Co s nebožtíkem na palubě letadla? Postupů je mnoho, jedny aerolinky přišly s unikátním řešením
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Nebožtík na palubě: Jak posádka řeší krizovou situaci?
Jak je to s místem úmrtí?
Tajemní spolucestující Jim Wilson a Hugo.
Singapurské aerolinky přišly s inovací.
Úmrtí cestujícího na palubě dopravního letadla znamená poměrně vzácnou a zapeklitou situaci, na kterou existují základní postupy, ale přesto vyžaduje od posádky značnou improvizaci. Jsou aerolinky na takové případy přichystané, i co se týče místa, kam nebožtíka uložit? V minulosti existovala speciální varianta, ale nakonec se neuchytila a převážilo pragmatické, i když dost morbidní řešení.
Každoročně zemřou při cestě dopravním letadlem na palubě stovky lidí, což je sice jenom zlomek procenta z celkového počtu pasažérů, ale stále jde o krizovou situaci, se kterou musí aerolinky počítat. Většinou je příčinou náhlá srdeční zástava (podle studie NEJM v 86 procentech případů), na kterou je personál letadel proškolen. Jenže reálná situace umí vždy překvapit.
ČTĚTE TAKÉ: Češi nám v Egyptě obsadili hotely, nedávají dýška a jsou jako východní Němci, stěžují si Rusové
„Obsluhujete lidi a najednou zachraňujete život. Pak děláte funebráka a řešíte, co s mrtvým tělem, abyste co nejméně rozrušili cestující,“ popsal BBC svou zkušenost se smrtí na palubě zkušený stevard Jay Robert a dodal: „Musíte neustále vyhodnocovat. Tři stovky lidí totiž stále očekávají, že jim včas naservírujete jejich večeři.“
Krok za krokem
Pokud se během letu vyskytne akutní zdravotní problém, má posádka za úkol zeptat se prostřednictvím palubního rozhlasu, zda je na palubě lékař. Kontaktuje také pilota, který pomocí satelitního spojení volá na specializované lékařské dispečinky jako MedLink, které znají i přesný obsah zdravotních i resuscitačních sad, včetně té zapečetěné EMK (Emergency Medical Kit).
Pokud je to nutné, může kapitán zamířit na nejbližší letiště, v praxi se to však stává jen zřídka, pokud to doporučí lékař či dispečink. „Jestliže posádka považuje cestujícího za mrtvého, nemá smysl letadlo odklánět,“ podotkl bývalý pilot dopravních letadel Marco Chan.
Čtěte také
Posádka letadla však nemůže konstatovat smrt, může tak učinit pouze kvalifikovaný člověk nebo zdravotnický personál, a pokud na palubě není, je oficiálně potvrzena až po přistání přivolanými záchrannými složkami. Do té doby je dotyčný označen za „předpokládaného mrtvého“. Místem úmrtí se z administrativního a procesního hlediska stává téměř vždy místo přistání, protože právě tamní instituce tělo fyzicky přebírají k ohledání a vydávají povolení k dalšímu převozu.
Kam s Jimem Wilsonem?
Rozhodnutí, kam umístit nebožtíka po zbytek letu, závisí čistě na posádce, která se drží jen volných pravidel – zachovat důstojnost zemřelého a zároveň co nejméně narušit průběh letu. Naprosto vyloučené je umísťovat ho na toaletu, kde ho navíc nelze bezpečně zafixovat. Stejně tak musí zůstat volné uličky a trasy pro nouzovou evakuaci.
Pokud je to možné, přesune personál tělo na jednu z volných řad, často do první třídy, která bývá volnější. Pokud je vhodná situace, bývá umístěno do speciálního pytle, jinak je přikryto dekou – ne však zcela, to bývá znepokojující.
Problém může nastat u zcela obsazených letů, jako se to stalo třeba v únoru 2025 na lince Qatar Airways z Melbourne do Dauhá. Australský pár popsal, jak posádka zabalila tělo mrtvé ženy do dek a posadila ho přímo na vedlejší sedačku. „Naprosto chápeme, že nemůžeme činit leteckou společnost zodpovědnou za smrt nebohé paní, ale musí existovat postup ohledně toho, jak se postarat o pasažéry na palubě,“ řekla k traumatizujícímu zážitku cestující Jennifer Colinová. Aerolinky se jí za nepříjemnost omluvily.
Doslova šok zažili cestující letu Londýn–Dillí v roce 2007. Obchodník Paul Trinder vzpomínal v deníku Daily Mirror, jak do první třídy umístili ženu, která tři hodiny po startu zemřela, aniž dali komukoli vědět. Tělo sice připoutali, ale kvůli turbulencím stále sklouzávalo na zem. Situace všem naplno došla, když se do první třídy přemístili pozůstalí a zbylých pět hodin letu naříkali.
V televizním dokumentu BBC A Very British Airline o historii British Airways popsala letuška, jak se dříve nakládalo s mrtvými na palubě: „Postavili jsme před ně vodku s tonikem, otevřené noviny, na oči masku na spaní a ostatním cestujícím jsme řekli, že jsou v pohodě. To už dnes neděláme.“
Čtěte také
Aby posádky v kabině nepoužívaly slova jako „mrtvola“ nebo „zemřel“, vžil se pro nebožtíka výraz „Jim Wilson“ podle speciálních přepravních kontejnerů vyráběných stejnojmennou společností. Server Focus.de vysvětlil, že se používaly právě pro diskrétní převoz rakví s lidskými ostatky v nákladovém prostoru letadel. Samotným rakvím se pak říkalo „Hugo“ – podle Human Gone (Zesnulá osoba).
Márnice v oblacích
Pokud jste v minulosti zaslechli, že na palubách letadel bývají speciální schránky pro zesnulé, nebyla to úplně lež. S morbidní inovací přišly Singapore Airlines, když v roce 2004 spustily tehdy nejdelší komerční linku na světě spojující Singapur s Newarkem. Jak vysvětlil Guardian, obávaly se totiž situace, kdy by během osmnáctihodinového letu někdo zemřel.
Do zadní části svých letounů Airbus A340-500 mezi nouzovými dveřmi a toaletami tak nechaly zabudovat speciální vertikální úložnou schránku. Pojala vak s tělem, který se zajišťoval popruhy zabraňujícími jakémukoli pohybu zesnulého během případných turbulencí.
Podle oficiálních záznamů však ani jedna ze skříněk nebyla nikdy použita. Koncem roku 2013 totiž Singapore Airlines stroje Airbus A340-500 z ultradlouhých linek vyřadily kvůli obrovské spotřebě jejich čtyř motorů. Po pěti letech spojení do Newarku obnovily s úspornými letouny Airbus A350-900ULR, v nichž už však zesnulí žádný speciální prostor nedostali. Optimalizace nákladů z nich udělala kuriozitu letecké historie.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vyhlazení lidstva je mrazivě reálný scénář. Bod zlomu může přijít brzy, varuje vědec před AI
