ruští propagandisté, ale údajně dokonce i Kreml.
Podpora ruského prezidenta Vladimira Putina podle průzkumů v posledních týdnech klesla na nejnižší úroveň od roku 2022, píše web RFE/RL. Důvodů je hned několik – od války, přes problémy s internetem až po utrácení hospodářských zvířat, které farmářům ničí živobytí. Kreml však tvrdí, že si prezident nadále drží silnou pozici a politická stabilita země není ohrožena.
Od začátku války na Ukrajině rekordně roste kriminalita páchaná ruskými vojáky postavenými mimo službu nebo s propustkou zpět domů. Vraždy, loupeže a znásilnění jsou často páchány pod vlivem alkoholu. Podíl na trestných činech ve své vlasti mají často bývalí vězni, vyplývá to z dat mediálního projektu Vot Tak.
Z Ruska stále častěji přicházejí svědectví o tom, že náboráři nutí opilé muže k podpisu smlouvy o vstupu do armády. Podle organizací pro lidská práva se Kreml snaží vyplnit mezery ve svých jednotkách, protože počet ztrát začal převyšovat nábor. Podobné potíže s mobilizací však zažívá i Ukrajina, kde se lidé ze strachu vyhýbají odvodům a vláda se připravuje na válku trvající další roky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve středu večer (v noci na čtvrtek SELČ) zdůraznil, že valná většina evropských členů aliance byla podle něj Spojeným státům během války proti Íránu nápomocna. V reakci na Trumpovu kritiku, že partneři v NATO Spojeným státům v konfliktu nepomohli, Rutte nicméně připustil, že některé země aliance v této zkoušce neuspěly. Rutte to řekl v rozhovoru se stanicí CNN po soukromé schůzce v Bílém domě, na níž mu Trump podle něj opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu aliance po setkání také zopakoval na sociální síti.
Počet obětí středečních izraelských úderů na Libanon vzrostl na nejméně 254 mrtvých, uvedla podle agentury Reuters libanonská civilní obrana. Prvotní údaje libanonského ministerstva zdravotnictví uváděly 89, později 112 mrtvých. Proíránské hnutí Hizballáh si vyhradilo právo na tyto údery odpovědět, píše agentura AFP. Hizballáh v prohlášení označil dnešní izraelské útoky za masakr a jejich oběti za mučedníky, jejichž krev nebyla prolita zbytečně. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle médií prohlásil, že příměří s Íránem ještě neznamená konec a nebude se týkat Hizballáhu, na který bude Izrael nadále útočit.
Americký prezident Donald Trump ve svých prohlášeních o válce v Íránu střídavě slavil výhru a vyhrožoval tvrdými údery nebo dokonce likvidací civilizace. V případě Hormuzského průlivu sliboval ničivé kroky, aby svá vyjádření poté mírnil. Několikrát kritizoval také Severoatlantickou alianci – v případě NATO jsou ale jeho názory poměrně konzistentní. Podívejte se, jak se výroky amerického prezidenta měnily s vývojem napjaté situace ve světě.
Představitelé americké administrativy v posledních týdnech výrazně vyostřují svou rétoriku proti Íránu. Americký prezident Donald Trump i jeho věrní navíc ve svých projevech stále častěji zmiňují náboženský aspekt, který do konfliktu projektují. Podle religionistky Jitky Schlichtsové se dá mluvit o americké snaze rámovat boj na Blízkém východě jako „svatou válku“. V ní je podle přesvědčení některých náboženských skupin ve hře dokonce až Armageddon a druhý příchod Krista.
V Americe se opět hojně diskutuje o 25. dodatku ústavy. Ten jasně určuje, kdo přebírá prezidentskou moc, pokud prezident zemře, rezignuje nebo není schopen vykonávat funkci, a poskytuje mechanismus pro dočasné i trvalé nahrazení. Aby bylo možné Donalda Trumpa úspěšně odvolat, musela by s tím souhlasit většina jeho kabinetu i viceprezident. Až doposud se ale nezdálo, že by o tom někdo uvažoval. Trumpův úterní výrok, že „celá civilizace večer zemře“, pokud Írán neuzavře dohodu, však vyvolal spekulace o uplatnění dodatku, píše CNN.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
