Čeští inovátoři ověřují své nápady pozdě. Téměř dvě třetiny netestovaly svůj nápad u zákazníků
Kamila Zahradníčková, doktorandka FPH VŠE Praha, startupová zakladatelka a iniciátorka inovačních sprintů. Zdroj: Inovační sprinty | inovacnisprinty.cz
Na podnikatelském nápadu pracují měsíce, někdy i déle než rok. Přesto téměř dvě třetiny začínajících inovátorů nikdy neudělaly vlastní zákaznický průzkum. Právě tento problém se pokusily změnit Inovační sprinty Fakulty podnikohospodářské VŠE. Během čtyř jednodenních workshopů v Praze a Brně si 118 účastníků ověřilo více než tisíc tržních hypotéz a získalo odpovědi na 4 700 zákaznických dotazů.
Mít nápad je jedna věc. Zjistit, jestli ho někdo skutečně potřebuje, už druhá. Právě tady začíná podle zkušeností z českého startupového prostředí problém. Lidé dokážou na svém projektu pracovat celé měsíce, aniž by si ověřili, zda jejich budoucí zákazník o podobné řešení vůbec stojí.
Potvrdily to i Inovační sprinty, které od června do srpna 2026 uspořádala Fakulta podnikohospodářská VŠE v Praze a Brně. Čtyř jednodenních workshopů se zúčastnilo celkem 118 podnikavých inovátorů – 63 v Praze a 55 v Brně.
Výsledek přinesl poměrně překvapivé číslo. Před sprintem si 62 procent účastníků nikdy neudělalo vlastní zákaznický průzkum, přestože na svém nápadu pracovali v mediánu už čtyři měsíce. A ani delší práce na projektu automaticky neznamená větší kontakt se zákazníky. Mezi lidmi, kteří na projektu pracovali déle než rok, průzkum dosud neudělalo 40 procent.
Jeden den místo měsíců nejistoty
Smyslem sprintů bylo ukázat, že ověřování podnikatelského nápadu nemusí být zdlouhavý proces. Účastníci během jediného dne prošli metodou Double Diamond. Nejprve se zaměřili na zákazníka, následně formulovali klíčové předpoklady svého projektu a ty potom začali testovat.
V průměru si každý účastník ověřil téměř deset hypotéz. Celkem tak během čtyř akcí vzniklo více než tisíc ověřovaných předpokladů a účastníci získali odpovědi na 4 700 zákaznických dotazů.
Pro 83 procent z nich navíc šlo o vůbec první zkušenost s inovačním sprintem. „Ukázalo se, že i lidé, kteří na svém projektu pracují déle než rok, často ještě neudělali jediný průzkum mezi cílovými zákazníky. Přitom za jeden den lze ověřit klidně deset tržních hypotéz a získat velké množství odpovědí,“ vysvětluje Kamila Zahradníčková, doktorandka FPH VŠE Praha, startupová zakladatelka a iniciátorka inovačních sprintů.
Podle ní přitom nejde jednoduše říct, že by začínající podnikatelé byli líní nebo zákaznický průzkum považovali za zbytečný. Často podle ní narážejí na praktické překážky. Nevědí, kde najít správné respondenty, stydí se oslovovat cizí lidi nebo na průzkum jednoduše nemají čas. „Právě intenzivní jednodenní formát tyhle bariéry pomáhá odstranit. Člověk má celý den vyhrazený jen na to, aby zjistil, jestli jeho předpoklady opravdu fungují,“ dodává Zahradníčková.
AI jako zákazník. Odpovědi přicházely ve velkém
Významnou roli během sprintů sehrála také umělá inteligence. Všech 118 účastníků s ní pracovalo například při brainstormingu, formulování zákaznického problému nebo zpracování získaných poznatků. V odpolední části mohli pomocí takzvaného vibecodingu vytvořit také funkční prototyp aplikace bez klasického programování – pouze pomocí zadání v běžném jazyce.
Ostatně 84 procent účastníků uvedlo, že AI používají každý den.
Na některých sprintech navíc dostali inovátoři k dispozici AI respondenty platformy Lakmoos AI. Šlo o digitální zákazníky nakonfigurované podle konkrétního podnikatelského problému. V kvalitativních rozhovorech odpověděli na více než tři tisíce otázek. Dalších více než 1 700 otázek přineslo přes 160 AI dotazníků zaměřených na cílové skupiny účastníků.
Technologie tak umožnila během jediného dne získat rozsah reakcí, který by při klasickém zákaznickém výzkumu byl jen těžko dosažitelný.
Současně ale přinesla i nové otázky. Například jak aktuální a úplná jsou data AI respondentů, především u velmi úzkých nebo rychle se měnících zákaznických segmentů.
Nejdřív se ptejte, potom stavte
Na význam včasného ověřování nápadů upozorňuje také Jiří Vicherek, předseda České startupové asociace. Podle něj začínající zakladatelé často investují měsíce práce a peníze do řešení, po kterém si skutečnou poptávku předem neověří. „Ověřování nápadů je královská disciplína, ale zakladatelům v Česku pořád chybí návyk testovat projekty dřív, než do nich investují měsíce práce a úspory. Inovační sprinty ukázaly, že to jde zvládnout i za jediný den,“ říká Vicherek.
Právě podobnou podporu by podle něj měly nabízet města a regiony prostřednictvím inovačních center. Začínající projekty by tak podle něj mohly získat první praktickou zkušenost ještě dříve, než do nich jejich zakladatelé vloží významné prostředky.
Od aplikace pro doučování po rodinné vzpomínky
Účastníci sprintů nebyli jen profesionální startupisté. Čtyři z deseti registrovaných byli podnikatelé, více než čtvrtinu tvořili studenti a zhruba pětinu zaměstnanci, kteří přišli s inovačním nápadem pro svou firmu.
Nejmladším účastníkům bylo 18 let, nejstarším 54. Třetinu tvořily ženy. Rozmanité byly také samotné projekty.
Objevily se například aplikace pro doučování a finanční vzdělávání, nástroje pro řemeslníky a stavební firmy, archiv rodinných vzpomínek nebo řešení zaměřené na dostupnější psychologickou podporu.
Některé nápady byly staré teprve několik dní. Jiní účastníci na nich pracovali několik let. „Inovační sprint mi pomohl změnit perspektivu. Začal jsem se mnohem víc dívat na potřeby a myšlenky klientů a zároveň jsem získal jasnější strukturu, o kterou se teď můžu opřít,“ popisuje svou zkušenost Jaroslav Sýkora, psycholog a konzultant.
Zkušenosti ze sprintů se dostanou do výuky
Podle Michala Andery, pedagoga VŠE a facilitátora inovačních sprintů, má podobný formát smysl právě proto, že účastníky přinutí věnovat celý den jednomu problému a rychle pracovat s konkrétní zpětnou vazbou. „Jeden intenzivní den věnovaný nápadu může výrazně pomoct na cestě k jeho úspěšné realizaci. Zkušenosti z inovačních sprintů proto promítneme do výuky už v zimním semestru,“ potvrzuje Andera.
Projekt tak podle VŠE nekončí posledním workshopem. Získané poznatky mají být součástí řádné výuky a zkušenost z praxe se má přenést přímo ke studentům.
A hlavní lekce sprintů? Možná je jednodušší položit několik nepříjemných otázek na začátku než po měsících práce zjistit, že o výsledný produkt nikdo nestojí. Další informace o inovačních sprintech najdete na inovacnisprintycz..
Partnery Inovačních sprintů byla Fakulta podnikohospodářská VŠE, startup Lakmoos AI, Česká inovační platforma a Česká startupová asociace, media house Startup Kitchen, byznysová platforma DoToho! a vzdělávací platforma #HolkyzByznysu. Zázemí pro workshopy a ekosystémové know-how poskytla inovační agentura JIC, podnikatelský inkubátor a coworking xPORT VŠE, byznys hub Opero a akcelerační program Start it @ČSOB.
