Co se stane, když v bankomatu zadáte obrácený PIN? Pravda o tajné funkci vás překvapí
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Funguje obrácený PIN jako tísňové volání policie?
Patent na software SafetyPin vznikl už v roce 1998.
Banky našly spoustu argumentů proti.
Nápad se vrátil k životu alespoň jako moderní mýtus.
Koluje po internetu už roky jako zaručená rada: když vás někdo donutí vybrat peníze z bankomatu, stačí zadat PIN pozpátku a přístroj potichu zavolá policii. Ačkoliv jde o známou fámu, její pozadí je překvapivě reálné. Nechybělo mnoho a systém skutečně fungoval. Proč revoluční patent nakonec narazil u bank i úřadů a stal se jen legendou?
Možná už jste někdy slyšeli, že když zadáte PIN při výběru z bankomatu v obráceném pořadí, přivoláte tím policii. Dalo by se očekávat, že je to jen další z moderních mýtů šířících se internetem, jenže věc je malinko složitější a dala by se shrnout slovy – není to sice pravda, ale měla být.
ČTĚTE TAKÉ: Psí recidivista v Alabamě léta vykrádal obchod s potravinami. Kumpánům nosil zmrzlinu i nugety
Mýtus má totiž naprosto reálný základ a vychází z nápadu nouzového kódu, který by umožnil osobě vybírající z bankomatu vyslat signál, že byla k výběru donucena zlodějem či únoscem. První myšlenky byly předneseny americkému Kongresu už v roce 1987, ale až o sedm let později chicagský podnikatel a právník Joseph Zingher přišel s konceptem zadání reverzního PIN kódu, na který v roce 1998 dostal patentovou ochranu pod názvem SafetyPin software.
Šlo o jednoduché a důmyslné řešení, jak v tísni vyslat nouzový signál bez vědomí útočníka. Kdyby byl držitel karty s PINem například 1968 nucen vybrat peníze pod hrozbou násilí, zadal by kód pozpátku, tedy jako 8691. Bankomat by hotovost běžným způsobem vyplatil, software by však v téže chvíli automaticky zalarmoval policejní hlídku.
Srážka s realitou
Investigativní článek serveru Snopes popsal, že Zingher svému nápadu opravdu věřil, a dokonce do jeho softwarového vývoje a propagace vložil z vlastní kapsy více než 100 tisíc dolarů s vidinou, že až se rozšíří, peníze se mu mnohokrát vrátí skrze licenční poplatky. A skoro se mu to povedlo.
Bankám se při jednání nápad zpočátku líbil a uměly si představit, že by ho svým zákazníkům podaly jako službu zajišťující jejich bezpečí. Zároveň se ale vždy ptaly, kdo už systém využívá. Nechtěly být průkopníky, kteří budou podstupovat riziko testování. Navíc argumentovaly tím, že by mohli zákazníci začít vnímat bankomaty jako místa zvýšeného rizika.
V reálu se bankám hlavně nechtělo platit zvýšené náklady na úpravu bankomatů a provoz systému, pokud by je k tomu nedonutila regulace ze strany samospráv nebo státu. Několik návrhů od zákonodárců se objevilo třeba ve státě Illinois nebo od městské rady v Los Angeles, ale nikdy nebyly dotaženy a schváleny.
Silným argumentem proti byla také palindromická čísla, která se čtou v obou směrech stejně jako například 1221, pro která by byl systém nepoužitelný. Navíc existuje mnoho kombinací čísel, při jejichž zadávání statisticky dochází často k záměnám pořadí, což by mohlo vést k množství planých poplachů. Další praktický a veskrze lidský problém shrnul v roce 2004 na veřejném jednání Chuck Stones z Kansaské bankovní asociace: „Nejsem si jistý, že by si kdokoli z přítomných dokázal vybavit svůj PIN pozpátku s pistolí přiloženou k hlavě.“
Druhý život v řetězových mailech
Systém sice nebyl nikdy v žádné zemi nasazen, ale zároveň úplně neumřel a v roce 2009 se jeho výhodami i riziky zabývala v rozsáhlé studii dokonce americká Federální obchodní komise (FTC). Nejvíce se však do povědomí veřejnosti vrátil v řetězových mailech se zaručeným tajným trikem, „o kterém jste jistě nevěděli!“. Začaly cirkulovat internetem v roce 2006 a jejich ozvěny se hlavně po nástupu Facebooku dostaly i do Česka a na Slovensko.
Zingher se mohl alespoň chvíli radovat, že se jeho patentovaná vychytávka alespoň takto bizarním způsobem potkala s realitou a mohla by nabrat druhý dech. S nástupem jiných a daleko rozšířenějších druhů finančních podvodů se však pozornost přesunula někam jinam. Nouzový PIN kód tak zřejmě navždy zůstane jen historickou fámou a zajímavostí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pozor na sdílení fotek dětí na sociálních sítích. Mohou být nástrojem šikany či predátorů
