Podle ekonomů nyní bude sílit tlak na českou vládu, aby se odhodlala ke zestátnění ČEZ. Zdroj: CNN Prima NEWS
Energetická společnost ČEZ formálně zahájila arbitrážní řízení proti ruské plynárenské společnosti Gazprom. Kvůli krácení dodávek zemního plynu v loňském roce žádá náhradu škody okolo jedné miliardy korun. Informoval o tom mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Možnost arbitráže zmínil už loni v říjnu předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
„Arbitráž se sídlem v Ženevě bude rozhodována tříčlenným arbitrážním tribunálem,“ uvedl mluvčí.
Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko loni v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím sítě plynovodů. Kontrolu nad firmou má Kreml.
Rusko loni mimo jiné zastavilo provoz plynovodu Nord Stream 1, který dodával ruský plyn po dně Baltského moře do Německa. Nord Stream 1 mohl přepravovat až 167 milionů metrů krychlových denně.
ČTĚTE TAKÉ: Řítíme se do zdi a musíme něco udělat. Odchod do důchodu bych odstupňoval, říká Fiala
Beneš se ale domnívá, že ruská energetická válka proti Evropě začala už předloni zhruba rok před invazí na Ukrajinu. Rusko podle něj nenápadně přestalo dodávat plyn, úroveň naplněnosti zásobníků klesala. „Byl to plíživý tah ze strany Ruska,“ řekl v říjnu v pořadu Otázky Václava Moravce České televize (ČT).
Už tehdy označil mezinárodní arbitráž za jediný možný krok. „V momentu, kdy někdo neplní kontrakt, který máte, je těžké se bavit o něčem jiném než náhradě škody,“ řekl Beneš na dotaz, zda ČEZ s Gazpromem jedná o dodávkách na letošní rok. Výpadky v dodávkách podle něj ČEZ jasně poškodily. „Je to ve vyšších stovkách milionů až v prvních miliardách korun, logicky to budeme vymáhat,“ sdělil Beneš v ČT. Otázkou podle něj je, co se povede vymoct.
Závislost na ruském plynu klesla
Premiér Petr Fiala (ODS) na konci letošního ledna uvedl, že Česká republika v loňském roce snížila svou závislost na ruském plynu z původních 97 procent na aktuální maximálně čtyři procenta. Plyn z Ruska stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG ze zámoří. Do budoucna chce stát omezit závislost na ruském plynu úplně, nahradit jinými zdroji chce i dovoz ruské ropy.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se loni v srpnu kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až do blízkosti 350 eur (zhruba 8 400 Kč) za megawatthodinu (MWh). Od té doby již ale výrazně klesla, v posledních dnech se dostala pod 68 eur (zhruba 1 630 Kč) za MWh. Za poklesem cen stojí mírná zima a vysoká úroveň dodávek zkapalněného zemního plynu.
