Nábory do armády nefungují. Důvodem je i možné nasazení v boji
České armádě chybí profesionální vojáci. Loni jich odešlo nejvíce za deset let, ani po čtvrtstoletí členství v NATO nemá armáda dostatečný počet vojáků. Zájem obléknout uniformu jeví stále méně lidí, jedním z důvodů je podle ministryně obrany strach z možného nasazení v ostrém boji. Dalšími faktory jsou peníze a bydlení. Přitom podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky potřebuje armáda nabrat asi o šedesát procent lidí navíc.
Nezájmu lidí se ministryně obrany Jana Černochová (ODS) překvapivě nediví. „Lidé se prostě jednoduše bojí vstupovat do armády, když vědí, že je ta válka takhle blízko,“ uznala ve středu v pořadu Nový den ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle generála Řehky má Česko zhruba 24 tisíc vojáků. Do roku 2030 bychom jich měli mít 30 tisíc, ukazuje se však, že jich budeme potřebovat ještě více.
ČTĚTE TAKÉ: Fiala je dva kroky za mezinárodním děním, říká Korecký. Jak mírová jednání ovlivní volby?
„Na nové cíle budeme potřebovat zhruba 7,5 tisíce lidí navíc. To je předběžný odhad, se současnou naplněností by to znamenalo, že v horizontu pěti až deseti let se armáda bude muset rozšířit o 14 tisíc lidí, což je téměř 60 procent dnešního počtu,“ vyjádřil se náčelník generálního štábu Řehka.
Jan Hofman z ODS by zefektivnil nábory a lépe pracovat s lidmi, kteří do armády chtějí nastoupit, ale třeba nesplňují všechny požadavky. „Doba od prvního kontaktu armády s člověkem, který se přihlásil na virtuálním náborovém centrum, byla v loňském roce téměř jeden rok,“ řekl poslanec pro CNN Prima NEWS.
Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) zase vidí řešení ve změně přístupu armády. „Musíme jít naproti těm uchazečům, kteří říkají, že by nastoupili do armády, kdyby byly lepší finanční prostředky nebo kdyby nemuseli dojíždět na druhou stranu republiky,“ uvedl.
„Není to jenom o bytech, ale i o dojíždění, o školkách pro děti a o tom, že i rodina se musí cítit komfortně,“ vypíchl poslanec a předseda kontrolního výboru Sněmovny Radovan Vích (SPD). „České armádě ale kromě lidí chybí i moderní technika,“ tvrdí Černochová.
Hnutí ANO s navyšováním souhlasí
„Vnitřní dluh naší armády za těch více než dvacet let dosáhl 600 miliard korun. Když připočteme inflaci, jedná se o dluh ve výši jednoho bilionu korun,“ konstatovala ministryně. O nutnosti zvyšování výdajů na armádu ve středu mluvil znovu také předseda vlády Petr Fiala (ODS).
„Tři procenta během pěti let, to je realistický cíl, je to i po konzultaci s armádou tak, abychom ty prostředky dokázali využívat efektivně,“ vyjádřil se k tématu premiér. Výjimečnou shodu s vládou avizuje i šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.
„My souhlasíme s tím, že je potřeba navyšovat. Pokud pan premiér nechce tři procenta okamžitě, tak ano, za pět let proč ne. Ale je pravda, že kontroverzí na Ministerstvu obrany je moc,“ řekl pro CNN Prima NEWS. Na tom, co za miliardové částky pořídit, už ale mezi vládou a opozicí shoda nepanuje.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zvrat v bitvě o Kurskou oblast. Ukrajinci ztratili Sudžu. Chráníme vojáky, říká Zelenskyj
